Naším úkolem je odhalovat zázrak kompozice, říká dirigent Semjon Byčkov

29 minut
Semjon Byčkov byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Od roku 2018 je v čele České filharmonie a loni se rozhodl, že tam chce být až do roku 2028. Zároveň byl jedním z prvních světoznámých umělců ruského původu, který ostře odsoudil Putinovu invazi na Ukrajinu. Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov v Interview ČT24 sdělil, že posláním tohoto tělesa je mimo jiné znovu vytvářet a odhalovat slávu skladby.

Česká filharmonie minulý týden zahájila 128. sezonu třemi skladbami Antonína Dvořáka, na jehož hudbu se bude zaměřovat i v blízké budoucnosti. S dvořákovským programem vyrazí první český orchestr i na zahraniční turné. V říjnu do Jižní Koreje a Japonska a v březnu příštího roku do evropských hudebních center. „Dvořákovské období“ vyvrcholí v prosinci 2024 trojím vystoupením v newyorské Carnegie Hall.

„Je možné, že lidé v různých částech světa ke Dvořákovi mají jiný vztah než lidé v České republice. Ale na tom vlastně nezáleží, protože hudba, která promlouvá k srdci, promlouvá ke všem srdcím stejně,“ sděluje Byčkov.

Česká filharmonie je s Dvořákem historicky provázaná. Slavný skladatel řídil její první koncert, který se konal 4. ledna 1896 v Rudolfinu. Těleso jakoby podle dirigenta „mluvilo jazykem Dvořákovy hudby“. „Je tu něco velmi zvláštního ve zvuku a výrazu, který do toho (Česká filharmonie, pozn. red.) vnáší. Skladba je zde doma, není odjinud,“ míní.

Kdo má největší dar

Českou filharmonii tvoří 124 hudebníků a podle Byčkova je spojuje muzikalita i oddanost – jak orchestru, tak hudbě samotné. Aby Byčkov jako dirigent zasáhl diváky v hledišti, musí být prý zasažen sám.

„Nezapomínejme, že jsme interpreti, nejsme tvůrci. Přetváříme něco, co vytvořil někdo jiný, kdo náhodou má ten největší dar komponovat. Největší dar, který má jen velmi málo jedinců z miliard lidí na planetě. Znovu vytváříme to, co oni vymysleli. Naším posláním je tedy znovu vytvářet a odhalovat slávu skladby, zázrak kompozice,“ uvádí.

Byčkova by prý nikdy v životě nenapadlo, že bude svědkem toho, co se děje na Ukrajině. Pochází odtud část jeho rodiny, a on jako kluk trávil letní prázdniny v Kyjevě. Režim v Rusku je podle něj založen na lži, kterou používají i vedoucí představitelé.

„Když je (ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, pozn. red.) posloucháte, máte zvláštní pocit, že to musela být Ukrajina, kdo napadl Ruskou federaci. (…) Stačí si poslechnout poslední prohlášení, že je to Západ, kdo vede válku proti Ruské federaci. Promiňte, ale nikdo mi neřekl, ani jsem neviděl žádný důkaz o tom, že by na Ukrajině bojovaly armády NATO,“ sděluje dirigent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 16 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...