Jihoafrická republika popřela obvinění USA, že dodala zbraně a munici Rusku

Nahrávám video
Horizont ČT24: JAR popřela dodávky zbraní Rusku
Zdroj: ČT24

Jihoafrická republika (JAR) čelila podezření, že dodala zbraně Rusku a porušila svůj neutrální postoj k válce. S obviněním přišly Spojené státy. Ministerstvo zahraničí JAR to v pátek popřelo a uvedlo také, že se americký velvyslanec v Jihoafrické republice za obvinění omluvil.

Bylo to několik zdánlivě nevinných fotografií z loňského prosince. Přesto se kvůli nim zvedly mezi Jihoafrickou republikou a Spojenými státy mohutné diplomatické vlny. Washington byl přesvědčený, že ruská loď Lady R odjela z jihoafrického přístavu s nákladem zbraní.

„Spojené státy mají vážné obavy kvůli zakotvení ruské nákladní lodi, na kterou se vztahují sankce, v jihoafrickém přístavu loni v prosinci. A jak už to slušní partneři dělají, na rovinu jsme sdělili své obavy několika jihoafrickým představitelům,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Podobně hovořil ve čtvrtek také americký velvyslanec v JAR Reuben Brigety. 

Americký velvyslanec se prý omluvil

V pátek se však situace zřejmě naprosto změnila. Podle jihoafrického ministerstva zahraničí se americký velvyslanec v Jihoafrické republice omluvil za obvinění země z dodání zbraní a munice Rusku. Informovala o tom agentura Reuters. JAR si velvyslance Reubena Brigetyho předvolala po jeho čtvrtečním prohlášení, ve kterém hovořil o kotvení lodi sankcionované ruské společnosti v přístavu JAR. Africká země tvrdí, že k ruské invazi na Ukrajinu zaujala neutrální stanovisko.

„Ministerstvo zahraničí Jihoafrické republiky předalo demarši velvyslanci Spojených států v JAR Reubenovi Brigetymu a vyjádřilo naprostou nespojenost s jeho chováním,“ stojí podle Reuters v pátečním prohlášení. Ministerstvo dále uvedlo, že velvyslanec „uznal, že překročil hranici, a bezvýhradně se omluvil“.

„Neexistují záznamy o povoleném prodeji zbraní (jihoafrickým) státem Rusku, které by se týkaly daného období a incidentu,“ sdělilo už dříve ministerstvo zahraničí. V pátek dodalo, že „kdokoli, u koho se zjistí, že porušil zákon, bude čelit přísným důsledkům“.

Hra o Lady R

Kotvení plavidla Lady R patřícího ruské společnosti TransMorFlot, na kterou USA loni po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uvalily sankce kvůli přepravě vojenského vybavení a zbraní, potvrdila na základě několika nezávislých zdrojů rovněž agentura AP.

Jihoafrická republika je jedním z klíčových partnerů Spojených států v Africe. Zároveň dlouhodobě udržuje blízké vztahy s Ruskem, které je tradičním spojencem jihoafrického vládního Afrického národního kongresu (ANC). K ruské invazi na Ukrajinu deklarovala Pretoria neutrální stanovisko a odmítla výzvy Západu, aby odsoudila kroky Moskvy.

Důkazy o zbraních nejsou

Jihoafrická opozice si příležitost nenechala ujít a tvrdě vládu kritizovala za porušení neutrality, kterou země oficiálně udržuje. „Jak můžete v noci spát? Když jihoafrické zbraně a munice naložené na Lady R na námořní základně v Simon's Town mohly být použity k vraždění nevinných civilistů na Ukrajině? “ uvedl vůdce jihoafrické opoziční Demokratické aliance John Steenhuisen. 

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa řekl, že úřady prošetřují informace o kotvení ruské lodi v zemi. Vyšetřování bylo podle něj zahájené už před Brigetyho čtvrtečním prohlášením. Prezident dodal, že nejsou důkazy o tom, že by na dané plavidlo byly naloženy zbraně.

Pokud by se však podezření potvrdilo, dostala by se Jihoafrická republika do nepříjemné situace i do nezáviděníhodné společnosti: zbraně a munici podle amerických zdrojů dodávají Rusku hlavně Írán – tam se nejvíc mluví o útočných dronech – a Severní Korea, od které Moskva měla nakoupit rakety a dělostřelecké granáty.

Čekání na ukrajinskou ofenzivu

Ukrajinu naopak od začátku války štědře zásobuje zbraněmi i municí Západ. Ukrajinská armáda postupně přechází na stále sofistikovanější zbraňové systémy vyhovující standardům NATO. Nejnověji nabídli Britové dodávky raket, které doletí za ruské linie. „Možná to pomůže přesvědčit Washington, aby překonal ostýchavost a poslal útočné rakety, které také budou mít dolet 300 kilometrů. Pokud by je Ukrajina dostala spolu s britskými raketami, podle mě by to téměř s jistotou zaručilo velmi úspěšnou protiofenzivu letos v létě a na podzim,“ uvedl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině John Herbst.

Na její zahájení potřebuje ukrajinská armáda podle prezidenta Zelenského ještě nějaký čas. Zatím se soustředí na boje o Bachmut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 37 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...