V Moskvě jednala delegace palestinského teroristického hnutí Hamás. Její členové hovořili s ruským náměstkem ministra i s íránskými diplomaty. Izrael zareagoval žádostí o vyhoštění členů delegace ze země. Rusko se na Blízkém východě dlouhodobě snaží vybudovat obraz mírotvůrce a alternativy Západu, svým jednáním ale dle některých analytiků riskuje, že poškodí vztahy s Izraelem.
Moskva přijala delegaci Hamásu, popudila Izrael. Ohrožuje tím vlažné spojenectví
Hamás podle BBC vysoce ocenil postoj ruského vůdce Vladimira Putina a ruské diplomacie k aktuální situaci. Delegaci Hamásu vedl jeden z čelných představitelů teroristického hnutí Músá abú Marzúk, který odsoudil současné útoky Izraele na Pásmo Gazy a zdůrazňoval, že Palestinci mají právo „bránit se sionistické okupaci všemi dostupnými prostředky“. Za ruskou stranu s Palestinci jednal náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov.
Delegace Hamásu vyzvala ke klidu zbraní, otevření hraničních přechodů a dodávkám humanitární pomoci do Gazy, shrnula BBC.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že s představiteli teroristů hovořilo o propuštění rukojmích držených v Pásmu Gazy, mezi nimiž jsou i lidé, kteří mají mimo izraelského také ruské občanství. Podle BBC se Hamás ve své zprávě z jednání o rukojmích nezmínil.
Následně v pátek ruská média citovala představitele Hamásu, že považují všechny své rukojmí za Izraelce, ať už mají jakýkoliv další pas, a nemůžou nikoho z nich propustit, dokud Izrael nebude souhlasit s příměřím.
Při čtvrtečních jednáních dala ruská strana najevo podporu vytvoření palestinského státu „v hranicích z roku 1967“ a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. V roce 1967 během šestidenní války Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém.
Popuzený Izrael
Návštěva Hamásu nebyla předem veřejně ohlášená, podotkl ruský nezávislý portál Meduza. Cesty teroristického hnutí do Ruska ale podle něj nejsou výjimkou. Rusko totiž na rozdíl od mnoha jiných států dlouhodobě udržuje s Hamásem kontakty. Současná návštěva je ale první od doby, kdy palestinští teroristé 7. října zaútočili na Izrael.
Izraelské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo Rusko, aby delegaci Hamásu vykázalo ze země. Moskva pozváním palestinských teroristů podporuje zvěrstva spáchaná bojovníky Hamásu, vzkázalo Kremlu.
Rusko věří, že je nezbytné udržovat kontakty se všemi stranami v izraelsko-palestinském konfliktu, prohlásil v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na obranu přítomnosti činovníků Hamásu v Moskvě. Dodal, že delegace se setkala se zástupci ruského ministerstva zahraničí, ale neměla žádné kontakty s Kremlem.
Jednání Hamásu s představiteli Íránu
Marzúk z vedení Hamásu v pátek jednal i s náměstkem íránského ministra zahraničí Alím Bágherím Kaním o příměří mezi Palestinci a Izraelem, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na vyjádření íránského velvyslanectví.
Podle zastupitelského úřadu Kaní při jednáních zdůraznil „principiální postoj“ Teheránu při podpoře Palestiny. „Prioritou Teheránu v jednáních se zahraničními stranami je okamžité přerušení bojů, poskytnutí pomoci palestinskému lidu a zrušení represivní blokády Pásma Gazy,“ citovala ruská agentura z íránského prohlášení.
TASS připomněl, že s íránským diplomatem jednal ve čtvrtek v Moskvě i náměstek ruského ministra zahraničí Bogdanov, který je současně Putinovým zvláštním zmocněncem pro Blízký východ. Oba diplomaté označili za nezbytné vyhlásit příměří a poskytnout humanitární pomoc palestinskému obyvatelstvu.
Zatímco obvinění, že Rusko předalo Hamásu zbraně, zůstávají neprokázaná, tak Moskva přinejmenším umožnila materiální podporu této skupiny. V předvečer útoků obdržel Hamás miliony dolarů prostřednictvím kryptografické burzy se sídlem v Moskvě, napsal server Carnegie Endowment for International Peace (CEIP).
