Měsíce jsme pro Bachmut krváceli, teď prcháte bez boje, kritizuje Prigožin ruskou armádu

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

Prigožin v uplynulých týdnech zostřil kritiku ruské pravidelné armády a jejího vedení a zaplavil sociální síť Telegram řadou pobuřujících videí. V týden staré nahrávce například zuřivě obviňoval nejvyšší vedení ruské armády z toho, že nechalo umírat Rusy, aby si „mohlo tloustnout ve svých kancelářích z drahého mahagonu“.

V nejnovějším dopise se šéf wagnerovců obrátil přímo na ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a požádal ho, aby se vzhledem k jeho „mnohaleté zkušenosti s vedením bojových operací“ osobně dostavil do Bachmutu „nezávisle posoudit“ situaci po řadě „úspěšných protiútoků“ ukrajinských sil. Podle britského Telegraphu zjevně narážel na nedostatek vojenských zkušeností Šojgua, který před resortem obrany léta vedl hasiče a záchranáře.

V dopise sdíleném na Telegramu Prigožin popsal aktuální situaci v Bachmutu jako „obtížnou“, nicméně tvrdí, že jeho bojovníci stále kontrolují 95 procent města a pokračují v útocích s cílem město kompletně dobýt.

Tento pátek Prigožin oznámil, že ruská obrana na křídlech bachmutské fronty se hroutí. Moskvu obvinil ze zlehčování situace. „Pokusy ministerstva obrany v informační oblasti zahladit situaci vedou a povedou ke globální tragédii pro Rusko. Je třeba okamžitě přestat lhát,“ zdůraznil šéf wagnerovců.

Již ve čtvrtek šéf wagnerovců prohlásil, že z pohledu Moskvy se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle „nejhoršího možného scénáře“. „Území, která se dobývala mnoho měsíců za cenu krve a životů našich bojových druhů, kteří denně postupovali o desítky nebo stovky metrů, dnes bez boje opouštějí ti, kteří mají držet naše křídla,“ poznamenal Prigožin.

Ponížení ruské armády

Šéf wagnerovců v týdnu obvinil ruské vojáky, že u Bachmutu opouštějí pozice. „Jedna z jednotek ministerstva obrany uprchla z pozic na jednom z našich křídel. (…) Opustili své pozice, všichni uprchli,“ tvrdil Prigožin ve videu, které bylo v úterý zveřejněno na Telegramu. Jako první tak ohlásil stažení ruské 72. samostatné motostřelecké brigády z Bachmutu, které později potvrdil Kyjev.

Potupu ohlásil v den, kdy Rusové slavili Den vítězství. „Proč stát nedokáže bránit svou zemi?“ ptal se šéf wagnerovců, zatímco v Moskvě se konala vojenská přehlídka u příležitosti dne, kdy si Rusko připomínalo porážku nacistického Německa za druhé světové války.

„Den vítězství je vítězstvím našich předků, nezasloužíme si z něj ani zlomek,“ konstatoval Prigožin. Ruský generální štáb se podle něj při svém vedení ruské válečné kampaně na Ukrajině dopouští zločinů proti ruskému lidu.

Ruské jednotky v čele s wagnerovci se ukrajinský Bachmut snaží dobýt už od srpna 2022. Znepřátelené strany o toto město vedou nejkrvavější boje z celé fronty. Dobytí města by Rusům umožnilo přístup k dalším velkým městům na Donbase, jako je Slovjansk či Kramatorsk.

Ukrajinci ho proto brání ze všech sil a podle posledních zpráv se jim daří v některých oblastech postupovat vpřed. Ruské ministerstvo obrany proražení ruských pozic popírá a tvrdí, že má situaci „pod kontrolou“. 

Nahrávám video
Kyjev dovoluje ruským vojákům, aby se vzdali přes speciální aplikaci
Zdroj: ČT

Stížnosti na nedostatek munice

Prigožin minulý týden oznámil, že do 10. května stáhne své muže od města, pokud nedostane další munici a při té příležitosti se tvrdě opřel do Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Zatímco v pondělí 8. května ještě uvedl, že jeho jednotky už začínají vybavení dostávat, později řekl, že jeho muži obdrželi jen „deset procent“ munice, o kterou žádal.

