Lavrov je v EU. Poprvé od začátku otevřené války proti Ukrajině

Šéf ruské diplomacie je válečný zločinec, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha během svého projevu na jednání OBSE. Lavrov pak označil ukrajinskou vládu za „nacistický režim“, jak Moskva často nazývá vedení států, které odmítají jednat podle ruských zájmů. Jde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Lavrov zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací, a připomněl, že cílem Moskvy je vymazat Ukrajinu z mapy.

„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě, dodal s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, tak lžou“.

Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se v maltské Valettě účastní také český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál. „Lavrov sem přichází lhát o ruské invazi a o tom, co Rusko dělá na Ukrajině. Tyto lži nebudu poslouchat. Nehodlám sedět s Lavrovem u jednoho stolu,“ prohlásil šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.

Po ukrajinském ministrovi promluvil zástupce Turecka, po kterém následoval projev Sergeje Lavrova, ve kterém obviňoval naopak EU, NATO a USA, že podkopávají světovou bezpečnost. Stěžoval si rovněž na to, že Malta zrušila vízum mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové.

Blinken: Jde o ruský imperiální projekt

Lavrov obvinil Spojené státy, že „destabilizují euroasijský kontinent“, a varoval, aby se nová „studená válka“ nepřeměnila ve válku skutečnou. Otevřenou válku vede Rusko proti sousední zemi od února 2022.

„Náš ruský kolega velmi dobře umí topit své posluchače v tsunami dezinformací,“ zareagoval šéf americké diplomacie Blinken. „Nenechme se oklamat. Toto není a nikdy nebylo o bezpečnosti Ruska. Toto je imperiální projekt (ruského vůdce Vladimira) Putina, jak vymazat Ukrajinu z mapy.“

Obvinil také Rusko, že eskaluje válku nasazením severokorejských vojáků do boje proti Ukrajině a ničením ukrajinské energetiky, včetně útoků na jaderné elektrárny, což ohrožuje všechny přítomné země.

Lipavský: Principy OBSE narušuje ruská válka

„OBSE staví svoji existenci na Helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité,“ řekl český ministr zahraničí Lipavský před začátkem zasedání. Tyto principy jsou dnes podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti, prohlásil.

Doplnil, že v projevu Česka na jednání zazní, že „je potřeba dodržovat principy jako ten, že se hranice nemají měnit silou, nebo že mají probíhat svobodné volby“.

Lipavský již dříve uvedl, že od Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování a že v sále během této řeči nebude přítomen. „Myslím, že tam posadíme někoho, kdo bude monitorovat dezinformace, loni to docela dobře zafungovalo,“ prohlásil Lipavský. „Určitě nebudu jediný ministr zemí EU a NATO, který nebude v ten moment poslouchat ruské pohádky,“ řekl šéf české diplomacie.

Lavrov byl v EU naposledy v prosinci 2021

OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Nyní má 57 členských států včetně Ruska. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. Organizace nyní prochází hlubokou krizí způsobenou porušováním jejích základních principů Ruskem právě v souvislosti s jeho agresí proti Ukrajině.

Lavrov, kterého EU zařadila na svou „černou listinu“, se naposledy do členské země Unie podíval v prosinci 2021, kdy zavítal na jednání OBSE do Stockholmu. Polsko v roce 2022 – k pobouření Moskvy – odmítlo vydat ruskému diplomatovi víza na summit OBSE. Blinken měl s ruským protějškem naposledy schůzku v březnu 2023 na jednání skupiny G20 v Dillí. Nyní se nechystá s Lavrovem setkat.

Setkal se s ním naopak slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). S Lavrovem jednal o vývoji v OBSE a také o slovenských „národních zájmech v oblasti energetických zdrojů“. „Ačkoliv pracujeme na diverzifikaci, je v zájmu Slovenské republiky zachovat stávající koridory z Ruska pro tranzit ropy a plynu, které jsou spolehlivé a cenově stabilní,“ napsal  ministr mimo jiné na Facebooku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 3 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 5 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 5 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 6 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 10 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 13 hhodinami
Načítání...