Rusko odmítlo pustit americké diplomaty k zadrženému novináři

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že zamítlo žádost velvyslanectví Spojených států o návštěvu u zadrženého amerického novináře Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal (WSJ). Podle resortu jde o odvetu za to, že americké úřady nevydaly víza ruským novinářům, kteří měli provázet šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova do newyorského sídla OSN. Rusko nyní předsedá Radě bezpečnosti OSN.

Ruské ministerstvo předalo zástupci amerického velvyslanectví nótu protestující proti „provokativnímu počínání“ zastupitelského úřadu, který zabránil vydání víz novinářskému doprovodu ministra Lavrova. „Podobná sabotáž bránící normální novinářské práci nezůstane bez odvety,“ zdůraznila ruská diplomacie.

Ministerstvo podle agentury TASS v této souvislosti zamítlo americkému velvyslanectví žádost o konzulární návštěvu plánovanou na 11. května u amerického novináře obviněného ze špionáže.

Žurnalistu zadržela v Jekatěrinburgu na Urale na konci března ruská tajná služba FSB. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, shromažďoval podle ní informace o vojenskoprůmyslovém odvětví v Rusku. Následně ho ruští vyšetřovatelé obvinili ze špionáže. Gershkovich obvinění odmítá. Krátce po zadržení ho bezpečnostní složky odvezly do moskevské vazební věznice Lefortovo a soud na něj uvalil vazbu nejméně do 29. května. V Lefortovu, nechvalně proslulé věznici, která za komunismu spadala pod tajnou službu KGB, jsou drženi lidé podezřelí ze špionáže a dalších závažných trestných činů.

„Drží se,“ uvedla americká velvyslankyně

Americká velvyslankyně v Rusku Lynne Tracyová 17. dubna uvedla, že USA ke Gerschkovichovi poprvé od jeho zadržení získaly konzulární přístup a ona ho mohla navštívit. Cítí se dobře a drží se, napsala na sociálních sítích.

Jednatřicetiletý novinář i WSJ obvinění ze špionáže opakovaně odmítli jako zcela nepodložená. Gershkovich je prvním americkým zpravodajem od doby studené války, který byl v Rusku zadržen kvůli obvinění ze špionáže.

Washington věznění novináře považuje za neoprávněné a volá po jeho propuštění. Stejné stanovisko ve sdělení publikovaném ve čtvrtek společně s listem WSJ formulovaly dva další velké americké deníky, The New York Times a The Washington Post.

„Nadále jsme šokováni a pobouřeni neoprávněným zatčením (…) reportéra Evana Gershkoviche, který je vězněn ruskou vládou čistě kvůli tvorbě zpravodajství,“ stojí v celostránkové reklamě, kterou trojice listů publikovala ve čtvrtečních národních vydáních. „Nespravedlivé zatčení reportéra kdekoli na světě je zkrátka nepřijatelné. Jsme jednotní v požadavku, aby byl Evan propuštěn, a nebudeme mít klid, dokud se bezpečně nevrátí domů,“ uvádí šéfredaktoři a vydavatelé deníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským.
01:59Aktualizovánopřed 5 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 10 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 12 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 21 hhodinami
Načítání...