Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.
Rusko přes wagnerovce úspěšně tahalo za nitky v Africe. Osud tisíců žoldnéřů je teď nejistý
V Africe nyní působí asi pět tisíc wagnerovců. Podle informací samotné Wagnerovy skupiny na Telegramu se žoldnéři oficiálně zapojili do afrických záležitostí v roce 2018, kdy vyslali své „vojenské instruktory“ do Středoafrické republiky a Súdánu. Následující rok pak zamířili žoldnéři do Libye. Jedná se o země bohaté na přírodní zdroje, upozorňuje v této souvislosti BBC.
Tichá podpora
Moskva oficiálně popírá, že by skrze wagnerovce ve frankofonní Africe rozšiřovala svůj ekonomický a diplomatický vliv. Podle řady nevládních organizací a novinářů ale není pochyb o tom, že Kreml dosud v tichosti využíval žoldnéře k prosazování svých zájmů v regionu. Sám ruský vládce Vladimir Putin navíc v týdnu poprvé veřejně přiznal, že ruský stát wagnerovce financuje a zásobuje.
V Libyi, která představuje pro Moskvu bránu do Afriky, podle OSN wagnerovci podporují armádu maršála Chalífy Haftara, který bojuje proti ústřední vládě, a zapojili se do porušování zbrojního embarga Rady bezpečnosti OSN.
Počet žoldnéřů v zemi je ale nyní podle BBC výrazně nižší než před čtyřmi lety, kdy se Haftar snažil obsadit metropoli Tripolis. Wagnerovci nicméně dál působí v okolí klíčových ropných zařízení v Haftarových baštách na východě a jihu země.
Klíčové bezpečnostní smlouvy
Neúspěšné povstání wagnerovců v Rusku je v současné době problematické zejména pro vlády Mali a Středoafrické republice, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech.
Ve Středoafrické republice pomáhají v boji s povstaleckými skupinami a prezident Faustin-Archange Touadéra dokonce ruské žoldnéře využívá jako své osobní strážce, všímá si BBC.
Malijská armáda se chopila moci při vojenských převratech v letech 2020 a 2021 a svádí dlouholetý boj s organizacemi napojenými na Islámský stát a al-Káidu. V zemi nejprve působili na mírových misích i evropští vojáci; Berlín však letos v květnu oznámil, že do roka své jednotky stáhne, a francouzští i čeští vojáci již zemi opustili definitivně. Na vlivu tak nyní získává právě Rusko.
Šéf (možná už bývalý) skupiny Prigožin má v Africe osobní zájmy, skrze uzavírání bezpečnostních kontraktů například s vládou Středoafrické republiky se dostává k právům na těžbu zlata, diamantů i dřeva, díky nimž si mohl přijít až na miliardy dolarů, ačkoliv odhady se liší, napsal v pondělí časopis Forbes.
Z investigativní práce stanice CBS letos v květnu vyplynulo, že je velice pravděpodobné, že Prigožin ze Středoafrické republiky přepravuje vytěžené zlato přímo do Moskvy.
„Strategií wagnerovců v posledních dvou až třech letech bylo rozšířit svou vojenskou i ekonomickou stopu v Africe,“ řekla BBC Julia Stanyardová z Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.
Zlato v hlavní roli
Podle analytičky jsou wagnerovci propojení se sítí společností, které jsou aktivní v afrických zemích, v nichž žoldáci působí. Třeba ve Středoafrické republice údajně obchodují s minerály a dřevem a také vyrábějí pivo a vodku.
V Súdánu zase figuruje ruská těžařská firma M Invest, kterou podle amerického ministerstva financí zřejmě vlastní nebo ovládá sám Prigožin. Její dceřiná společnost Meroe Gold je aktuálně jedním z největších afrických producentů zlata, upozorňuje BBC.
Ministerstvo financí USA obvinilo Prigožina z „vykořisťování súdánských přírodních zdrojů pro osobní zisk a šíření škodlivého vlivu“ on-line prostřednictvím jeho „trollí farmy“.
Súdán porušil své vlastní zákony, když wagnerovcům odpustil odvádění jakýchkoliv daní z těžby, která činí pro zahraniční společnosti třicet procent z hodnoty vytěženého zlata, upozornil analytik AMO a odborník na Súdán Jan Havlíček.
„V celkových obratech jde o miliardy dolarů. Když se súdánské ministerstvo chystalo tuto daň uplatnit, vojenská junta nařídila udělit výjimku. Vlastnictví súdánských zlatých dolů je tak dnes rozděleno do značné míry mezi (vlivného generála) Hemedtiho a Prigožina, který doly vlastní prostřednictvím výše zmíněných nastrčených firem (M Invest a Meroe),“ konstatoval analytik AMO.
Zájem wagnerovců o Mali může podle BBC souviset s jeho bohatými nalezišti zlata, ačkoli zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by tam působily firmy propojené s Prigožinem.
Tomu se daří měnit narativ ve prospěch Ruska i v on-line prostoru. Malijská vláda například požádala mírové síly OSN, aby opustily zemi poté, co se na sociálních sítích zvýšil tlak na to, aby je nahradily ruské jednotky. Sám Prigožin se nechal letos v květnu v kamerunské televizi slyšet, že Wagnerovi žoldáci jsou „efektivnější“ než mírové jednotky OSN v Mali a Středoafrické republice.
Agentura Bloomberg už letos v březnu, tedy dlouho před povstáním wagnerovců, napsala, že Prigožin se chystá omezit operace svých žoldnéřů na Ukrajině, kde se jim kvůli mocenským sporům dostává čím dál tím menší podpory, a plánuje přesunout svou pozornost zpět do Afriky.
