Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.
Účastníci summitu G20 se shodli na závěrečné deklaraci včetně části o Ukrajině
Události: V Indii probíhá summit zemí G20 (zdroj: ČT24)
„Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu,“ píší státníci v prohlášení G20, které má přes třicet stran.
„Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině,“ stojí v prohlášení, které ale v této souvislosti nezmiňuje Rusko jako původce konfliktu. „Použití nebo hrozba použitím jaderných zbraní jsou nepřípustné,“ uvádí se rovněž v dokumentu.
Na dojednání formulace měly zásadní podíl představitelé Brazílie, Jihoafrické republiky a Indonésie. Moskva dosáhla toho, že její útočná válka proti Ukrajině již není výslovně odsuzována, jako tomu bylo loni, píše DPA. Místo toho deklarace nyní pouze zmiňuje příslušné rezoluce Organizace spojených národů. Kritiku Moskvy blokovala Čína.
Západ naopak vyjednal formulaci, podle níž se všechny státy musí zdržet útoků na územní celistvost či politickou nezávislost jiných zemí. Obsažena je také kritika „použití nebo hrozby použití jaderných zbraní“, které jsou podle deklarace nepřijatelné, popsala DPA, která má dokument k dispozici.
Text se podle německé agentury také zabývá potravinovou bezpečností, zákazem vývozu obilí a hnojiv z Ruska nebo sankcemi proti Moskvě. Deklarace oceňuje přínos Turecka k dojednání černomořské obilné iniciativy o vývozu obilí z ukrajinských přístavů.
Během jednání nebylo zprvu jasné, zda dohoda o závěrečné deklaraci bude vůbec možná. BBC News dříve v sobotu informovala, že odstavec o geopolitickém dění a Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 zůstával prázdný, neboť se čekalo na ruský postoj. Podle BBC se lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 již dříve shodli například na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn.
Pokud by víkend kvůli sporům ohledně Ukrajiny skončil bez společné deklarace, poškodilo by to obraz Indie jako mocnosti schopné urovnávat globální problémy, o který premiér Módí usiluje, poznamenává AP. Dojednání deklarace, kterou zúčastnění diplomaté podle DPA popsali jako „shodu na nejmenším společném jmenovateli“, ale zabránilo krachu summitu a Módího neúspěchu.
Západní země podporující Ukrajinu předem upozornily, že závěrečnou deklaraci z Dillí podpoří pouze v případě, že bude obsahovat důrazné odsouzení utrpení vyvolaného ruskou invazí. Indie, která patří mezi země, jež ruskou agresi výslovně neodsoudily, navrhla, aby deklarace odrážela postoj Moskvy a Pekingu, že summit není místem pro řešení geopolitických záležitostí.
Britský premiér Rishi Sunak označil výslednou formulaci týkající se Ukrajiny za „silnou a podtrhující dopad války na ceny potravin a potravinovou bezpečnost“. Rusko bylo na summitu podle Sunaka „zcela izolované“. Americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan stejnou pasáž označil za „velmi dobrou práci“, uvedla AFP. Podle německého kancléře Olafa Scholze šlo o „velmi úspěšný summit“, píše Reuters.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí podle Reuters prohlásilo, že deklarace týkající se ruské invaze na Ukrajinu není „ničím, na co bychom mohli být hrdí“. Resort také kritizoval, že v textu není zmíněno Rusko. Mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko na Facebooku napsal, že účast Ukrajiny na summitu by jeho účastníkům „jistě pomohla lépe pochopit situaci“. Zveřejnil také vlastní verzi deklarace, kde červeně přepsal neurčité formulace jako „válka na Ukrajině“ na jednoznačně odsuzující „válka Ruska proti Ukrajině“.
G20 se rozšíří o Africkou unii
Předseda indické vlády už na úvod summitu oznámil, že se skupina nejsilnějších ekonomik G20 rozšíří o Africkou unii. Dosud jediným regionálním uskupením s členstvím byla Evropská unie a jediným stálým členem z Afriky Jihoafrická republika s asi 58 miliony obyvatel, což představuje kolem čtyř procent africké populace. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí.
G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace. Přijetí Africké unie bude formálně dokončené v průběhu příštího roku, kdy předsednictví G20 po Indii převezme Brazílie, píše Reuters.
