Zelenskyj navrhl změny Rady bezpečnosti. Podle Pavla patří představitelé Kremlu před soud

15 minut
Volodymyr Zelenskyj hovořil v OSN
Zdroj: ČT24

Po úterním Valném shromáždění OSN zasedla ve středu Rada bezpečnosti. Slovo na ní dostal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval ke změně podoby a fungování Rady. Na zasedání hovořil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdil, že rusko-ukrajinská válka je důsledkem „otevřeného vměšování“ USA do vnitřních ukrajinských záležitostí. Český prezident Petr Pavel znovu ostře odsoudil Rusko za napadení Ukrajiny a řekl, že představitelé Kremlu patří před soud.

Podporovat Ukrajinu v obraně proti invazi a sankcionovat Rusko znamená bránit Chartu OSN, řekl Volodymyr Zelenskyj Radě bezpečnosti. Zdůraznil, že Ukrajina ve válce využívá právo bránit svou nezávislost a že „snaha o mír má být hnací silou reformy.“

„Je to zločinná a nevyprovokovaná agrese proti nezávislému státu,“ řekl prezident v úvodu své řeči o ruské invazi. Cílem útoku je zmocnění se ukrajinského území a přírodních zdrojů, dodal a vyzval státy, aby se spojily v úsilí podrobit Rusko sankcím. 

V souladu s Chartou OSN je podle Zelenského ukrajinský mírový plán, který zahrnuje podmínku stažení ruských vojsk za ukrajinské hranice mezinárodně uznané v roce 1991. Tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo už v roce 2014.

5 minut
Události: Zelenskyj promluvil na Valném shromáždění i v Radě bezpečnosti
Zdroj: ČT24

Zelenskyj navrhl změny ve fungování Rady bezpečnosti

Válka na Ukrajině podle Zelenského pro Organizaci spojených národů vše změnila. „OSN se ocitlo v pasti, protože co se týká hájení suverénního práva národů, bude třeba hledat nové platformy a spojenectví, která mohou pomoci zredukovat rozsah agrese,“ řekl. 

Rezoluce Rady bezpečnosti nyní může vetovat kterýkoliv z jejích pěti stálých členů. Jedním z nich je Ruská federace, která více než před rokem a půl plnohodnotně napadla Ukrajinu, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Zelenskyj proto navrhl, aby veto bylo možné přehlasovat dvoutřetinovou „globální kvalifikovanou většinou“, a vyzval k rovnějšímu zastoupení světových zemí v Radě bezpečnosti.

Zmínil také, že řada regionů v nemá v orgánu zastoupení, které by si zasloužily. „Pokud si státy budou přát rozšíření, mělo by to být možné. (…) Měla by tu být Africká unie, Asie to také potřebuje, měly by tu být země jako Indie, Japonsko, země Pacifiku. Německo se stalo jedním z globálních garantů míru a bezpečnosti, zaslouží si místo mezi prominentními členy Rady bezpečnosti. Latinská Amerika také musí být zastoupena.“ Členství by mělo být státům pozastaveno, pokud se dopustí agrese.

Sergej Lavrov během jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: Brendan McDermid/Reuters

Lavrov si Zelenského poslechnout nepřišel

Šéf ruské diplomacie Lavrov, který Zelenského vystoupení v sále neposlouchal a přišel až později, právo veta v Radě bezpečnosti označil za „legitimní nástroj“. Za vývoj na Ukrajině jsou podle něj zodpovědné „Spojené státy a jejich satelity“, které se „od rozpadu Sovětského svazu otevřeně vměšovaly do domácích politických záležitostí Ukrajiny“.

„V rétorice našich západních oponentů slýcháme hesla jako invaze, agrese, anexe. Ani slovo o skutečných problémech, o tom, že živili a otevřeně podporovali nacistické režimy, které přepsaly výsledky druhé světové války a historii jejich vlastních lidí,“ prohlásil Lavrov. Rusko, které opakovaně útočí na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, nepodložené tvrzení o „nacistech“ vládnoucích v Kyjevě používalo jako jedno z několika různých zdůvodnění svého nového vpádu na Ukrajinu loni v únoru.

Zelenskyj ještě před začátkem Lavrovova projevu jednací sál opustil. 

4 minuty
Projev Petra Pavla na jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Kreml musí nést následky, žádá Pavel

Petr Pavel se ve svém projevu v Radě bezpečnosti – podobně jako o den dříve na Valném shromáždění – ostře vymezil vůči Rusku a zdůraznil, že porážka Ukrajiny by byla vítězstvím brutality a bezpráví.

„Znovu se nám dostává hořkého ponaučení, že s jídlem jen roste agresorova chuť. Netýká se to jen Ruska a Ukrajiny, týká se to nás všech. Konečné vítězství Ukrajiny znamená vítězství právního státu a respektu k ostatním, zatímco její porážka by dovolila zvítězit brutalitě a bezpráví. Není možné, aby jakákoli země byla vůči tomuto konfliktu neutrální,“ řekl Pavel.

