Zelenskyj navrhl změny Rady bezpečnosti. Podle Pavla patří představitelé Kremlu před soud

15 minut
Volodymyr Zelenskyj hovořil v OSN
Zdroj: ČT24

Po úterním Valném shromáždění OSN zasedla ve středu Rada bezpečnosti. Slovo na ní dostal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval ke změně podoby a fungování Rady. Na zasedání hovořil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdil, že rusko-ukrajinská válka je důsledkem „otevřeného vměšování“ USA do vnitřních ukrajinských záležitostí. Český prezident Petr Pavel znovu ostře odsoudil Rusko za napadení Ukrajiny a řekl, že představitelé Kremlu patří před soud.

Podporovat Ukrajinu v obraně proti invazi a sankcionovat Rusko znamená bránit Chartu OSN, řekl Volodymyr Zelenskyj Radě bezpečnosti. Zdůraznil, že Ukrajina ve válce využívá právo bránit svou nezávislost a že „snaha o mír má být hnací silou reformy.“

„Je to zločinná a nevyprovokovaná agrese proti nezávislému státu,“ řekl prezident v úvodu své řeči o ruské invazi. Cílem útoku je zmocnění se ukrajinského území a přírodních zdrojů, dodal a vyzval státy, aby se spojily v úsilí podrobit Rusko sankcím. 

V souladu s Chartou OSN je podle Zelenského ukrajinský mírový plán, který zahrnuje podmínku stažení ruských vojsk za ukrajinské hranice mezinárodně uznané v roce 1991. Tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo už v roce 2014.

5 minut
Události: Zelenskyj promluvil na Valném shromáždění i v Radě bezpečnosti
Zdroj: ČT24

Zelenskyj navrhl změny ve fungování Rady bezpečnosti

Válka na Ukrajině podle Zelenského pro Organizaci spojených národů vše změnila. „OSN se ocitlo v pasti, protože co se týká hájení suverénního práva národů, bude třeba hledat nové platformy a spojenectví, která mohou pomoci zredukovat rozsah agrese,“ řekl. 

Rezoluce Rady bezpečnosti nyní může vetovat kterýkoliv z jejích pěti stálých členů. Jedním z nich je Ruská federace, která více než před rokem a půl plnohodnotně napadla Ukrajinu, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Zelenskyj proto navrhl, aby veto bylo možné přehlasovat dvoutřetinovou „globální kvalifikovanou většinou“, a vyzval k rovnějšímu zastoupení světových zemí v Radě bezpečnosti.

Zmínil také, že řada regionů v nemá v orgánu zastoupení, které by si zasloužily. „Pokud si státy budou přát rozšíření, mělo by to být možné. (…) Měla by tu být Africká unie, Asie to také potřebuje, měly by tu být země jako Indie, Japonsko, země Pacifiku. Německo se stalo jedním z globálních garantů míru a bezpečnosti, zaslouží si místo mezi prominentními členy Rady bezpečnosti. Latinská Amerika také musí být zastoupena.“ Členství by mělo být státům pozastaveno, pokud se dopustí agrese.

Sergej Lavrov během jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: Brendan McDermid/Reuters

Lavrov si Zelenského poslechnout nepřišel

Šéf ruské diplomacie Lavrov, který Zelenského vystoupení v sále neposlouchal a přišel až později, právo veta v Radě bezpečnosti označil za „legitimní nástroj“. Za vývoj na Ukrajině jsou podle něj zodpovědné „Spojené státy a jejich satelity“, které se „od rozpadu Sovětského svazu otevřeně vměšovaly do domácích politických záležitostí Ukrajiny“.

„V rétorice našich západních oponentů slýcháme hesla jako invaze, agrese, anexe. Ani slovo o skutečných problémech, o tom, že živili a otevřeně podporovali nacistické režimy, které přepsaly výsledky druhé světové války a historii jejich vlastních lidí,“ prohlásil Lavrov. Rusko, které opakovaně útočí na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, nepodložené tvrzení o „nacistech“ vládnoucích v Kyjevě používalo jako jedno z několika různých zdůvodnění svého nového vpádu na Ukrajinu loni v únoru.

Zelenskyj ještě před začátkem Lavrovova projevu jednací sál opustil. 

4 minuty
Projev Petra Pavla na jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Kreml musí nést následky, žádá Pavel

Petr Pavel se ve svém projevu v Radě bezpečnosti – podobně jako o den dříve na Valném shromáždění – ostře vymezil vůči Rusku a zdůraznil, že porážka Ukrajiny by byla vítězstvím brutality a bezpráví.

„Znovu se nám dostává hořkého ponaučení, že s jídlem jen roste agresorova chuť. Netýká se to jen Ruska a Ukrajiny, týká se to nás všech. Konečné vítězství Ukrajiny znamená vítězství právního státu a respektu k ostatním, zatímco její porážka by dovolila zvítězit brutalitě a bezpráví. Není možné, aby jakákoli země byla vůči tomuto konfliktu neutrální,“ řekl Pavel.

Stejně jako mnoho řečníků před ním Pavel zmínil, že Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti invazí na Ukrajinu porušuje základní principy, na nichž celá OSN stojí. „Je to hanebná urážka řádu založeného na pravidlech, a tím i celého mezinárodního společenství,“ řekl.

„Rusko musí zcela a bezpodmínečně stáhnout všechny své jednotky a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny. Představitelé Kremlu musí nést následky a být postaveni před soud,“ dodal.

Prezident také konkrétně kritizoval Moskvu za odstoupení od obilné dohody, která umožňovala export ukrajinského obilí z černomořských přístavů. „Toto rozhodnutí vedlo k masivnímu zvýšení cen potravin a zcela jasně dokládá, jak málo se Rusko zajímá o každodenní strádání těch nejzranitelnějších,“ uvedl Pavel.

Blinken: USA v podpoře Ukrajiny neustanou

Americký ministr zahraničí Antony Blinken Radě bezpečnosti připomněl svoji nedávnou cestu na Ukrajinu a návštěvu města severně od Kyjeva, kde podle něj v prvních týdnech po ruské invazi ruští vojáci drželi ukrajinské civilisty zavřené ve sklepě jako rukojmí, aby na domy nemohlo cílit ukrajinské dělostřelectvo.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin spoléhá na to, že pokud bude stupňovat násilí a způsobí dost utrpení, svět se podvolí jeho principům a Ukrajina se přestane bránit,“ řekl Blinken a dodal, že „Ukrajina se ale nevzdává“, a stejně tak v její podpoře neustanou USA. Blinken podobně jako Zelenskyj označil ruskou agresi vůči Ukrajině za porušení Charty OSN.

Úvodní slovo měl ve středu generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále 'multipolárnějším' světě“.

29 minut
Topolánek, Petříček a Šedivý hovořili o postoji světových mocností k ruské agresi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 28 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 37 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...