Měsíce jsme pro Bachmut krváceli, teď prcháte bez boje, kritizuje Prigožin ruskou armádu

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

Prigožin v uplynulých týdnech zostřil kritiku ruské pravidelné armády a jejího vedení a zaplavil sociální síť Telegram řadou pobuřujících videí. V týden staré nahrávce například zuřivě obviňoval nejvyšší vedení ruské armády z toho, že nechalo umírat Rusy, aby si „mohlo tloustnout ve svých kancelářích z drahého mahagonu“.

V nejnovějším dopise se šéf wagnerovců obrátil přímo na ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a požádal ho, aby se vzhledem k jeho „mnohaleté zkušenosti s vedením bojových operací“ osobně dostavil do Bachmutu „nezávisle posoudit“ situaci po řadě „úspěšných protiútoků“ ukrajinských sil. Podle britského Telegraphu zjevně narážel na nedostatek vojenských zkušeností Šojgua, který před resortem obrany léta vedl hasiče a záchranáře.

V dopise sdíleném na Telegramu Prigožin popsal aktuální situaci v Bachmutu jako „obtížnou“, nicméně tvrdí, že jeho bojovníci stále kontrolují 95 procent města a pokračují v útocích s cílem město kompletně dobýt.

Tento pátek Prigožin oznámil, že ruská obrana na křídlech bachmutské fronty se hroutí. Moskvu obvinil ze zlehčování situace. „Pokusy ministerstva obrany v informační oblasti zahladit situaci vedou a povedou ke globální tragédii pro Rusko. Je třeba okamžitě přestat lhát,“ zdůraznil šéf wagnerovců.

Již ve čtvrtek šéf wagnerovců prohlásil, že z pohledu Moskvy se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle „nejhoršího možného scénáře“. „Území, která se dobývala mnoho měsíců za cenu krve a životů našich bojových druhů, kteří denně postupovali o desítky nebo stovky metrů, dnes bez boje opouštějí ti, kteří mají držet naše křídla,“ poznamenal Prigožin.

Ponížení ruské armády

Šéf wagnerovců v týdnu obvinil ruské vojáky, že u Bachmutu opouštějí pozice. „Jedna z jednotek ministerstva obrany uprchla z pozic na jednom z našich křídel. (…) Opustili své pozice, všichni uprchli,“ tvrdil Prigožin ve videu, které bylo v úterý zveřejněno na Telegramu. Jako první tak ohlásil stažení ruské 72. samostatné motostřelecké brigády z Bachmutu, které později potvrdil Kyjev.

Potupu ohlásil v den, kdy Rusové slavili Den vítězství. „Proč stát nedokáže bránit svou zemi?“ ptal se šéf wagnerovců, zatímco v Moskvě se konala vojenská přehlídka u příležitosti dne, kdy si Rusko připomínalo porážku nacistického Německa za druhé světové války.

„Den vítězství je vítězstvím našich předků, nezasloužíme si z něj ani zlomek,“ konstatoval Prigožin. Ruský generální štáb se podle něj při svém vedení ruské válečné kampaně na Ukrajině dopouští zločinů proti ruskému lidu.

Ruské jednotky v čele s wagnerovci se ukrajinský Bachmut snaží dobýt už od srpna 2022. Znepřátelené strany o toto město vedou nejkrvavější boje z celé fronty. Dobytí města by Rusům umožnilo přístup k dalším velkým městům na Donbase, jako je Slovjansk či Kramatorsk.

Ukrajinci ho proto brání ze všech sil a podle posledních zpráv se jim daří v některých oblastech postupovat vpřed. Ruské ministerstvo obrany proražení ruských pozic popírá a tvrdí, že má situaci „pod kontrolou“. 

