„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavnímu soudu, tak to je Čech, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem emeritní předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský, který dodal, že ÚS si nevybírá, co bude soudit. „Musí soudit to, co mu aktivní legitimovaný subjekt předloží,“ poznamenal.
Ústavní soud ve středu předběžným opatřením nařídil vládě, aby na summit NATO v Ankaře vzala prezidenta Petra Pavla. Kabinet toto pondělí Pavla do delegace nezařadil s odůvodněním, že na summitu mají Česko reprezentovat zástupci vlády, která je odpovědná za zahraniční politiku i výdaje státu na obranné výdaje. Pavel kvůli tomu podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu, o níž soud rozhodne v řádu měsíců. Předběžným opatřením soud nepředjímá výsledek řízení o kompetenční žalobě, upozornil předseda soudu Josef Baxa.
V souvislosti s rozhodnutím se ovšem objevila i kritika. Například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) hovořil v souvislosti s rychlým rozhodnutím o účelovosti a politickém aktivismu. Podle Rychetského někteří podléhají iluzi, že když rozhodnutí dopadne jinak, než by si přáli, jedná se o aktivismus Ústavního soudu. „Ústavní soud je ale také soud. Jinými slovy – také před ním stojí dvě strany. Je tedy logické, že jen jedna může uspět a že ta druhá je nešťastná a nespokojená,“ sdělil.
V souvislosti s nařízením soudu se ale objevily i spory ohledně předběžného opatření. Soudci Dita Řepková a Jan Wintr při hlasování o něm uplatnili odlišné stanovisko a uvedli, že předběžná opatření ve sporech o rozsah kompetencí by měla být výjimečná, zvláště pokud zasahují do politických dějů a pokud zatím vůbec není jasné, jak soud vyloží kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek.
Rychetský si ale nemyslí, že měl být Ústavní soud zdrženlivější. „Je otázka, kde je ta míra zdrženlivosti. Protože já vám zaměním slovo zdrženlivost za neochotu rozhodovat, za jakýsi alibismus. Protože, co čekají účastníci řízení i veřejnost od každého soudu? Že rozhodne. A ne že zdrženlivě někam vycouvá,“ řekl Rychetský, podle něhož je naopak jedním z neduhů justice, že se v některých případech na rozhodnutí čeká příliš dlouho nebo že není jednoznačné. „Buďme rádi, že se Ústavní soud nebojí,“ dodal.
Smysl předběžného opatření
Pokud by Ústavní soud nezasáhl předběžným opatřením, ztratilo by podle Rychetského řízení smysl, protože Pavel kompetenční žalobu podal právě kvůli summitu NATO, který se uskuteční již 7. a 8. července. I tak je ale emeritní předseda Ústavního soudu přesvědčen o tom, že nepůjde jen o nynější summit. „Půjde o zásadní kauzu vymezení vzájemných pravomocí při zastupování státu v mezinárodní oblasti mezi prezidentem republiky, který podle Ústavy zastupuje stát navenek, a mezi vládou, která je zase naopak tvůrcem zahraniční politiky,“ očekává.
Smyslem předběžného opatření je totiž podle něj právě to, aby měl Ústavní soud nyní dostatek času na to, aby se situací mohl do hloubky zabývat a rozhodnout o definitivním verdiktu. „Vůbec to neznamená, že výsledné meritorní rozhodnutí bude stejné,“ doplnil Rychetský, podle kterého je předběžné opatření jen řešením krizové situaci pro tuto chvíli.
Pro lepší ilustraci připojil příklad z rodinného práva, kde se institut předběžného opatření využívá v rámci sporů, v nichž vedou rodiče při o svěření nezletilého dítěte do péče. „A my nevíme, kdo vyhraje a komu z nich bude dítě svěřeno. Ale než bude rozhodnuto, tak ho někdo musí mít v péči. A to se řeší předběžným opatřením. To je nezbytný institut pro situace, kdy není možné rozhodnout okamžitě, ale je třeba přitom okamžitě zajistit právní stav,“ vysvětlil s tím, že stojí za tím, že Ústavní soud mohl předběžné opatření užít, protože musí aplikovat na mezery ve vlastním výkladu občanský soudní řád.
