Během povstání wagnerovců zemřeli ruští vojáci, připustil Putin. Běloruská armáda byla připravená k boji

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Putin, jehož země loni v únoru proti Ukrajině významně zintenzivnila válku vedenou od roku 2014, se ve svém pondělním projevu věnoval především vzpouře soukromé Wagnerovy skupiny, jejíž členy vyzval, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. „Odvaha a sebeobětování padlých hrdinů-pilotů zachránily Rusko před tragickými a ničivými následky,“ řekl v jedné části proslovu ruský prezident, a potvrdil tak zprávy o obětech na straně ruské armády.

Kolik pilotů zahynulo ani kolik letadel wagnerovci sestřelili, ale nesdělil. Ruský exilový server Meduza už dříve napsal, že si vzpoura, při níž wagnerovci ovládli Rostov na Donu a zároveň pochodovali na Moskvu, vyžádala životy třinácti ruských pilotů. O stejném počtu mluví i některé ruské kanály na Telegramu, píše Reuters.

V úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě Putin piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení wagnerovců na Moskvu, uctil minutou ticha. Prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. 

„Rychlé a přesné nasazení jednotek silových struktur pomohlo zvrátit velmi nebezpečný vývoj událostí v zemi, zabránilo obětem mezi civilním obyvatelstvem,“ sdělil přítomným Putin. „Ochránili jste ústavní pořádek, stejně jako život, bezpečí a svobodu našich obyvatel. Ubránili jste naši vlast před otřesy, prakticky jste zastavili občanskou válku,“ řekl také vojákům.

V Kremlu se shromáždilo přes dva a půl tisíce vojáků, členů národní gardy a dalších představitelů bezpečnostních složek, informovala agentura TASS. Spolu s Putinem předstoupil před vojáky také ministr obrany Sergej Šojgu. Agentura Reuters přítomnost Šojgua zdůraznila, šéf wagnerovců Prigožin jej totiž v pátek před vyhlášením tažení na Moskvu obvinil z útoku na své muže. 

Běloruská armáda byla připravená k boji, uvedl Lukašenko

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko v úterý prohlásil, že během víkendové vzpoury wagnerovců nařídil běloruské armádě, aby byla „připravena k boji“. Vzpouru wagnerovců ukončila v sobotu k večeru dohoda mezi Putinem a šéfem žoldnéřů Jevgenijem Prigožinem, kterou podle ruských médií zprostředkoval právě Lukašenko.

„Nebudu skrývat, že bylo bolestivé sledovat události, které se odehrály na jihu Ruska,“ uvedl Lukašenko. „Vydal jsem veškeré rozkazy k tomu, aby byla armáda kompletně připravená k boji. Nikdo, ani usmrkanci na telegramových kanálech, proti tomu neprotestoval. (…) Armáda, všechny ozbrojené síly, včetně policie a speciálních jednotek, byly do poledne uvedeny do plné bojové pohotovosti,“ řekl Lukašenko.

Vytrvalé spory mezi wagnerovci a ruskou armádou byly špatně řešené a vyvolaly víkendovou konfrontaci, řekl podle agentury AFP Lukašenko novinářům. Přiznal, že se situace vymkla z rukou a dodal, že „v tomto příběhu nejsou žádní hrdinové.“

Wagnerovci zůstanou v Africe, řekl Lavrov

Wagnerova žoldnéřská armáda pravděpodobně po vzpouře přestane fungovat jako samostatná organizace a Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

„Putin se ve svém projevu z 26. června snažil přesvědčit co nejvíce bojovníků a velitelů z řad wagnerovců, aby se přidali k ruským armádním silám a dál bojovali proti Ukrajině. Zároveň chtěl, aby se jednotliví wagnerovci, kteří jsou nejloajálnější k Prigožinovi, identifikovali,“ stojí ve zprávě institutu. Putinova snaha začlenit wagnerovce do sil spadajících pod ministerstvo obrany ukazuje, že potřebuje zkušenou a efektivní sílu, uvádí také institut.

Vzpoura wagnerovců v Rusku je potenciálně problematickou pro vlády v Mali a Středoafrické republice, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech.

Členové Wagnerovy žoldnéřské skupiny nadále v obou zemích zůstanou jako instruktoři. Televizi RT, kterou kontroluje ruský stát, to podle BBC řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Wagnerovci podle malijské vlády v zemi cvičí místní vojáky na ruských zbraních, experti OSN a Spojené státy je však podezřívají z páchání válečných zločinů v těchto afrických zemích.

USA informace o povstání s NATO nesdílely

Server televize CNN napsal, že zpravodajské služby Spojených států měly o chystané vzpouře dopředu „extrémně detailní a přesnou“ představu, a to včetně informací, kde a v jakém počtu budou wagnerovci chtít postupovat. Zpravodajská komunita si ale informace střežila a sdílela je jen s nejvyššími americkými činiteli a jen některými spojenci, nikoli v rámci celé Severoatlantické aliance. Proto byli někteří vysoce postavení evropští i američtí činitelé pátečním a sobotním děním zaskočeni.

Server také uvedl, že v sobotu spojenečtí činitelé varovali Kyjev před útoky na cíle uvnitř Ruska, které by mohly budit zdání, že se Ukrajina a Západ staví na stranu wagnerovců a ohrožují ruskou suverenitu. „Je to vnitřní záležitost Ruska,“ slyšeli ukrajinští představitelé. Podobně se západní politici vyjadřují i navenek.

„Vzpoura odhalila špatnou morálku ruských sil,“ řekl v Horizontu ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Armáda má podle něj systémové problémy, chybí jí koordinace, má špatný koncept velení, a navíc utrpěla velké ztráty.

Motivace vojákům v přímých bojích na Ukrajině prý ale nechybí. „Tam jinou možnost nemáte, bojujete o holý život. Ale v momentě, kdy by se Ukrajincům podařilo prorazit obranné linie a postoupit hlouběji do okupovaného území, v kombinaci se systematickým ničením tylových jednotek a zásobovacích tras by mohlo dojít k rychlé ztrátě morálky,“ dodává Macko.

Nahrávám video
Horizont ČT24 – Budoucnost ruské armády
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 1 mminutou

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 9 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 32 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 41 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...