Lepší propojení Evropy, Blízkého východu a Indie
Evropská unie, Spojené státy a další partneři v rámci summitu představili rozsáhlý projekt v oblasti železniční a lodní dopravy, který má lépe propojit Evropu, Blízký východ a Indii. Prostřednictvím železnice a existujících přístavů chce spojit Indii s Evropou přes Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Jordánsko a Izrael.
„Zlepšení propojení se všemi regiony je pro Indii klíčovou prioritou,“ uvedl Módí. „Věříme, že konektivita je nástrojem nejen k posílení vzájemného obchodu mezi různými zeměmi, ale také k posílení vzájemné důvěry,“ dodal.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová projekt označila za „ekologický a digitální most mezi kontinenty a civilizacemi“ a upozornila, že jeho součástí budou kabely pro přenos dat a elektřiny. „Jsem hrdý, že mohu oznámit dokončení historické dohody o vzniku ekonomického koridoru mezi Indií, Blízkým východem a Evropou,“ prohlásil americký prezident Joe Biden.
Iniciativa počítá v příštích letech s investicemi ve výši až tří set miliard eur (7,3 bilionu korun) do infrastruktury v rozvíjejících se zemích.
Projekt má být financován z investiční iniciativy EU Globální brána (Global Gateway), kterým chce Evropská unie konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Čína v rámci ní podporuje projekty v oblasti infrastruktury po celém světě a chce otevřít nové obchodní cesty do Evropy, Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Uzavřela přitom řadu dohod s téměř všemi arabskými státy, napsala agentura DPA.
Změny klimatu
Tématem byla i ekologie. „Uvědomujeme si, že prosperita a blahobyt současných a budoucích generací závisí na našem současném rozvoji a dalších politických volbách a činnostech, a proto jsme se rozhodli usilovat o ekologicky udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a rozvoj integrovaným, holistickým a vyváženým způsobem,“ píší lídři o svém postoji ke změnám klimatu. Čína dohodu o klimatu podmiňovala přístupem k čipům.
Von der Leyenová účastníky summitu vyzvala, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému stanovení cen za povolenky na emise uhlíku. Člověk je zodpovědný za změny klimatu a má i prostředky, jak je řešit, apeluje na sociální síti X.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva pro změnu v Dillí hovořil o potřebě okamžitě bojovat proti klimatickým změnám. Jako příklad zmínil nedávné povodně ve své zemi, které si vyžádaly 46 obětí, napsala agentura AFP.
„Nedostatečné závazky ve prospěch životního prostředí nás vedou k bezprecedentní klimatické pohotovosti,“ varoval Lula. „Sucha, povodně, bouře a požáry jsou stále častější a ohrožují potravinovou i energetickou bezpečnost,“ dodal brazilský prezident, jehož země bude v roce 2025 hostit summit o klimatu COP30.
Studio 6 Víkend: V Indii se koná summit G20 (zdroj: ČT24)
Lídři Číny a Ruska nedorazili
Na víkendovém summitu jednají světoví političtí lídři včetně amerického prezidenta Bidena, německého kancléře Scholze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána či japonského premiéra Fumia Kišidy. Chybí naopak ruský vůdce Vladimir Putin, kterého zastupuje ministr zahraničí Sergej Lavrov, a také čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož se setkání účastní premiér Li Čchiang.
Nepřítomnost Si Ťin-pchinga upozorňuje na problematické vztahy s Indií a nespokojenost Pekingu s globálním systémem, v němž z jeho pohledu převažuje americký vliv. Soustředí se na spolupráci v rámci protizápadních uskupení. Si Ťin-pching letos cestoval do zahraničí jen dvakrát, a to za blízkými spojenci – do Ruska za Putinem a na summit zemí BRICS do Jihoafrické republiky.
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová v dopoledním vysílání ČT24 upozornila, že ač hrozí, že otázka války na Ukrajině summit zcela opanuje, mohou přítomní státníci otevřít i další témata.
„Indie si kromě změn klimatu vybrala například téma oddlužení rozvojových zemí nebo dopadů války na Ukrajině na potravinovou a energetickou bezpečnost. Různé státy přicházejí ještě s vlastními tématy – japonská vláda avizovala, že bude chtít mluvit o vypouštění vody z jaderné elektrárny ve Fukušimě. Tento krok vyvolává konflikty převážně s Čínou,“ nastínila Šámalová.
Zpravodajka ČT Šámalová o summitu G20 v Indii (zdroj: ČT24)