Fico se dostal do konfliktu s britským velvyslancem. Ten kritizoval slovenský postoj k Ukrajině

Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker ostře kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině. Nepřímo se ohradil především proti vyjádřením premiéra Roberta Fica. Uvedl, že ho překvapily výroky o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Fico v reakci na to na svém profilu na Facebooku napsal, že ho šokuje, jak se o politice slovenské vlády britský velvyslanec vyjadřuje.

Současná slovenská vláda odmítá poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc. Premiér Fico při setkání šéfů vlád zemí Visegrádské skupiny v Praze tento týden například označil za „militantní“ pondělní summit v Paříži o pomoci Ukrajině. „Neslyšel jsem tam jediné slovo o míru a mírových jednáních,“ podotkl.

Velvyslanec Baker ve videu zveřejněném na síti X řekl, že ho v posledních dnech překvapila vyjádření o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Připomněl také, že Slovensko je součástí Západu, včetně NATO a Evropské unie.

„Tvrdit, že my nebo Západ nemáme zájem na míru, je nesprávné. Je to nepravdivé. Prostě a jednoduše. Řekněme si celkem jasně, že míru je možné dosáhnout velmi snadno, pokud se Rusko stáhne za mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny. Tato podmínka není a neměla by být kontroverzní. Pan premiér Fico jasně řekl, že Slovensko tyto hranice uznává,“ připomněl Baker a zdůraznil, že „je to Rusko, kdo neprojevil zájem o mír“.

Fico: Zveřejněte Cameronův militantní projev

Fico uvedl, že ho šokovalo, jak se na adresu politiky slovenské vlády Baker vyjadřuje. „Představte si, že by v Londýně vystoupil náš velvyslanec a bral by si do úst britskou vládní politiku a britského premiéra,“ napsal Fico na svém facebookovém profilu.

Dodal, že by „možná bylo lepší, kdyby Baker občanům Slovenska vysvětlil, jakou úlohu sehrál bývalý britský premiér Boris Johnson, když krátce po začátku války na Ukrajině působil na ukrajinské politické vedení, aby nepodepisovalo mírovou smlouvu s Ruskem, která garantovala Ukrajině unijní perspektivu a vojenskou neutralitu“.

Bakera slovenský premiér vyzval, aby apeloval na šéfa britské diplomacie Davida Camerona, aby zveřejnil „své militantní vystoupení na summitu v Paříži v pondělí“. V čem byl Cameronův projev militantní, Fico neuvedl.

„Toto jsou minimálně dva důvody, proč by ho (velvyslance) nemělo překvapovat, že nejsem přesvědčený o upřímnosti Západu dosáhnout na Ukrajině mír,“ napsal také Fico.

Šéf slovenské diplomacie se sešel s Lavrovem

Slovenská diplomacie se přestává jasně vymezovat vůči Rusku od chvíle, kdy se Ficova vláda ujala moci. Konflikt s britskou ambasádou navíc přichází jen den poté, co se slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár v Turecku sešel se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.

Ministři „si vyměnili názory na nejpalčivější otázky mezinárodní agendy včetně situace na Ukrajině. Ruská strana potvrdila svou připravenost obnovit vztahy se Slovenskem na meziparlamentní úrovni,“ uvedlo po schůzce ruské ministerstvo zahraničí.

„Neskrýváme, že určitě raději obchodujeme se zeměmi, které jako nyní Slovensko, Maďarsko a některé další, upřednostňují národní zájmy v tom smyslu, jak je tamní zvolená vláda vnímá,“ prohlásil Lavrov.

„Bez diplomacie se nedá najít diplomatické řešení a žádné války neskončí,“ poznamenal Blanár. Schůzka s Lavrovem se podle něho konala na žádost ruské strany a on na ní svému ruskému protějšku řekl, že pozice Slovenska se zakládá na respektu k principům mezinárodního práva, jako je územní celistvost a suverenita.

Fico krátce poté řekl, že setkání ministra obrany Roberta Kaliňáka s jeho americkým protějškem Lloydem Austinem a schůzka ministra Blanára s jeho ruským protějškem jsou příkladem vyvážené a suverénní zahraniční politiky Slovenska vůči všem světovým stranám.

Schůzku nicméně kritizovala opozice i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, podle které „nás nepřivedla blíže spravedlivému míru na Ukrajině“. Dodala, že nejrychlejší cestou k míru by bylo, kdyby ruský vládce Vladimir Putin nařídil svým jednotkám, aby se stáhly z Ukrajiny, a ne dávat mu naději na vítězství a přijetí.

K Rusku je – navzdory jeho agresi vůči Ukrajině – ze zemí Evropské unie relativně vstřícné také Maďarsko. To mimo jiné třeba zablokovalo na určitý čas evropskou finanční pomoc Ukrajině. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjartó rovněž koncem března podle portálu index.hu navštíví Soči, kde se koná mezinárodní fórum Atomexpo. Szijjártó řekl, že vzhledem k úspěšné spolupráci s Ruskem v jaderné energetice pozvání rád přijal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 49 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 59 mminutami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...