Sergej Lavrov strana 3 z 5

Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného „ruského světa“, který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt, prohlásil polský prezident Andrzej Duda. V polské Lodži se ve čtvrtek sešli ministři zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Ruská diplomacie považuje za provokaci rozhodnutí Polska nepovolit delegaci z Moskvy vstup na prosincové jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Polsko nyní OBSE předsedá, v pátek oznámilo, že ruské delegaci v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem nepovolí účást. Jednání se má konat 1. a 2. prosince v Lodži.

Je čas zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině, řekl prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu hospodářsky nejsilnějších států světa G20 na indonéském ostrově Bali. K ukončení ruské války vyzval i hostitel summitu, indonéský prezident Joko Widodo. Podle agentury DPA státy v usnesení ze summitu ruskou invazi odsoudí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na summitu reprezentuje Moskvu, později v úterý kontroval slovy, že Kyjev si pro mírová jednání stanovuje nerealistické podmínky. V úterý odpoledne DPA informovala, že Lavrov již z akce odjel.

Americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a že ji ani nelze vyhrát. Zdůraznili také svůj odpor vůči použití nebo hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině. Biden podle Bílého domu také čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Pekingem energicky soupeřit, soupeření ale nesmí sklouznout ke konfliktu. Politici se sešli v předvečer summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Šlo o jejich první osobní schůzku od nástupu amerického prezidenta do funkce.

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Motivem ruských raketových útoků na ukrajinská města je neúspěch na frontě, myslí si poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V rozhovoru pro Českou televizi dodal, že útok na Kerčský most je pouze záminkou a podle něj za ním stojí spory uvnitř ruských tajných služeb. O eskalaci událostí od poničení strategické ruské spojnice s okupovaným poloostrovem Krym s Podoljakem hovořila spolupracovnice České televize Julie Netidovová.

Zatímco v podstatě celý západní svět už déle než půl roku rezolutně odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, Afrika je v otázce války mezi Moskvou a Kyjevem mnohem roztříštěnější. Řada zemí se přiklání na stranu agresora. Důvodem jsou diplomatické vazby pěstované už od dob Sovětského svazu nebo aktuální potravinová krize, paradoxně způsobená právě ruskou agresí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Na jednání hovořil jako první zástupce Česka po třiceti letech. Prohlásil také, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny. Schůze se jako host účastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba a krátce i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který obvinil západní země ze záměrného protahování bojů.

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Ukrajinská armáda zasadila ruskému agresorovi tvrdý úder, který by mohl vést ke zvratu ve válce. Tak vidí vojenští analytici vývoj posledních dní, při kterém se podařilo osvobodit téměř celou Charkovskou oblast. Ukrajinská armáda navíc v pondělním hlášení informovala o osvobození dalších dvaceti obcí po celé frontě, postupu v Chersonské oblasti na jihu a poznamenala, že ruští vojáci urychleně opouštějí pozice. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) to zatím neznamená konec bojů.

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová, která byla zvolena novou šéfkou Konzervativní strany, a stane se tak britskou premiérkou, podle médií v mnohém připomíná svou někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Vzešla přitom z levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

Po šesti měsících od ruského napadení Ukrajiny se vynořují nové důkazy o systematické likvidaci civilního obyvatelstva, kterého se dopouští okupační armáda. Obyvatelé severoukrajinských obcí Ivanivka, Jahidne a Zolotinka mluví o zlostném teroru, kdy je ruští okupanti týdny věznili ve sklepě i s nebožtíky nebo nutili stát nahé na mrazu – dokud oblast nedostala zpátky pod kontrolu ukrajinská armáda. V regionu pro Reportéry ČT natáčeli Stanislav Krupař a Jan Gebert.

Írán a Rusko dlouhodobě spojuje protizápadní, především protiamerické naladění. Obě země také čelí západním sankcím a válka na Ukrajině se stala silným impulsem pro další rozvoj jejich vojenské, hospodářské a geopolitické spolupráce. Zatímco dříve ale hrála v bilaterálních vztazích dominantní roli Moskva, v posledních měsících se výrazně zvyšuje váha Teheránu. A západní experti popisují, že se rýsuje nová varianta,  jak může Írán pomoci Rusku obejít sankce v obchodování s ropou.

Musíme být opatrní v tom, jak dovolujeme toxickým dezinformacím pronikat do veřejného života, řekl v rozhovoru pro ČT životopisec a válečný reportér Jon Lee Anderson, který pokrýval mnoho válečných konfliktů od střední Ameriky, přes Blízký východ až po Afghánistán. Varoval také před šířením propagandy na sociálních sítích. Existuje příliš mnoho způsobů, jak se ze sociálních sítí stane zbraň, upozornil.

Takzvaná Židovská agentura je organizací, která přispěla k současné podobě Izraele. Už třicet let zařizuje ruským Židům možnost emigrovat právě do židovského státu. Jako bránu k novému životu ji jen od začátku války na Ukrajině využily desítky tisíc lidí. Teď se Kreml snaží omezit fungování agentury, proti čemuž se izraelská diplomacie brání.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestuje po Africe, kde se snaží nalézt pozůstatky dávných přátelství. Děje se tak v nelehké době, kdy na kontinent dopadá celosvětová potravinová krize vyvolaná invazí Moskvy na Ukrajinu. A jak poznamenává list The Financial Times, několik vztahů tam skutečně navázal.

Policie odložila případ výroků bývalého poslance a senátora Jiřího Vyvadila. Na dotaz České televize to uvedla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová. Muž v dubnu uvedl, že podle něj za masakrem v ukrajinském městě Buča stojí samotní Ukrajinci. Na Vyvadilův výrok upozornilo i ministerstvo vnitra ve své analýze kremelských dezinformací o Buče. Podle policie se Vyvadil nedopustil protiprávního jednání.

Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu se sešli americký a čínský ministr zahraničí. Schůzka na indonéském ostrově Bali má uvolnit napětí mezi oběma zeměmi. Antony Blinken a Wang I se setkali po skončení zasedání skupiny největších světových ekonomik G20. Americký ministr požádal svůj protějšek, aby Peking ruskou agresi odsoudil.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předčasně opustil schůzku skupiny velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali, kde čelil kritice kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Byla to jeho první účast na mezinárodním fóru od zahájení války. Ministryně zahraničí hostitelské země Retno Marsudiová v Lavrovově přítomnosti vyzvala k rychlému ukončení konfliktu. Lavrov odešel ze zasedání, když jeho německá kolegyně Annalena Baerbocková také kritizovala Moskvu kvůli válce na Ukrajině.

Odvrácení potravinové krize v důsledku války na Ukrajině je hlavním tématem zasedání ministrů zahraničí skupiny G20, které začalo na indonéském Bali. Navzdory nesouhlasu některých zemí dostalo pozvání na setkání i Rusko.