Laos spouští první vysokorychlostní trať. Provází ji radost i obavy z čínského vlivu

Východoasijský Laos otevírá první vysokorychlostní železniční trať. Cestování vlakem dosud bylo v hornaté zemi omezené na jen na několik kilometrů, nyní trať spojuje hlavní město Vientiane s čínskou metropolí Kchun-ming. Železnici za šest miliard dolarů financovala Čína v rámci projektu nové Hedvábné stezky. Analytici proto varují, že trať zatíží jednu z nejchudších zemí kontinentu dalšími dluhy.

Železnice dosud v dopravní infrastruktuře Laosu hrála jen zanedbatelnou roli. Až do roku 2009 vedly koleje pouze mezi ostrůvky Don Det a Don Khon na řece Mekong. Úzkokolejné propojení pocházející z konce 19. století, kdy země byla součástí koloniální Francouzské Indočíny, měří pouhých sedm kilometrů.

Před dvanácti lety se otevření dočkala trať mezi příhraničním hlavním městem Vientiane a thajským sídlem Nong Khai, i ta má ale pouze několik málo kilometrů. Právě laoské hlavní město nyní dostává nové spojení – vysokorychlostní trať za v přepočtu šest miliard dolarů.

Spojení mezi Vientiane a Kchun-mingem na jihovýchodě Číny představuje jeden z největších skoků vstříc modernizaci laoské infrastruktury. Železnice, jejíž délka přesahuje tisíc kilometrů, zdolává náročný hornatý terén i vodní plochy – právě topografie Laosu je největším problémem při budování infrastruktury.

Radost z trati, obavy z dluhů

Pětatřicetiletý Nokphone Photsavang, který pracuje v hoteliérství, vidí v novém spojení přínos. „Věřím, že přinese mnoho příležitostí, a těším se na ekonomický růst. Železnice také zjednoduší meziměstské cestování a sblíží rodiny,“ věří. Nové trati už ve čtvrtek požehnali buddhističtí mniši.

Peking je odhodlaný železnici prodloužit až do Singapuru. Projekt je součástí nové Hedvábné stezky, v rámci níž Čína investuje ve světě miliardy dolarů. Čínské peníze s sebou ale přinášejí řadu problémů – například obří dluhy, které zatěžují především státy v Africe, kde Peking do infrastruktury rovněž masivně investuje. 

Ekonomové varují, že železniční projekt v Laosu by mohl tuto zemi – jednu z nejchudších v Asii – zatížit podobným způsobem, a ještě více zkomplikovat placení dluhů. Ve společném železničním projektu Čína drží sedmdesátiprocentní podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...