Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.
V některých oblastech ve V4 shodu nenajdeme, uvedli Lipavský a Sikorski po jednání v Praze
Česko předsedá uskupení sdružujícímu i Slovensko, Polsko a Maďarsko od poloviny loňského roku. Mezi zeměmi momentálně existují neshody na některých zahraničněpolitických tématech. Rozdílné postoje zaujímají mimo jiné k válce na Ukrajině.
Zatímco Lipavského se Sikorským spojuje odpor vůči Rusku, slovenský šéf diplomacie Juraj Blanár a jeho maďarský protějšek Péter Szijjártó se v poslední době sešli s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Toho EU zařadila na sankční seznam. Blanárova schůzka na začátku března byla jedním z důvodů, proč vláda Petra Fialy (ODS) zrušila plánované společné jednání slovenského a českého kabinetu.
Oba ministři vyjádřili po jednání napadené zemi podporu. „Jsem hrdý, že Česko a Polsko stojí v čele podpory Ukrajiny,“ řekl Lipavský. „Dnes Ukrajina zažívá něco, co naše země zažívaly ve 20. století,“ poznamenal Sikorski. Česká iniciativa na dodávky munice Ukrajině je podle něj důkazem toho, že nápady jsou něco, co může ovlivnit osud celé Evropy. Potvrdil, že se chce Polsko zapojit finančně a logisticky.
Do pomoci se včetně Polska zapojí osmnáct států a první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.
Česko i Polsko také podle ministrů podporují návrh Evropské komise na to, aby byly výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využity na pomoc Ukrajině. Česko podle Lipavského plány podporuje, přesné poměry a konkrétní využití jsou podle něj k diskuzi. Podle Sikorského jde o správné rozhodnutí, kromě využití na podporu poválečné rekonstrukce Ukrajiny by peníze mohly jít také ukrajinským vzdušným silám, řekl.
Lipavský se Sikorským zpochybnili prezidentské „volby“ v Rusku
Ministři se vyjádřili i k hlasování v Rusku, po němž pozici prezidenta znovu obsadil Vladimir Putin. Ve „volbách“, které neodpovídaly demokratickým principům a ve kterých Putinovi chyběla skutečná konkurence, údajně získal 87,28 procenta. Západ hlasování odsoudil jako nesvobodné. Evropská unie poukázala na nelegitimnost „voleb“ v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny a uvedla, že tyto výsledky neuzná.
„Já jsem překvapen, že (Putin) nedostal 101 procent hlasů v těch volbách,“ řekl Sikorski. „Gratulace nebo účast na inauguraci za polskou stranu nepředpokládáme,“ dodal.
Šéf české diplomacie, která již hlasování označila za nelegitimní volební frašku, opět odmítl to, že se ruské „volby“ konaly i mimo území Ruské federace na „ilegálně okupovaných nebo falešně anektovaných územích především na Ukrajině.“ „Stejně tak Rusko nepřipustilo žádnou vnější pozorovatelskou misi nebo takovou, která by měla skutečnou legitimitu, například OBSE,“ poznamenal Lipavský.
Sikorski upozornil, že Rusko je sice členem OBSE, pozorovatele této organizace ale při volbách na své území nevpustilo. Je to podle polského ministra ukázkou toho, jak Rusko vnímá spolupráci a standardy v organizaci, jejíž součástí je dobrovolně.
Diplomacie musí hledat nejmenší společný jmenovatel, shodli se ministři
V4 má podle Sikorského za sebou „náročné období“, ale jedná se o fórum, kde lze dosáhnout pokroku, například v oblasti zemědělství či průmyslu. Podle Lipavského je proto dobře, že se představitelé V4 setkávají. „Rolí diplomacie je hledat co nejmenší jmenovatel“, což podle něj aktuálně není zcela jednoduché. „Je důležité, že jako diplomaté povedeme debatu,“ řekl Lipavský.
„Kde jmenovatel nenajdeme, musíme přijmout to, že nenajdeme shodu, protože jsme samostatné státy,“ doplnil Sikorski. „Respektujeme jejich názory a stanoviska,“ řekl směrem ke Slovensku a Maďarsku.
22 minut
Brífink ministrů zahraničí Lipavského a Sikorského
Uvedl také, že na žádost Maďarska se bude navyšovat rozpočet Mezinárodního visegrádského fondu. „To pro mě znamená, že je tady vůle, aby tento nástroj pokračoval. Budeme o to usilovat,“ poznamenal polský ministr.
Sikorski zmínil, že naposledy Černínský palác navštívil v době, kdy byl ministrem zahraničí nedávno zesnulý Karel Schwarzenberg. Jeho úmrtí je podle něj ztráta pro celou Evropu.
Kromě V4 a pomoci Ukrajině ministři Lipavský a Sikorski hovořili také o bilaterálních vztazích, neformálním summitu NATO, který se uskuteční v Praze v květnu nebo o přípravě polského předsednictví v Radě Evropské unie v první polovině roku 2025.
Bilaterální jednání Česka a Polska se konalo také před únorovým summitem premiérů V4. Lipavský nechtěl dávat do politických souvislostí dnešní schůzku s polským protějškem a čtvrteční zasedání ministrů V4. „Obě tyto události probíhají v plnohodnotném formátu, ani jedna z nich není na okraj druhé,“ uvedl.
Šéfové diplomacií zemí V4 se v Černínském paláci v Praze sejdou ve čtvrtek. Lipavský od jednání očekává otevřenou a upřímnou debatu.