Nahrávám video
Kyjev dovoluje ruským vojákům, aby se vzdali přes speciální aplikaci
Zdroj: ČT

Stížnosti na nedostatek munice

Prigožin minulý týden oznámil, že do 10. května stáhne své muže od města, pokud nedostane další munici a při té příležitosti se tvrdě opřel do Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Zatímco v pondělí 8. května ještě uvedl, že jeho jednotky už začínají vybavení dostávat, později řekl, že jeho muži obdrželi jen „deset procent“ munice, o kterou žádal.

Zároveň naznačil, že jeho muži Bachmut ještě neopustí, a tak středeční ultimátum nakonec nedodrží. Prigožinův obrat však není podle komentátorů nijak překvapivý. Britská BBC ho označila za někoho, komu jde o publicitu a kdo nesplnil ani své předchozí vyhrůžky. Některé své výroky Prigožin v minulosti dokonce označil za vtip.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov po Prigožinových výpadech šéfovi wagnerovců vzkázal, aby „veřejně nepral špinavé prádlo“. Jeho jednotky Achmat jsou prý připraveny nastoupit v Bachmutu místo Wagnerovy skupiny. O výměnu už požádal dopisem samotného Putina, oznámil Kadyrov. Prigožin s jeho návrhem podle Meduzy souhlasil.

Podle Amerického institutu pro studium války (ISW) se Prigožin s Kadyrovem zřejmě snaží ukázat jednotky ruské regulérní armády a ministerstvo obrany jako neefektivní a svalit na ně vinu za případné neúspěchy v Bachmutu.

Rychlý postup wagnerovců zarazil Bachmut

Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 politická hvězda šéfa soukromé žoldnéřské skupiny rychle stoupala. Regulérní ruské armádě se tenkrát nepodařilo bleskové vítězství, avšak byli to právě Prigožinovi wagnerovci, kterým se na rozdíl od ruské armády i díky jejich brutálním taktikám a bez ohledu na lidské ztráty dařilo postupovat vpřed. 

Svůj vliv pak Prigožin začal využívat na sociálních sítích, kde lobboval za potřeby svých bojovníků včetně munice. „Vychytralý politický podnikatel Prigožin se prosadil jako kompetentní, nemilosrdný vlastenec – na rozdíl od nešikovného ruského vojenského establishmentu,“ píše v analýze americká stanice CNN.

I kvůli neschopnosti zcela obsadit Bachmut se ale Putinova přízeň od wagnerovců postupně odkláněla. Prigožin například dostal od Moskvy zákaz verbovat další vězně, kterých do svých řad nalákal desetitisíce. Současně také zesílily staré spory mezi Prigožinem a ruským vojenským vedením. 

I když se může zdát zvláštní, že Prigožinovi dosud prochází takto veřejná kritika Putinových generálů, podle CNN to odpovídá fungování jakéhosi „soudního systému“ v Rusku, v jehož čele stojí Putin a v rámci něhož dochází k soutěžení mezi elitami, které může přinášet kýžené výsledky. Důležité je, aby „vertikála moci“ zůstala loajální a podřízená hlavě státu, spory na nižších příčkách jsou naopak vítané jako záruka proti hrozbě svržení vůdce.

Podle některých pozorovatelů ale hrozí, že Prigožinovy vzteklé výlevy na sítích už mohou chvílemi vyvolat dojem neloajality vůči Putinovi. „Pokud Kreml nezareaguje na Prigožinovy eskalující útoky na Putina, může narušit normu v Putinově systému, díky níž jednotliví aktéři mohou soupeřit o pozice a vliv, ale nemohou Putina přímo kritizovat,“ varoval nedávno na Twitteru ISW.

Kontroverzní výroky o „šťastném dědovi“

Podle Meduzy vyvolal v Moskvě vlnu nevole zejména Prigožinův příspěvek o „šťastném dědovi“. „Jsou lidé, kteří bojují, a jsou lidé, kteří v určitém okamžiku svého života zjistili, že by měli mít rezervy – a hromadí, hromadí, hromadí tyto rezervy. A místo toho, aby použili granát, zabili nepřítele, zachránili život našemu vojákovi, tak naše vojáky zabíjejí,“ rozohnil se šéf wagnerovců.