Prigožin v červnu odmítl podepsat smlouvu s ruským ministerstvem obrany a podřídit se jeho velení. Po několika měsících nebývalé kritiky ruského vojenského velení vytáhl s několika tisíci žoldnéři na Moskvu. Povstání ale skončilo bez výsledku, když ho Prigožin po desítkách hodin ukončil.
Lavrov uklidňuje africké země
Poté, co ruský vládce Vladimir Putin nařídil wagnerovcům, aby se stali součástí regulérní ruské armády, nebo odešli do Běloruska, není podle BBC jasné, jestli bude Prigožin řídit svou soukromou armádu z Běloruska a zda wagnerovci budou moci dále plnit bezpečnostní smlouvy v Africe. Z Putinova prohlášení také nebylo jasné, zda se jeho nařízení týká i wagnerovců v Africe.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu v rozhovoru pro ruskou televizi RT ujistil, že wagnerovci nadále zůstanou jako „instruktoři“ v Mali a Středoafrické republice. Podle malijské vlády v zemi cvičí místní vojáky na ruských zbraních.
Čistky v Sýrii, útok dronů v Libyi
Podle expertů zatím nelze konkrétní dopady Prigožinova pokusu o ozbrojené povstání na zmíněné africké země předvídat.
Kreml se nyní snaží dostat skupinu pod kontrolu v Rusku a na Ukrajině. Odplata zřejmě už probíhá i v dalších zemích. Ruský Kommersant upozornil, že ruská vojenská policie zadržela v uplynulých dnech v Sýrii hned několik velitelů Wagnerovy skupiny, píše Newsweek.
Ta to následně popřela, nicméně se objevily zprávy i o pátečním úderu neznámých bezpilotních letounů na žoldnéře v Libyi. Podle armádního činitele citovaného agenturou AFP nedošlo při incidentu, který se odehrál na základně asi 150 kilometrů jihozápadně od města Benghází, k žádným obětem, napsala na webu televize al-Arabíja.
Závislost na ruské státní podpoře
Jak se Moskva postaví k wagnerovským operacím v Africe, není jasné. Řada analytiků oslovených BBC ale upozorňuje, že wagnerovci jsou s Kremlem v Africe velmi úzce propojeni. Využívají ruské vojenské základny a letadla k přepravě zbraní i personálu, píše Financial Times.
Například v Libyi se wagnerovci významně spoléhají na podporu ruského ministerstva obrany. Podle Pentagonu je v zemi dříve financovaly Spojené arabské emiráty a také sám Haftar. Podle západních představitelů ale Emiráty přestaly žoldnéřům posílat peníze už v roce 2021.
Financial Times ve své analýze podotýká, že wagnerovci se v Africe sice dokázali zaplatit z vlastních zdrojů, zároveň však zůstávají silně závislí na podpoře ruského státu, v neposlední řadě pokud jde o logistiku. „Virus přežije, přizpůsobí se novému prostředí,“ myslí si Nathalia Dukhanová z investigativní skupiny The Sentry, která zkoumá aktivity žoldnéřů ve Středoafrické republice.
Diplomatický zdroj OSN řekl BBC, že pokud by byla skupina zcela rozpuštěna, její jednotky v Africe by se již nedostaly k dodávkám od ruských úřadů. Pokud by wagnerovci do budoucna nedostali zaplaceno a ocitli by se bez práce, hrozí, že budou najímáni v zemích, kde zuří občanské války a různé rebelie, varoval zdroj z OSN.
Další vývoj situace bude záviset na organizačních poměrech uvnitř organizace po víkendových událostech, píše katarská stanice al-Džazíra. „Přítomnost wagnerovců v Mali dotuje Kreml, a pokud je Prigožin s Kremlem na nože, Mali bude pochopitelně tratit na své bezpečnosti,“ míní politický analytik se specializací na Mali Bassirou Doumbia.
Novinář Dmitrij Nizovcev zjistil, že wagnerovci v Rusku stále verbují nové členy, když se sám za jednoho ze zájemců vydával. Své zjištění zveřejnil na telegramovém kanálu Sirena. „Kdybychom byli zrádci, nebyli bychom v Rusku,“ řekl mu náborář z řad wagnerovců, který muži slíbil poslat informace přes Whatsapp a proplatit výdaje na cestu spolu s první výplatou. Wagnerovci prý stále sídlí v Krasnodarském kraji.
Mučení, únosy i vraždy civilistů
Ruští žoldnéři čelí v afrických zemích obviněním z porušování lidských práv a zločinů proti lidskosti. BBC během svého vyšetřování z roku 2021 objevila důkazy, že se wagnerovci v Libyi účastnili vražd civilistů a nezákonného používání protipěchotních min a nástražných pastí v rodinných domech kolem Tripolisu.
Spojené státy i organizace OSN viní wagnerovce v Mali z rabování, znásilňování a dalšího sexuálního násilí, mučení i unášení lidí po boku malijské armády. Washington letos na jaře uvalil sankce na šéfa skupiny v Mali Ivana Alexandroviče Maslova kvůli údajnému transportu vojenských systémů přes Mali od zahraničních dodavatelů do Ruska pro použití ve válce proti Ukrajině.
Moskva i nejvyšší představitelé Mali páchání zvěrstev wagnerovci popírají, data z projektu Armed Conflict Location and Event Data Project (Acled) ale podle BBC ukazují, že ozbrojené násilí v Mali se mezi lety 2021 až 2022 zdvojnásobilo a nejvíc obětí tvoří civilisté. Wagnerovci jsou mimo to obviňováni z vedení dezinformačních kampaní a vměšování do voleb v afrických státech.
Nynější velký příliv migrantů na jih Evropy může souviset s působením wagnerovců v některých afrických zemích, myslí si dokonce šéf italské diplomacie Antonio Tajani.