Ruský vládce Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova ministrem obrany. Na postu by tak nahradil Sergeje Šojgua. Ten nadále zůstane Putinovým blízkým spolupracovníkem a má se stát tajemníkem vlivné Rady bezpečnosti Ruské federace, kde nahradí Nikolaje Patruševa. O jeho osudu hodlá Kreml informovat v následujících dnech.
Pětašedesátiletý ekonom a politik Bělousov už zastával několik vrcholných funkcí. Byl ministrem hospodářství i Putinovým poradcem pro ekonomické záležitosti.
Agentura RIA Novosti poukazuje na skutečnost, že Bělousov není voják, ale ekonom. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to vysvětlil tím, že „dnes na bojišti vítězí ten, kdo je otevřenější inovacím a jejich uplatňování“. Agentura TASS rovněž zmiňuje Bělousovovy znalosti ruského obranného průmyslu a nových technologií.
Šojgu bude jmenován tajemníkem Putinovy bezpečnostní rady
Šojgu bude nově jmenován tajemníkem vlivné bezpečnostní rady, která koordinuje všechny silové složky státu. K tomu získá post zástupce prezidenta ve vojensko-průmyslovém komplexu a postaví se do čela Federální služby vojensko-technické spolupráce, píše opoziční ruský server Meduza.
Tajemníkem rady bezpečnosti je dosud Nikolaj Patrušev, který byl rovněž považován za Putinova vlivného spojence. „Pokračuje v práci a v nejbližších dnech vás budeme informovat, kde bude Nikolaj Platonovič pokračovat ve své činnosti,“ prohlásil podle Reuters Peskov.
O konci Šojgua se spekulovalo už nějakou dobu. V dubnu totiž skončil za mřížemi jeho náměstek Timur Ivanov, který měl brát úplatky za v přepočtu až stovky milionů korun. Zdroje z Kremlu mluvily o tom, že zatčení Ivanova, o jehož korupci se přitom dlouhodobě vědělo, mohlo ve skutečnosti fungovat jako jakýsi vzkaz Šojguovi, který byl pokládán za Ivanovova hlavního ochránce. Šojgu následně prý bojoval za to, aby se v blízkosti ruského vůdce udržel.
Změny v ruské vládě přicházejí krátce poté, co se Putin ujal dalšího šestiletého mandátu v čele země. Putin v březnu podle očekávání vyhrál „volby“, které ale podle západních zemí byly nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině na letošní inauguraci chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Velké Británie nebo Česka.