„Mezitím si šťastný dědeček myslí, že se má dobře. A co má země dělat dál? Pokud se ukáže, že má pravdu, Bůh žehnej všem. Ale co by měla dělat země, co by měly dělat naše děti, naši vnuci, budoucnost Ruska a jak vyhrajeme tuhle válku, když se najednou – a to tady jen spekuluji – ukáže, že tenhle děda je naprostý pitomec?“ tázal se v příspěvku Prigožin.

Zdroje blízké Putinově administrativě řekly Meduze, že představitelé Kremlu považují Prigožinovy výroky za „vážnou hrozbu“. „Samozřejmě může později říci, že mluvil o Šojguovi nebo nějakém teoretickém laikovi, ale víme, jaké závěry si lidé vyvodí,“ řekl jeden ze zdrojů Meduze. Někteří se domnívají, že Prigožin skutečně mluvil o Putinovi, ale jiný zdroj blízký Kremlu tvrdí, že toto prohlášení nelze považovat za „přímý útok“ na prezidenta.

Prigožin každopádně v současnosti nejedná „jako součást stejného týmu a nemá stejné zájmy“ jako ruské úřady, tvrdí zdroje Meduzy. „Má svůj vlastní projekt, Bachmut, a v současné době pro něj dělá všechno. Ale je to osobní projekt, jehož cílem je získat větší vliv na ministerstvo obrany, aby se wagnerovci stali hlavní silou stojící za vítězstvím,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Prigožinovo chování může údajně souviset s jeho osobním slibem Putinovi dobýt Bachmut do konkrétního data, přičemž hrozí, že wagnerovci toto datum promeškají. Ukrajinská armáda už dříve informovala, že proruské síly doufají, že ovládnou Bachmut do 9. května, tedy do zmíněného Dne vítězství nad nacismem. „Kvůli tomuto osobnímu slibu hází běžné vojáky pod autobus a dělá provokativní prohlášení. Je to nekonvenční chování,“ řekl jeden zdroj s tím, že Prigožin svými výroky už překročil červenou čáru.

Nový „zrádce Ruska“?

Videa by mohla Prigožina dostat do problémů nehledě na jeho úzké vazby na nejvyšší vedení Ruska. Mezi jeho „ochránce“ patří ředitel ruské Národní gardy Viktor Zolotov, guvernér Tuly nebo bývalý Putinův strážce Alexej Djumin. Například miliardář a dlouholetý Putinův spojenec Jurij Kovalčuk se ale podle zdrojů Meduzy začal od zakladatele wagnerovců distancovat.

Zdroj z jedné z ruských státních mediálních agentur řekl Meduze, že tamní propagandistické agentury již obdržely „varování“ od Putinovy administrativy, že pokud Prigožin bude nadále kritizovat ministerstvo obrany a hlásit „selhání na frontě“, novináři by ho měli začít vykreslovat jako zrádce Ruska.

Americký list The Washington Post již dříve uvedl, že ruské ministerstvo obrany začalo připravovat materiály pro negativní propagační kampaň proti Prigožinovi, ale nakonec ji nebylo schopno zorganizovat. To by se teď podle Meduzy mohlo změnit. Podle zdrojů blízkých Kremlu je navíc jasné, že pokud by Prigožin nadále zostřoval své výroky, ruské bezpečnostní služby se ho budou snažit zastavit.

Sám Prigožin se odmítl pro Meduzu vyjádřit, avšak v minulosti odmítl, že by „šťastným dědou“ myslel Putina. Televizi RTVI řekl, že odkazoval na jednoho ze tří lidí: bývalého náměstka ministra obrany pro logistiku generálplukovník Michaila Mizinceva, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a provládní aktivistku Nataliji Chimovou, která již několik let bojuje s ozbrojenými silami samozvané „Doněcké lidové republiky“.

