Syrští povstalci, kteří se dostali k moci v Damašku, obdrželi podle zdrojů obeznámených s ukrajinskými vojenskými aktivitami v zahraničí bezpilotní letouny a další podporu od ukrajinských zpravodajských agentů, kteří se tak snažili podkopat Rusko a jeho syrské spojence, reportoval list The Washington Post (WP).
Ukrajinská rozvědka vyslala před čtyřmi až pěti týdny do sídla povstalců v syrském Idlibu asi dvacet zkušených operátorů bezpilotních letounů a asi 150 těchto strojů, aby pomohli přední povstalecké skupině Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která v tomto místě sídlí, uvedli podle bývalého blízkovýchodního zpravodaje Davida Ignatiuse dobře informované zdroje. Novinář to napsal pro The Washington Post.
Zároveň ale upozorňuje, že podle západních zpravodajských zdrojů pomoc z Kyjeva sehrála při svržení režimu Bašára Asada jen malou roli. Dodává ale, že byla pozoruhodná jako součást širšího ukrajinského úsilí o skrytý úder na ruské operace na Blízkém východě, v Africe a uvnitř samotného Ruska.
Výzkumný pracovník z Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana však ve středu uvedl, že k tvrzení, že Ukrajina Sýrii pomáhala, je skeptický. „Jsem k tomu skeptický proto, že to je krok, který Ukrajině dává relativně málo za to, jaká jsou tam velká politická rizika,“ dodal.
Ukrajinská strategie
Program tajné pomoci Ukrajině v Sýrii byl veřejným tajemstvím, píše Ignatius, ačkoli vysocí představitelé administrativy amerického prezidenta Joea Bidena v odpovědích na otázky údajně opakovaně tvrdili, že o něm nevědí. Domnívá se, že motivace ukrajinské rozvědky spočívá v hledání další fronty, kde by mohla Rusko poškodit a „podkopat jeho klienty“.
Článek v The Washington Post uvádí, že Ukrajinci své záměry avizovali. Deník The Kyiv Post ve svém článku z 3. června citoval zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky (HUR), který listu sdělil, že „od začátku roku (syrští) povstalci podporovaní ukrajinskými agenty zasadili četné údery na ruská vojenská zařízení zastoupená v regionu“.
Tato zpráva obsahovala odkaz na videozáznam, který ukazoval útoky na bunkr obložený kameny, bílou dodávku a další cíle, které podle ní byly zasaženy povstalci podporovanými Ukrajinou uvnitř Sýrie. The Kyiv Post uvedl, že operaci v Sýrii provedla speciální jednotka známá jako „Chimik“ v rámci HUR „ve spolupráci se syrskou opozicí“.
Ruská tvrzení
Ruští představitelé si již několik měsíců stěžují na ukrajinské polovojenské úsilí v Sýrii. Alexandr Lavrenťjev, ruský zmocněnec pro Sýrii, v listopadovém rozhovoru pro agenturu TASS uvedl: „Skutečně máme informace, že ukrajinští specialisté z HUR jsou na území Idlibu.“
S podobným tvrzením o „tajných vyslancích ukrajinské rozvědky“ v Idlibu přišel v září ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten tvrdil, že provádějí „špinavé operace“, uvedl syrský list al-Watan, který zároveň tvrdil, že šéf HUR Kyrylo Budanov byl v osobním kontaktu s HTS.
Před ofenzivou HTS, která svrhla Asada, ruští představitelé tvrdili, že spojení Ukrajiny s touto povstaleckou skupinou je pokusem o nábor syrských bojovníků pro válku proti Kremlu. WP uvádí, že zářijová zpráva na internetových stránkách The Cradle tvrdila, že Ukrajina nabídla HTS 75 bezpilotních letounů v rámci dohody „drony za bojovníky“. Pro toto ruské tvrzení však neexistují žádné nezávislé důkazy.
Rusko bylo rychlým postupem HTS na Damašek zjevně překvapeno. Zajímavé však podle WP je, že ruské zdroje se snažily ukrajinskou roli bagatelizovat. Článek serveru Middle East Eye z 2. prosince citoval ruský účet na Telegramu, který údajně odráží názory ruské armády a který pomoc Kyjeva zlehčuje: „Zaprvé, příslušníci HUR sice navštívili Idlib, ale zůstali tam jen krátce“. Tedy ne dost na to, aby Syřany od základu vycvičili v ovládání bezpilotních letounů. „Za druhé,“ pokračovala zpráva, „HTS má již dlouho svůj vlastní program bezpilotních letounů.“
Ukrajinská operace v Mali
Operace v Sýrii není jediným případem, kdy ukrajinská vojenská rozvědka působí v zahraničí, aby škodila ruským agentům. BBC v srpnu informovala, že Ukrajina pomohla povstalcům v severním Mali přepadnout ruské žoldáky z Wagnerovy skupiny. Při útoku 27. července zahynulo 84 wagnerovců a 47 Malijců, uvedla BBC.
Mluvčí HUR Andrij Jusov se o několik dní později pochlubil operací v Mali a uvedl, že malijští povstalci „obdrželi potřebné informace, a nejen informace, které umožnily úspěšnou vojenskou operaci proti ruským válečným zločincům,“ uvádí BBC. Po útoku Mali přerušilo diplomatické vztahy s Ukrajinou.
Budanov se v dubnu 2023 zavázal, že Ukrajina bude stíhat Rusy vinné z válečných zločinů „v kterékoli části světa“, stojí v článku The Kyiv Independent. Budanovovy „agresivní zpravodajské operace“ však někdy znepokojovaly Bidenovu administrativu, sdělili listu WP američtí představitelé.
Ignatius dále uvádí, že v loňském roce se Budanova v rozhovoru v jeho sídle v Kyjevě zeptal na údajné operace HUR proti Wagnerově skupině v Africe. „Provádíme takové operace zaměřené na snížení ruského vojenského potenciálu, a to kdekoli, kde je to možné,“ odpověděl. „Proč by měla být Afrika výjimkou?“
Stejně jako ukrajinské výpady do Afriky a útok na ruskou Kurskou oblast odráží tajná operace v Sýrii snahu rozšířit bojiště – a poškodit Rusy v oblastech, kde na to nejsou připraveni, shrnuje novinář. Podle něj pomohla ukrajinská asistence zničit nejdůležitějšího ruského spojence na Blízkém východě.
