Sergej Lavrov strana 2 z 5

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS nebude zastupovat vůdce Vladimir Putin, nýbrž ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dříve požádal Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nemusel dát během summitu zatknout šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten čelí zatykači právě ze strany ICC kvůli únosům ukrajinských dětí během ruské agrese na Ukrajině. Ramaphosa se odvolával na tvrzení, že by zatčení podle něj vyvolalo válku. Kreml později uvedl, že Putin se schůzky zúčastní virtuálně a Lavrov dorazí do JAR osobně.

Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořské obilné dohodě. Ta od loňského léta umožňovala i přes pokračující boje na Ukrajině, kam vpadla ruská vojska, vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly naplněny části dohody týkající se Ruska. Platnost smlouvy, kterou obě strany prodloužily naposledy v květnu, s pondělím končí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je třeba udělat vše pro to, aby koridor mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

Generální tajemník OSN António Guterres navrhl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, aby umožnil prodloužit dohodu o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Reuters. Zaslání dopisu, který by posunul jednání o dohodě, později potvrdil Guterresův mluvčí. Detaily ale neuvedl. Putin podle agentury TASS uvedl, že dopis zatím neviděl.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k rozšíření Rady bezpečnosti OSN tak, aby v ní měly větší zastoupení asijské, africké a latinskoamerické země. Podle Lavrova je Rada bezpečnosti spíše prozápadní a většina světa podle něj nechce žít podle pravidel „diktovaných Západem“.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Ukrajinci jsou nezlomně přesvědčení, že zvítězí a budou opět svobodní, zatímco Rusko ještě smysl války nenašlo. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Petr Pavel. Podle české hlavy státu je řada lidí u nás válkou frustrovaná víc než Ukrajinci, i když jim nad hlavami nelétají rakety. Z ukrajinského optimismu bychom si měli vzít příklad, míní Pavel. Volodomyra Zelenského označil po osobním setkání za odvážného muže s „unikátním citem pro situaci“. S Pavlem hovořil během návštěvy v Kyjevě zpravodaj ČT Michal Kubal.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že zamítlo žádost velvyslanectví Spojených států o návštěvu u zadrženého amerického novináře Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal (WSJ). Podle resortu jde o odvetu za to, že americké úřady nevydaly víza ruským novinářům, kteří měli provázet šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova do newyorského sídla OSN. Rusko nyní předsedá Radě bezpečnosti OSN.

Podle prezidenta Petra Pavla bylo mnoho výroků ruských představitelů z posledních let buďto lži, nebo překroucená fakta či zavádějící informace. Úterní slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na jeho adresu „nemá smysl komentovat“, dodala česká hlava státu. Zmínil to na úvod návštěvy Libereckého kraje. Ruský ministr Lavrov v úterý řekl, že Pavlova věta o tom, že Čína nemá zájem na míru na Ukrajině, neodpovídá činnosti „normálního politického představitele.“

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Finsko se v úterý stalo 31. členskou zemí NATO. V poválečných dějinách země jde dle finského velvyslance v Česku Pasiho Tuominena o zlomový okamžik, jak uvedl v pořadu Události, komentáře. Vyhrůžky, které zní z Moskvy, nebere příliš vážně, jedná se podle něj pouze o ruskou rétoriku. „Být Ruskem, nechtěl bych pokoušet jednotu NATO a Evropské unie,“ podotkl. Strach prý nemají ani finští občané. Co se týče zahraniční politiky, v zemi vládne dle Tuominena konsensus.

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov spolu dnes telefonicky hovořili o zadrženém novináři amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evanu Gershkovichovi. Blinken vyzval Rusko, aby reportéra okamžitě propustilo, stejně tak podle WSJ apeloval na propuštění jiného Američana Paula Whelana. Lavrov podle agentury Reuters uvedl, že je „nepřijatelné“, aby Washington případ „politizoval“. Podle amerického ministerstva zahraničí ministři také hovořili o svých diplomatických misích a důležitosti jejich fungování.

Čína spolupracuje s Ruskem v dezinformační válce, konstatovala německá analýza Marshall Fund's Alliance for Securing Democracy. Podle výsledků roční studie čínská média přebírají moskevskou propagandu a dávají ve zpravodajství velký prostor ruským politikům. Stát, který drží kontrolu nad většinou tamních médií, přebral i moskevský narativ a o válce informuje jako o „speciální vojenské operaci“.

Zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí bylo bouřlivější než v minulých letech. USA vyzvaly účastníky k tlaku na Rusko, aby ukončilo svou agresivní válku vůči Ukrajině. Spolu s Ruskem to odmítla Čína. G20 se proto neshodla na společném prohlášení. Ukrajinský konflikt za poslední rok pohnul geopolitickými  svazky a izolované Rusko hledá nové spojence.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Bez přijetí závěrečného dokumentu skončilo v pátek v Lodži dvoudenní jednání ministrů zahraničí států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na pozadí války Ruska proti Ukrajině se ministři nedokázali dohodnout na společné rezoluci, napsala agentura DPA. Organizace zrozená za studené války k zachování míru v Evropě čelí tváří v tvář válce existenční krizi, tvrdí agentura AP.