Zároveň naznačil, že jeho muži Bachmut ještě neopustí, a tak středeční ultimátum nakonec nedodrží. Prigožinův obrat však není podle komentátorů nijak překvapivý. Britská BBC ho označila za někoho, komu jde o publicitu a kdo nesplnil ani své předchozí vyhrůžky. Některé své výroky Prigožin v minulosti dokonce označil za vtip.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov po Prigožinových výpadech šéfovi wagnerovců vzkázal, aby „veřejně nepral špinavé prádlo“. Jeho jednotky Achmat jsou prý připraveny nastoupit v Bachmutu místo Wagnerovy skupiny. O výměnu už požádal dopisem samotného Putina, oznámil Kadyrov. Prigožin s jeho návrhem podle Meduzy souhlasil.

Podle Amerického institutu pro studium války (ISW) se Prigožin s Kadyrovem zřejmě snaží ukázat jednotky ruské regulérní armády a ministerstvo obrany jako neefektivní a svalit na ně vinu za případné neúspěchy v Bachmutu.

Rychlý postup wagnerovců zarazil Bachmut

Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 politická hvězda šéfa soukromé žoldnéřské skupiny rychle stoupala. Regulérní ruské armádě se tenkrát nepodařilo bleskové vítězství, avšak byli to právě Prigožinovi wagnerovci, kterým se na rozdíl od ruské armády i díky jejich brutálním taktikám a bez ohledu na lidské ztráty dařilo postupovat vpřed. 

Svůj vliv pak Prigožin začal využívat na sociálních sítích, kde lobboval za potřeby svých bojovníků včetně munice. „Vychytralý politický podnikatel Prigožin se prosadil jako kompetentní, nemilosrdný vlastenec – na rozdíl od nešikovného ruského vojenského establishmentu,“ píše v analýze americká stanice CNN.

I kvůli neschopnosti zcela obsadit Bachmut se ale Putinova přízeň od wagnerovců postupně odkláněla. Prigožin například dostal od Moskvy zákaz verbovat další vězně, kterých do svých řad nalákal desetitisíce. Současně také zesílily staré spory mezi Prigožinem a ruským vojenským vedením. 

I když se může zdát zvláštní, že Prigožinovi dosud prochází takto veřejná kritika Putinových generálů, podle CNN to odpovídá fungování jakéhosi „soudního systému“ v Rusku, v jehož čele stojí Putin a v rámci něhož dochází k soutěžení mezi elitami, které může přinášet kýžené výsledky. Důležité je, aby „vertikála moci“ zůstala loajální a podřízená hlavě státu, spory na nižších příčkách jsou naopak vítané jako záruka proti hrozbě svržení vůdce.

Podle některých pozorovatelů ale hrozí, že Prigožinovy vzteklé výlevy na sítích už mohou chvílemi vyvolat dojem neloajality vůči Putinovi. „Pokud Kreml nezareaguje na Prigožinovy eskalující útoky na Putina, může narušit normu v Putinově systému, díky níž jednotliví aktéři mohou soupeřit o pozice a vliv, ale nemohou Putina přímo kritizovat,“ varoval nedávno na Twitteru ISW.

Kontroverzní výroky o „šťastném dědovi“

Podle Meduzy vyvolal v Moskvě vlnu nevole zejména Prigožinův příspěvek o „šťastném dědovi“. „Jsou lidé, kteří bojují, a jsou lidé, kteří v určitém okamžiku svého života zjistili, že by měli mít rezervy – a hromadí, hromadí, hromadí tyto rezervy. A místo toho, aby použili granát, zabili nepřítele, zachránili život našemu vojákovi, tak naše vojáky zabíjejí,“ rozohnil se šéf wagnerovců.

„Mezitím si šťastný dědeček myslí, že se má dobře. A co má země dělat dál? Pokud se ukáže, že má pravdu, Bůh žehnej všem. Ale co by měla dělat země, co by měly dělat naše děti, naši vnuci, budoucnost Ruska a jak vyhrajeme tuhle válku, když se najednou – a to tady jen spekuluji – ukáže, že tenhle děda je naprostý pitomec?“ tázal se v příspěvku Prigožin.

Zdroje blízké Putinově administrativě řekly Meduze, že představitelé Kremlu považují Prigožinovy výroky za „vážnou hrozbu“. „Samozřejmě může později říci, že mluvil o Šojguovi nebo nějakém teoretickém laikovi, ale víme, jaké závěry si lidé vyvodí,“ řekl jeden ze zdrojů Meduze. Někteří se domnívají, že Prigožin skutečně mluvil o Putinovi, ale jiný zdroj blízký Kremlu tvrdí, že toto prohlášení nelze považovat za „přímý útok“ na prezidenta.