Think-tank: Moskva Hamásu poskytuje legitimitu
V případě Hamásu se Moskva k této skupině dlouhodobě chová vstřícně a odmítá ji označit za teroristickou organizaci, jak to učinila řada jiných zemí. I po útocích ze 7. října ruské vedení dávalo najevo, že s Hamásem nechce přerušit vazby, napsal CEIP.
Rusko tak Hamásu poskytuje to, po čem teroristé nejvíce touží: legitimní uznání. Už v roce 2006, po historickém vítězství této skupiny nad Fatahem v parlamentních volbách, byl Putin mezi prvními světovými vůdci, kteří jí blahopřáli. Volební výhra znamenala pro Hamás nástup k moci v Pásmu Gazy, ze kterého o rok dříve odešly izraelské jednotky. Gaza měla být zkouškou pro budoucí nezávislý palestinský stát žijící v míru se svým židovským sousedem, míní think-tank Wilson Center.
Podpora palestinských bojovníků ze strany Moskvy je však stále motivována stejným důvodem: snahou posílit své postavení v zemích globálního Jihu. Rusko využívá aktuální situaci na Blízkém východě, aby upevnilo svůj postoj proti tomu, co Putin nazývá „neokoloniálním systémem mezinárodních vztahů“.
Rusko jako alternativa k Západu
Odtud pramení polovičatá reakce Kremlu na teroristické útoky ze 7. října, pokračující ochota jednat s Hamásem a v širším smyslu i jeho pomoc Palestincům v Gaze i na Západním břehu Jordánu. Tato ruská politika by měla být posuzována v kontextu snahy o získání statusu mírotvůrce, napsal CEIP. Ruským poselstvím pro Blízký východ je, že dominance USA v regionu přinesla katastrofální výsledky a v neposlední řadě válku mezi Izraelem a samotným Hamásem.
Ve svých prvních komentářích po vypuknutí konfliktu, které pronesl Putin na setkání s iráckým premiérem, poukázal na tento konflikt jako na „názorný příklad selhání politiky Spojených států na Blízkém východě“. Mezitím ministr zahraničí Sergej Lavrov na setkání s generálním tajemníkem Ligy arabských států odsoudil „destruktivní politiku“ Washingtonu v izraelsko-palestinském střetu, upozornil server Politico.
Rusko se snaží vytvořit dojem, že by bylo mnohem lepším prostředníkem a diplomatickým partnerem než kterákoliv ze západních mocností.
Jedná se pro něj o klíčovou otázku, protože podle CEIP se politici v Moskvě domnívají, že ať se na Blízkém východě stane cokoliv, pravděpodobně se to přenese i do Ruska. Důvodem k tomu je geografická blízkost a politické i ideologické vazby kavkazských republik na muslimské obyvatelstvo Blízkého východu.
Křehké vztahy s Jeruzalémem
Je však také potřeba připomenout, že Rusko v posledních dvou desetiletích budovalo vztahy také s Izraelem, i když se snažilo se udržet dobré vazby s jeho úhlavními nepřáteli v Teheránu, Damašku a Gaze.
V době mezinárodní izolace Ruska po jeho invazi na Ukrajinu se Izrael zdržel sankcí vůči Moskvě nebo vyzbrojování Kyjeva. To by se mohlo změnit, napsala agentura AP.
Pro Izrael bude tato válka pravděpodobně znamenat zlom v jeho vztazích s Ruskem, odhaduje Wilson Center. Netanjahu se dlouhá léta pyšnil svými blízkými vztahy s Putinem, ale byl posledním regionálním lídrem, kterému ruský vůdce po masakru Hamásu zavolal – dlouhých devět dní poté, co k němu došlo. V tomto telefonátu Putin konečně vyjádřil soucit s Izraelci. Ale s tím, jak se stále více utužuje spojenectví Ruska s Teheránem a jak Teherán podporuje nepřátele Izraele Hamás a Hizballáh, se zdá, že vztahy Netanjahua a Putina mohou být nyní u konce, míní think-tank.