Zatkli ruského zástupce náčelníka generálního štábu, píše Kommersant

V Rusku zatkli dalšího vysoce postaveného generála, tentokrát náčelníka hlavní správy komunikací ozbrojených sil, generálporučíka Vadima Šamarina. Ten je současně zástupcem náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Na svém webu o tom informoval list Kommersant. Nejmenovaný zdroj z justice deníku řekl, že generál je podezřelý z machinací a že po domovní prohlídce byl předveden k výslechu k vojenským vyšetřovatelům federální kriminální ústředny. Později ruská média i světové agentury informovaly také o zadržení Vladimira Vertěleckého z ministerstva obrany, kde má tento činitel na starosti obranné zakázky.

Zprávu o zadržení generála potvrdil posádkový vojenský soud, který jej vzal do vazby, napsala státní agentura TASS. Generál je obviněn z přijetí zvláště velkého úplatku, tedy více než milion rublů (asi 250 tisíc korun), za což v Rusku hrozí až patnáct let vězení a pokuta ve výši stonásobku přijatého úplatku.

Podle agentury Reuters vyšetřovatelé generála viní z přijímání úplatků od firmy vyrábějící komunikační zařízení výměnou za uzavření větších státních zakázek a obohacení se o nejméně 36 milionů rublů (asi devět milionů korun). Generál vinu odmítl.

Následně média informovala o zadržení Vertěleckého. Nezávislý ruský server Meduza v této souvislosti psal o podezření z korupce. Vyšetřovatelé uvedli, že ho viní ze zneužití pravomocí. Konkrétně z toho, že v roce 2022 schválil v rámci státní zakázky nedokončenou práci, kvůli čemuž vznikla státu škoda ve výši přes 70 milionů rublů (kolem 18 milionů korun).

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se před novináři vyjádřil, že „boj proti korupci je soustavná práce, a ne kampaň“. „Podrobnosti říct nemohu, ale nejde o žádnou kampaň,“ dodal. Otázka, na kterou mluvčí odpovídal, podle Kommersantu zněla, zda se na ministerstvu obrany odehrává čistka.

Korupce na ministerstvu

Nedávno byl v Rusku zadržen náměstek ministra obrany Timur Ivanov a šéf personálního oddělení resortu generálporučík Jurij Kuzněcov. Oba jsou obviněni z korupce. Vyšetřovatelé Kuzněcova obviňují z přijetí úplatků celkem za třicet milionů rublů (asi 7,6 milionu korun). V případě Ivanova jde o úplatky až za 1,19 miliardy rublů (bezmála 300 milionů korun), napsal list a dodal, že před pěti dny zatkli bývalého velitele 58. armády Ivana Popova.

Popov je podle vyšetřovatelů podezřelý z podílu na krádeži kovových výrobků určených pro opevnění na frontě v ceně přes 130 milionů rublů (33 milionů korun). Vyšetřovatelé podle agentury Reuters požádali, aby byl přesunut do domácího vězení.

Generálmajor Popov byl v létě loňského roku odvolán z fronty. On sám tehdy uvedl, že o funkci velitele 58. armády přišel kvůli tomu, že mluvil bez příkras o problémech ruských ozbrojených sil. Například o tom, že kvůli nedostatku průzkumných prostředků zaměřených na dělostřelectvo ukrajinských sil umírá mnoho ruských vojáků.

Popov byl odvolán krátce po vzpouře soukromé žoldnéřské armády Jevgenije Prigožina. V jeho odstranění tak mnozí komentátoři viděli pokračování čistky příliš populárních a nezávislých velitelů, napsala BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 15 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 20 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 38 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...