Prigožin každopádně v současnosti nejedná „jako součást stejného týmu a nemá stejné zájmy“ jako ruské úřady, tvrdí zdroje Meduzy. „Má svůj vlastní projekt, Bachmut, a v současné době pro něj dělá všechno. Ale je to osobní projekt, jehož cílem je získat větší vliv na ministerstvo obrany, aby se wagnerovci stali hlavní silou stojící za vítězstvím,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Prigožinovo chování může údajně souviset s jeho osobním slibem Putinovi dobýt Bachmut do konkrétního data, přičemž hrozí, že wagnerovci toto datum promeškají. Ukrajinská armáda už dříve informovala, že proruské síly doufají, že ovládnou Bachmut do 9. května, tedy do zmíněného Dne vítězství nad nacismem. „Kvůli tomuto osobnímu slibu hází běžné vojáky pod autobus a dělá provokativní prohlášení. Je to nekonvenční chování,“ řekl jeden zdroj s tím, že Prigožin svými výroky už překročil červenou čáru.

Nový „zrádce Ruska“?

Videa by mohla Prigožina dostat do problémů nehledě na jeho úzké vazby na nejvyšší vedení Ruska. Mezi jeho „ochránce“ patří ředitel ruské Národní gardy Viktor Zolotov, guvernér Tuly nebo bývalý Putinův strážce Alexej Djumin. Například miliardář a dlouholetý Putinův spojenec Jurij Kovalčuk se ale podle zdrojů Meduzy začal od zakladatele wagnerovců distancovat.

Zdroj z jedné z ruských státních mediálních agentur řekl Meduze, že tamní propagandistické agentury již obdržely „varování“ od Putinovy administrativy, že pokud Prigožin bude nadále kritizovat ministerstvo obrany a hlásit „selhání na frontě“, novináři by ho měli začít vykreslovat jako zrádce Ruska.

Americký list The Washington Post již dříve uvedl, že ruské ministerstvo obrany začalo připravovat materiály pro negativní propagační kampaň proti Prigožinovi, ale nakonec ji nebylo schopno zorganizovat. To by se teď podle Meduzy mohlo změnit. Podle zdrojů blízkých Kremlu je navíc jasné, že pokud by Prigožin nadále zostřoval své výroky, ruské bezpečnostní služby se ho budou snažit zastavit.

Sám Prigožin se odmítl pro Meduzu vyjádřit, avšak v minulosti odmítl, že by „šťastným dědou“ myslel Putina. Televizi RTVI řekl, že odkazoval na jednoho ze tří lidí: bývalého náměstka ministra obrany pro logistiku generálplukovník Michaila Mizinceva, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a provládní aktivistku Nataliji Chimovou, která již několik let bojuje s ozbrojenými silami samozvané „Doněcké lidové republiky“.

Narušení Putinova systému

Komentátoři nyní ve velkém spekulují, zda pobuřující videa nakonec skutečně odhalí, že je Prigožin pro Moskvu politicky postradatelný, zda jde o nějaký Prigožinův vychytralý plán, případně zda se systém loajality v Kremlu začíná hroutit. „Tohle se v Putinově systému stávat nemá,“ poznamenal nedávno na Twitteru historik studené války Sergej Radčenko, profesor ze School of Advanced International Studes na Univerzitě Johnse Hopkinse.

„Putinův systém umožňuje přisluhovačům útočit na sebe navzájem, ale nikdy nepodkopávají vertikálu. Prigožin překračuje tuto linii,“ míní expert. Podle něj buď Putin rázně odpoví, nebo bude vyslán signál o oslabení ruského lídra. „A tohle je systém, který nerespektuje slabost,“ dodal odborník.

Podle některých zpráv z února již Prigožin dostal rozkaz svou armádu stáhnout z Ukrajiny a nahradit ji tři sta tisíci běžnými vojáky. Zatím se tak ale nestalo a krvavá bitva o Bachmut pokračuje s účastí wagnerovců. Podle britské stanice BBC ale rostoucí počty obětí a vraždy dezertérů wagnerovcům v současné době značně ztěžují hledání dobrovolníků.

Ukrajinský parlament letos v únoru označil Wagnerovu skupinu za mezinárodní zločineckou organizaci. Už dříve tak učinily Spojené státy. Velká Británie se podle listu The Times chystá označit wagnerovce za teroristy, což by znamenalo, že jejich podpora v zemi bude trestná. Francouzští poslanci v uplynulých dnech ke stejnému kroku vyzvali Paříž a Evropskou unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...