Petr Vašek strana 3 z 4

Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.

Koalice bude při hlasování o jedné z posledních vládních priorit – zavedení jednotného měsíčního hlášení – nejednotná. Předmětem sporu jsou úpravy načtené ODS před druhým čtením, které by osvobodily od daně mimo jiné bitcoinové miliardáře. Strana tak učinila bez předchozí konzultace s ostatními. Opozice změny spojuje s bitcoinovou kauzou, kvůli níž rezignoval exministr spravedlnosti Pavel Blažek (za ODS).

Ministerstvo spravedlnosti nemá na účtu všech 957 milionů, které mělo získat v aukcích za bitcoiny od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Advokát zastupující dva kupce řekl, že jeho klienti po začátku kauzy raději nezaplatili 170 milionů. Tvrdí, že doteď nedostali všechny bitcoiny za předchozí platby.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) si ve čtvrtek přišli na ministerstva spravedlnosti a financí pro dokumenty k bitcoinové kauze. Informoval o tom server Deník N, představitelé ministerstev to potvrdili. Bližší informace úřady ani policisté nesdělili.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.

Premiér Petr Fiala má kandidáta na post ministra spravedlnosti, jméno případného nástupce předseda vlády neuvedl. S dalším postupem po rezignaci Pavla Blažka chce seznámit veřejnost počátkem příštího týdne. „V kuloárech se mluví o jediném jméně, a to o Evě Decroix (všichni ODS), což je loni zvolená místopředsedkyně strany,“ informoval redaktor ČT Martin Šnajdr. Decroix odmítla spekulace komentovat.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se vzdá funkce. Učinil tak kvůli kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti. Resort přijal bitcoiny za miliardu korun od muže odsouzeného za obchod s drogami. Blažek však uvedl, že si není vědom žádného nezákonného jednání. Premiér Petr Fiala (ODS) prý má kandidáta na nástupce, jméno zatím neoznámil. Blažkova rozhodnutí si váží, prohlásil. Opozice má demisi za jediné možné rozhodnutí.

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.

Vojáci mají velkou šanci, že jim vláda od července zvýší příspěvek na bydlení zhruba o tři tisíce korun měsíčně. Za požadavek ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se postavily strany koalice SPOLU. Hnutí STAN ale zároveň s tím požaduje, aby kabinet o čtyři tisíce měsíčně zvýšil i výdělky policistů a hasičů. S tím ale zatím ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepočítá. Podle opozice by měla vláda přidat srovnatelnou částku vojákům, policistům i hasičům.

Ústavní soud (ÚS) se brzy začne zabývat souladem česko-vatikánské smlouvy s ústavou. Senátoři smlouvu schválili na konci ledna, v březnu ji podpořila i Poslanecká sněmovna. Pochybnosti o její ústavnosti však vyjádřil prezident Petr Pavel a dokument zatím nepodepsal. Podle něj smlouva „zavádí privilegované postavení katolické církve“. Obdobný názor zastává i skupina senátorů. Naopak lídři vládní koalice jsou přesvědčeni, že smlouva pouze zpřesňuje již existující vztahy mezi státem a církví. ÚS by měl případ začít projednávat na začátku léta a rozhodnout do konce roku.

Ve své dřívější podobě by penzijní systém vytvářel kolem roku 2060 deficity ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu, schválená důchodová reforma by to měla snížit jen na 1,6 procenta, uvedla ve své studii Národní rozpočtová rada. I proto vládní strany své dílo hájí. Opozice ho chce výrazně změnit.

Po soudcích začali vymáhat vyšší platy i státní zástupci. Kritizují, že jim loňské úspory výdělky zmrazily. V pondělí podali předžalobní výzvy čtyři žalobci. Unie státních zástupců navíc svým členům doporučuje podávat žaloby i kvůli letošnímu snížení platů mezi lednem a únorem.

Výdělky policistů, hasičů, dozorců ani dalších sborů vláda nakonec od července zřejmě nezvýší. Česká televize to zjistila od členů kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl začátkem dubna pro policisty a hasiče v průměru čtyři tisíce měsíčně navíc, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) plánovala ještě výrazněji přidat vojákům. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nebo předseda lidovců Marek Výborný ale teď červencové navýšení prakticky vylučují.

Prezident Petr Pavel po čtvrteční sérii schůzek s lídry parlamentních stran řekl, že panuje shoda na tom, že české členství v NATO a Evropské unii je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Všichni včetně opozice se podle hlavy státu shodli také na tom, že bezpečnost vidí komplexně či že výsledek ruské války na Ukrajině jednoznačně ovlivní bezpečnost Česka, sdělil na tiskové konferenci. Předtím přijal předsedy Pirátů, SPD, STAN, ANO a stran koalice SPOLU.

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.

Schodek státního rozpočtu je ke konci dubna čtvrtý největší od vzniku České republiky. V uplynulém měsíci vzrostl z březnových 91,2 miliardy korun na 126,1 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Loni ve stejném období deficit činil 153,1 miliardy korun. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.

Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Výpočet ČT vychází z dubnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci. Opozice, ale i část koalice, je skeptická.

Státní zástupci si chtějí ústavními žalobami vymoci vyšší platy, podobně jako soudci. Argumentují tím, že stát jejich výdělky navázal právě na zmíněnou profesi. Obě skupiny chtějí dorovnat příjmy na platovou základnu určenou trojnásobkem průměrné mzdy za letošní i minulý rok. Někteří státní zástupci také považují letošní novelu zákona o platech ústavních činitelů za retroaktivní. Argumentují, že jim kvůli tomu v únoru – ve srovnání s lednem – klesly platy.

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.

Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zrušil základnu pro výpočet platů soudců, se soudci připravují na podání žalob. Podle Soudcovské unie má jít o hromadnou akci. Požadují doplatek odpovídající verdiktu Ústavního soudu a tvrdí, že nový zákon o růstu platů ústavních činitelů, který po prezidentském vetu schválila Poslanecká sněmovna letos v březnu, je v rozporu s evropským právem. Opozice naopak připomněla svůj návrh na oddělení platů soudců a politiků.

Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování odměn pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat resort obrany pro vojáky, řekl po čtvrteční schůzce s odborovými svazy šéf vnitra Vít Rakušan (STAN). Bezpečnostní sbory trvají na tom, aby platy u policie či hasičů a v armádě byly stejné, doplnil předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.