Prezident podle Rychetského nepotřebuje souhlas vlády
Pavel v kompetenční žalobě argumentuje tím, že jen on sám může rozhodnout o tom, zda se summitu NATO zúčastní nebo ne. Například ústavní právník Aleš Gerloch ovšem v této souvislosti hovořil o tom, že něco takového by znamenalo přeformátování dosavadní povahy vztahů mezi prezidentem, vládou a jednotlivými ministerstvy. Podle Gerlocha by došlo k popření celého smyslu uspořádání ústavních orgánů a jednostrannému posílení prezidenta republiky.
Podle Rychetského ale vláda není oprávněna dávat prezidentovi souhlas či nesouhlas s jeho zahraničními cestami. „Ani prezident ani vláda nerozhoduje o tom, kdo má stát zastupovat. To rozhoduje ústava. Ta doslova říká, že prezident zastupuje Českou republiku navenek. Ale je to nastavení v takzvaných kontrasignovaných kompetencích. Jinými slovy pro to, aby zastupoval stát navenek, nepotřebuje žádný souhlas premiéra ani nikoho jiného. (…) Ale kdyby při výkonu této kompetence chtěl přijmout nějaký akt nebo rozhodnutí (…), tam už je vázán na souhlas vlády. Tam už nemůže jednat samostatně,“ uvedl Rychetský.
Bývalý prezident Václav Klaus zase v souvislosti s vydáním předběžného opatření Ústavního soudu v prohlášení napsal, že jde o zásadní pokus o přepsání dělby moci a přechod k poloprezidentskému systému. Rychetský se ale domnívá, že ústava stanovuje hybridní formu vlády. „My vůbec nemáme klasický parlamentní model a už vůbec ne prezidentský,“ sdělil s tím, že tuzemský model se vyznačuje dominantní rolí parlamentu se zvláštním a specifickým postavením prezidenta, která má podle něj zřejmě historické příčiny. „Není to běžné, ale je to v ústavě. Už jsme si na to zvykli,“ dodal.
Rychetský rovněž odmítl Macinkova slova o „ústavním puči“. Tento termín totiž podle něj vyjadřuje situaci, kdy nerozhodují ústavou povolané ústavní orgány. „Tady se naopak vysoké ústavní instituce snažily dohodnout a když se nedohodly (…), tak zvolily ústavou předpokládanou, jedinou, racionální a dalo by se říci i slušnou, počestnou, důstojnou cestu – obrátily se na Ústavní soud, který je k tomu povolán,“ zdůraznil.
„Je nesmírně důležité, že Ústavní soud máme“, říká Rychetský
Emeritní předseda Ústavního soudu se vyjádřil i ke slovům poslance Motoristů Filipa Turka, který pro server Seznam Zprávy řekl, že by Ústavní soud neměl existovat. „To se nedá brát vážně. Každá vyspělá země má soud vybavený kompetencemi Ústavního soudu,“ reagoval Rychetský, který prý nezná zemi, jež by neměla ústavní soudnictví. „U nás je neméně důležitou povinností a kompetencí Ústavního soudu ochrana základních lidských práv a svobod. A to je nesmírně důležité, že Ústavní soud máme. Ten, kdo volá po tom, abychom ho neměli, tak je buď neználek, nebo člověk, který není spokojen s demokratickým právním státem,“ míní.
Proč někteří politici na Ústavní soud útočí? Jednou z možností je podle Rychetského to, že ústavu neznají a nevyznají se v ní. „Druhá verze je, že to vědí a vědomě napadají Ústavní soud, ústavní systém a bourají to, čemu říkáme demokratický právní stát. To znamená, že vědí, jaký význam má ústava, ale nelíbí se jim to, nechtějí žít v demokratickém právním státu. A proto používají tyto metody,“ domnívá se.
Demokracie přitom podle Rychetského není jistá ani zaručená. „Musíme ji trvale bránit, protože žijeme v pluralitním politickém světě. Žijeme ve světě, který v oblasti státní moci vychází z principu soupeření boje politických stran,“ poznamenal s tím, že tyto subjekty usilují o politickou moc. Na jedné straně je tak podle něj třeba smířit se s tím, že lidstvo zatím nevymyslelo lepší systém než systém demokracie založené na soutěži politických stran. „Ale s sebou to nese rizika, že se mezi těmi stranami objeví takové, které budou nejen populistické a ultraradikální, ale extremistické nebo dokonce nacistické,“ dodal.