Narušení Putinova systému

Komentátoři nyní ve velkém spekulují, zda pobuřující videa nakonec skutečně odhalí, že je Prigožin pro Moskvu politicky postradatelný, zda jde o nějaký Prigožinův vychytralý plán, případně zda se systém loajality v Kremlu začíná hroutit. „Tohle se v Putinově systému stávat nemá,“ poznamenal nedávno na Twitteru historik studené války Sergej Radčenko, profesor ze School of Advanced International Studes na Univerzitě Johnse Hopkinse.

„Putinův systém umožňuje přisluhovačům útočit na sebe navzájem, ale nikdy nepodkopávají vertikálu. Prigožin překračuje tuto linii,“ míní expert. Podle něj buď Putin rázně odpoví, nebo bude vyslán signál o oslabení ruského lídra. „A tohle je systém, který nerespektuje slabost,“ dodal odborník.

Podle některých zpráv z února již Prigožin dostal rozkaz svou armádu stáhnout z Ukrajiny a nahradit ji tři sta tisíci běžnými vojáky. Zatím se tak ale nestalo a krvavá bitva o Bachmut pokračuje s účastí wagnerovců. Podle britské stanice BBC ale rostoucí počty obětí a vraždy dezertérů wagnerovcům v současné době značně ztěžují hledání dobrovolníků.

Ukrajinský parlament letos v únoru označil Wagnerovu skupinu za mezinárodní zločineckou organizaci. Už dříve tak učinily Spojené státy. Velká Británie se podle listu The Times chystá označit wagnerovce za teroristy, což by znamenalo, že jejich podpora v zemi bude trestná. Francouzští poslanci v uplynulých dnech ke stejnému kroku vyzvali Paříž a Evropskou unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 5 mminutami

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
14:33Aktualizovánopřed 10 mminutami

Soudce navrhl obžalovat manželku španělského premiéra Sáncheze

Vyšetřující soudce Juan Carlos Peinado navrhl obžalovat manželku španělského premiéra Pedra Sáncheze Begoňu Gómezovou z korupce, zneužívání vlivu, zpronevěry a neoprávněného nakládání s ochrannou známkou. Případ se dle El País týká korupční kauzy spojené i s jejím působením na madridské Univerzitě Complutense a s kontakty s veřejnými institucemi a firmami. Zatím není jasné, kdy by mělo začít hlavní líčení. Gómezová obvinění odmítá.
před 50 mminutami

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
17:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zničíme íránské lodě, které se přiblíží k americké blokádě, hrozí Trump

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.
17:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMagyar je hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa, míní Vondráček

Situace po parlamentních volbách v Maďarsku, které vyhrála strana Tisza v čele s Péterem Magyarem, byla tématem Interview ČT24 s předsedou Svobodných a členem poslaneckého klubu SPD Liborem Vondráčkem. „Smíšené systémy, mám pocit, že nejsou úplně férové, nejsou tak přehledné,“ hodnotí Vondráček maďarský volební systém. Ale zároveň dodal, že na něj Maďaři mají právo. Domnívá se, že předání moci bude poklidné. Magyar je podle něj hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa. V rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem odpovídal i na otázky ohledně evropské půjčky pro Ukrajinu, kterou ve volbách nyní poražený maďarský premiér Viktor Orbán blokoval, nebo Benešových dekretů.
před 2 hhodinami

Chtěl miliardy dolarů odškodného, soud ale Trumpovu žalobu na známý deník zamítl

Floridský soudce v pondělí zamítl žalobu amerického prezidenta Donalda Trumpa na deník The Wall Street Journal (WSJ), ve které šéf Bílého domu noviny obvinil z poškození své pověsti a požadoval odškodné ve výši deseti miliard dolarů (208,4 miliardy korun). Žaloba se týká článku o Trumpových vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který list zveřejnil loni v červenci. Trump zareagoval prohlášením, že do dvou týdnů podá upravenou verzi žaloby, což mu soudce umožnil.
17:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...