Sergej Lavrov strana 5 z 5

Lídři institucí Evropské unie se v pátek snažili přimět čínské vedení k odsouzení ruské agrese na Ukrajině a k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení rusko-ukrajinské války. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varovali před dodávkami zbraní Moskvě a obcházení sankcí. Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska zase navštívili Moldavsko, které do Unie podalo přihlášku. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak vyrazil do Asie. Při návštěvě Indie uvedl, že rusko-ukrajinské mírové rozhovory zaznamenaly jistý pokrok a Moskva připravuje odpovědi na ukrajinské návrhy.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v pátek odmítl tvrzení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že je Ukrajina ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků. Měla se údajně zříct členství v Severoatlantické alianci nebo uznat ruštinu za druhý státní jazyk. Ukrajinský ministr zahraničí ale zároveň ocenil tureckou pomoc při vyjednávání.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Bývalý český premiér Mirek Topolánek v Interview ČT24 řekl, že sankce uvalené na Rusko jsou nedostatečné, on sám by byl údajně asi ostřejší. K žádosti Ukrajiny o vyhlášení bezletové zóny uvedl, že by její zavedení mohlo vyhrotit vztahy mezi Ruskem a NATO. Lepší cestou je podle něj vybavit Ukrajinu technikou, díky které by si dokázala tuto zónu vynutit sama. Připustil také, že Ukrajina má šanci neprohrát, o část území ale podle něj přijde.

Postoj Číny k ruské invazi stále zůstává nejasný. Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že události na Ukrajině nejsou v ničím zájmu, velvyslanec země pak odmítl, že by Peking Moskvě dodával zbraně. Jen několik dní poté však jiný vysoký čínský politik kritizoval sankce proti Rusku. Rusko se snaží spojence do konfliktu zatáhnout, pro Čínu by však konfrontace výhodná nebyla a v případě porážky Ruska by mohla oslabit i pozici čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Spekulace o dodávkách moderních zbraní, které by mohly změnit situaci na ukrajinském bojišti, ale zůstávají živé, obávají se jich i americké tajné služby.

Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi čtyři sta lidí. Oznámila to rada města; počet obětí útoku není znám. Rusko večer vyzvalo ukrajinské síly v Mariupolu, aby se vzdaly, což Ukrajina odmítla. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Ukrajinská armáda se obává, že do země vpadnou běloruské jednotky. Očekává jejich útok v oblasti Volyně na západě Ukrajiny. V současnosti zatím útočí pouze ruské síly, ačkoli přicházejí i z běloruského území.

Krize na Ukrajině spolupráci našich dvou zemí ještě více upevnila, řekla po setkání se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zmínila také, že je Česko připraveno na debatu o návrhu Polska, jež chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) následně potvrdil, že o polském návrhu bude jednat s prezidentem. Tématem setkání na Slovensku byla spolupráce při vojenském výcviku a také aktuální situace na Ukrajině a budování mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku. Slovenský ministr také zopakoval, že je Ukrajině ochoten poskytnout protivzdušnou obranu, proti tomu se ohradilo Rusko.

Americký prezident Joe Biden oznámil dodatečnou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal poslance amerického Kongresu o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou či alespoň o dodávku protileteckých systémů. Biden také v projevu nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, Kreml to označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že operace ruské armády na Ukrajině byla jedinou možností, jak zajistit ruskou bezpečnost, a postupuje podle plánu. Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality.

Český premiér Petr Fiala a premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša jednali v obléhaném Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Zelenskyj označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem. Fiala prohlásil, že Ukrajina není ve svém zápase sama, Morawiecki a Janša mluvili o pozvánce do Evropské unie.

Vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem zvládají ukrajinští diplomaté lépe, v rozhovoru pro ČT24 to řekl odborník na vyjednávací strategie z Davisova centra pro ruská a euroasijská studia Harvardovy univerzity Arvid Bell. Podle něj vyjednavači z Ukrajiny působí profesionálně. Zatím ale příliš nevěří tomu, že by současná jednání přinesla něco zásadnějšího, co by vedlo k míru. Podle Bella je problém i v tom, koho k jednacímu stolu obě strany vyslaly.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.

Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Řekl to v interview, jehož části zveřejnila televize al-Džazíra. Prohlásil také, že je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny. Nevylučuje, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters Lavrov uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru.

Zástupci Evropské unie se v úterý dohodli, že odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Není mezi nimi sice největší z nich Sberbank, večer však vyšlo najevo, že Evropská centrální banka nařídila uzavřít její evropskou dceru, která je registrována v Rakousku. Unie také již poněkolikáté od ruské invaze na Ukrajinu rozšířila sankční seznam ruských činitelů a oligarchů. V pondělí večer na něj po předchozím schválení členskými státy oficiálně přibylo 26 jmen, mezi nimi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či šéf státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Jedenáct lidí zemřelo a desítky dalších utrpěly zranění při mohutném ruském ostřelování Charkova, uvedli v pondělí ukrajinští představitelé. Na bělorusko-ukrajinské hranici přitom proběhla  jednání o příměří. Podle místních úřadů použili Rusové v Sumské oblasti zakázané termobarické bomby. Ruští vojáci se v noci na pondělí znovu pokusili prolomit obranu Kyjeva, všechny jejich pokusy ale podle ukrajinské armády selhaly. K sankcím proti Moskvě se přidalo i Švýcarsko. Valné shromáždění OSN začalo v pondělí svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí.

Švýcarsko přijme sankce proti ruským činitelům a firmám po vzoru postihů Evropské unie a zmrazí také jejich majetek, oznámila tamní vláda. Alpská země v posledních dnech lavírovala mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem. Pondělní rozhodnutí je tak pro Švýcarsko velice nezvyklé, poznamenávají tamní média. Podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise jde o unikátní a těžký krok, který vyžadoval pečlivé posouzení. K sankcím proti Rusku se připojilo i Japonsko.

Ukrajinské hlavní město Kyjev dál čelí mohutnému ostřelování. U východoukrajinského Charkova, který je druhým největším městem v zemi, probíhají tvrdé boje. Kreml tvrdí, že ruské jednotky dostaly rozkaz pokračovat v postupu a že od pátku nepostupovaly. I v té době se ovšem u Kyjeva bojovalo. Podle britského ministerstva obrany je ale hlavní část ruských sil ještě 30 kilometrů od centra Kyjeva. Úřad ukrajinského prezidenta tvrdí, že ruská armáda během soboty postoupila jen u Mariupolu a Enerhodaru.

Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitou platností uplatňovat také Británie. Sankce chystá i Kanada. Výbor ministrů Rady Evropy se také rozhodl pozastavit ruské členství v této instituci. Oznámil to italský ministr zahraničí Luigi di Maio, jehož země výboru předsedá. EU rovněž zahájila přípravu dalšího, již třetího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.

Řada světových politiků ve čtvrtek ráno odsoudila vojenskou akci Ruska vůči Ukrajině. Útok odsoudili také členové Rady bezpečnosti OSN. O akci členy orgánu informoval ruský velvyslanec při OSN přímo při jeho zasedání. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ráno hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého ujistil, že útok nezůstane bez odpovědi. Británie oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer shodli na zavedení zatím nejtvrdších sankcí, které míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Americký prezident Joe Biden uvedl, že cílem sankcí je podle něj omezit ruskou účast v globální ekonomice a odstřihnout zemi od části dovozů vyspělých technologií. Tvrdý odsudek zní i z Česka.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.