Viděla jsem synovo tělo, oznámila matka Navalného. Úřady ji prý pod pohrůžkami nutí pohřbít ho v utajení

Matka ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel v pátek za nejasných okolností ve vězení za polárním kruhem, podle agentury Reuters uvedla, že jí úřady konečně ukázaly synovo tělo. Prý ale chtějí, aby ho pochovala tajně, bez obřadu, a vyhrožovaly jí, že pokud nebude souhlasit, může se s Navalného tělem něco přihodit. Vyšetřovatel jí řekl, že čas není na její straně a tělo podléhá rozkladu, dodala Ljudmila Navalná.

Navalná ve videu prohlásila, že se do márnice s tělem jejího syna dostala ve středu večer. Podepsala prý úmrtní list. „Podle zákona mi okamžitě měli vydat Alexejovo tělo, ale dodnes to neudělali,“ postěžovala si ve vystoupení na serveru YouTube, natočeném poté, co podle vlastních slov strávila 24 hodin u vyšetřovatelů v Salechardu na severu Ruska. „Vydírají mne a kladou podmínky, kde, kdy a jak má být Alexej pochován. To je nezákonné,“ řekla.

Úřady si podle ní přejí, aby ji mohly jen dovést k čerstvému hrobu na okraji hřbitova a prohlásit, že tam leží její syn, ale s tím nesouhlasí a přeje si, aby Navalného přátelé měli možnost se s ním rozloučit. „Nechci žádné zvláštní podmínky, chci jen, aby se vše odehrálo v souladu se zákonem,“ podotkla. „Požaduji, aby mi neprodleně vydali synovo tělo,“ zdůraznila.

Navalného mluvčí Kira Jarmyšová pak dodala, že v lékařské zprávě, kterou Ljudmile Navalné úřady ukázaly, je uvedeno, že opozičník zemřel z přirozených příčin. Ruské úřady dosud na prohlášení Navalného matky nereagovaly. Komentátoři předpokládají, že Kreml se před prezidentskými volbami, které se uskuteční v půlce března, obává, že by se pohřeb s případnou účastí desítek tisíc lidí mohl změnit v demonstraci proti Putinovu režimu.

Vdova po Navalném, Julija Navalná, obvinila z manželovy smrti ruského vládce Vladimira Putina.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtek prohlásil, že reakce západních zemí na úmrtí Navalného byla hysterická. „Odmítáme mezinárodní vyšetřování jeho smrti,“ řekl. Západ nemá právo se vměšovat do ruských záležitostí, dodal podle agentury Reuters. Lavrov se v Riu de Janeiro účastnil zasedání ministrů zahraničí zemí skupiny G20. Během jednání na otázky kolem Navalného smrti Lavrov nereagoval, řekl novinářům šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Navalnyj byl roky hlavní tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval Putinův režim, mimo jiné za korupci. Opoziční předák vinil Kreml, že vydal svého času rozkaz ho otrávit. Hned po návratu do vlasti z Německa, kde ho z otravy vyléčili, byl Navalnyj uvězněn. Postupně dostal za různá obvinění tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.

Minulý týden v pátek ruská vězeňská služba oznámila, že se sedmačtyřicetiletému Navalnému při vycházce udělalo špatně, ztratil vědomí a nepodařilo se ho oživit. Navalnyj podle úřadů zemřel v trestanecké kolonii, která je vzdálená asi 1900 kilometrů od Moskvy, leží za polárním kruhem a je pokládaná za jednu z nejdrsnějších ruských věznic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...