Stejně jako mnoho řečníků před ním Pavel zmínil, že Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti invazí na Ukrajinu porušuje základní principy, na nichž celá OSN stojí. „Je to hanebná urážka řádu založeného na pravidlech, a tím i celého mezinárodního společenství,“ řekl.

„Rusko musí zcela a bezpodmínečně stáhnout všechny své jednotky a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny. Představitelé Kremlu musí nést následky a být postaveni před soud,“ dodal.

Prezident také konkrétně kritizoval Moskvu za odstoupení od obilné dohody, která umožňovala export ukrajinského obilí z černomořských přístavů. „Toto rozhodnutí vedlo k masivnímu zvýšení cen potravin a zcela jasně dokládá, jak málo se Rusko zajímá o každodenní strádání těch nejzranitelnějších,“ uvedl Pavel.

Blinken: USA v podpoře Ukrajiny neustanou

Americký ministr zahraničí Antony Blinken Radě bezpečnosti připomněl svoji nedávnou cestu na Ukrajinu a návštěvu města severně od Kyjeva, kde podle něj v prvních týdnech po ruské invazi ruští vojáci drželi ukrajinské civilisty zavřené ve sklepě jako rukojmí, aby na domy nemohlo cílit ukrajinské dělostřelectvo.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin spoléhá na to, že pokud bude stupňovat násilí a způsobí dost utrpení, svět se podvolí jeho principům a Ukrajina se přestane bránit,“ řekl Blinken a dodal, že „Ukrajina se ale nevzdává“, a stejně tak v její podpoře neustanou USA. Blinken podobně jako Zelenskyj označil ruskou agresi vůči Ukrajině za porušení Charty OSN.

Úvodní slovo měl ve středu generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále 'multipolárnějším' světě“.

29 minut
Topolánek, Petříček a Šedivý hovořili o postoji světových mocností k ruské agresi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent v Minneapolisu zastřelil ženu, starosta odmítá slova o sebeobraně

Imigrační agent zastřelil v americkém Minneapolisu ženu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) střílel v sebeobraně. Starosta Minneapolisu Jacob Frey tvrzení ale zpochybňuje s odkazem na video z incidentu, který se stal v rámci nové série protiimigračních razií, jež ve velkých městech nařídil americký prezident Donald Trump. Frey také vyjádřil přesvědčení, že imigrační agenti způsobují chaos, a požádal, aby opustili město.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Dvě ukrajinské oblasti jsou po ruských útocích téměř bez proudu

Po ruských útocích jsou téměř úplně přerušeny dodávky elektřiny v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti na Ukrajině. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo energetiky. Invazní jednotky udeřily také na přístavy v Oděské oblasti, útok si vyžádal dvě oběti. Osm raněných je po ruském náletu i ve městě Kryvyj Rih, uvedl starosta Oleksandr Vilkul. Stav dvou raněných označil za vážný.
před 46 mminutami

Bílý dům od Venezuely požaduje omezení vztahů s Čínou i Ruskem

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce dodavatelům americké armády zakázat dividendy

Americký prezident Donald Trump chce zbrojním a dalším společnostem dodávajícím americké armádě zakázat vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií. Také chce omezit výši odměn pro jejich vedení. Uvedl to na své sociální síti Truth Social s tím, že dodavatelé podle něj nevyrábějí vojenské vybavení dostatečně rychle. Akcie zbrojovek na newyorské burze, které do té doby mírně rostly, se po tomto oznámení začaly propadat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané se zmocnili pronásledovaného tankeru

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM). Rusko předtím vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker, dříve známý jako Bella 1 a plující pod ruskou vlajkou, doprovodily, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Moskva zásah USA odsoudila a uvedla, že požaduje, aby USA s Rusy na tankeru zacházely humánně a umožnily jejich návrat do vlasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Mráz dál komplikuje dopravu v Evropě, ruší se i letecká spojení s Prahou

Zimní počasí opět narušilo dopravu v některých evropských zemích, na něž udeřila první letošní zimní bouře Goretti. Amsterdamské letiště Schiphol zrušilo stovky letů, v Paříži nejezdily autobusy a nevyjely i některé vlaky Eurostar z Londýna. Ruzyňské letiště hlásí zrušení všech spojů s Nizozemskem a zpoždění letů mezi Francií a Českem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie se na pohřbu rozloučila s filmovou legendou Brigitte Bardotovou

V jihofrancouzském Saint-Tropez se ve středu uskutečnil pohřeb francouzské filmové ikony a také ochránkyně práv zvířat Brigitte Bardotové, která zemřela 28. prosince ve věku 91 let. Její manžel Bernard d’Ormale v úterý podle magazínu Paris Match za příčinu úmrtí označil rakovinu. Obřad se konal v katolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie za přítomnosti hostů pozvaných rodinou herečky a Nadací Brigitte Bardotové na ochranu zvířat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj vyjádřil po příletu na Kypr naději, že se blíží členství Ukrajiny v EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...