Lavrov je v EU. Poprvé od začátku otevřené války proti Ukrajině

Šéf ruské diplomacie je válečný zločinec, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha během svého projevu na jednání OBSE. Lavrov pak označil ukrajinskou vládu za „nacistický režim“, jak Moskva často nazývá vedení států, které odmítají jednat podle ruských zájmů. Jde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Lavrov zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací, a připomněl, že cílem Moskvy je vymazat Ukrajinu z mapy.

„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě, dodal s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, tak lžou“.

Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se v maltské Valettě účastní také český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál. „Lavrov sem přichází lhát o ruské invazi a o tom, co Rusko dělá na Ukrajině. Tyto lži nebudu poslouchat. Nehodlám sedět s Lavrovem u jednoho stolu,“ prohlásil šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.

Po ukrajinském ministrovi promluvil zástupce Turecka, po kterém následoval projev Sergeje Lavrova, ve kterém obviňoval naopak EU, NATO a USA, že podkopávají světovou bezpečnost. Stěžoval si rovněž na to, že Malta zrušila vízum mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové.

Blinken: Jde o ruský imperiální projekt

Lavrov obvinil Spojené státy, že „destabilizují euroasijský kontinent“, a varoval, aby se nová „studená válka“ nepřeměnila ve válku skutečnou. Otevřenou válku vede Rusko proti sousední zemi od února 2022.

„Náš ruský kolega velmi dobře umí topit své posluchače v tsunami dezinformací,“ zareagoval šéf americké diplomacie Blinken. „Nenechme se oklamat. Toto není a nikdy nebylo o bezpečnosti Ruska. Toto je imperiální projekt (ruského vůdce Vladimira) Putina, jak vymazat Ukrajinu z mapy.“

Obvinil také Rusko, že eskaluje válku nasazením severokorejských vojáků do boje proti Ukrajině a ničením ukrajinské energetiky, včetně útoků na jaderné elektrárny, což ohrožuje všechny přítomné země.

Lipavský: Principy OBSE narušuje ruská válka

„OBSE staví svoji existenci na Helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité,“ řekl český ministr zahraničí Lipavský před začátkem zasedání. Tyto principy jsou dnes podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti, prohlásil.

Doplnil, že v projevu Česka na jednání zazní, že „je potřeba dodržovat principy jako ten, že se hranice nemají měnit silou, nebo že mají probíhat svobodné volby“.

Lipavský již dříve uvedl, že od Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování a že v sále během této řeči nebude přítomen. „Myslím, že tam posadíme někoho, kdo bude monitorovat dezinformace, loni to docela dobře zafungovalo,“ prohlásil Lipavský. „Určitě nebudu jediný ministr zemí EU a NATO, který nebude v ten moment poslouchat ruské pohádky,“ řekl šéf české diplomacie.

Lavrov byl v EU naposledy v prosinci 2021

OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Nyní má 57 členských států včetně Ruska. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. Organizace nyní prochází hlubokou krizí způsobenou porušováním jejích základních principů Ruskem právě v souvislosti s jeho agresí proti Ukrajině.

Lavrov, kterého EU zařadila na svou „černou listinu“, se naposledy do členské země Unie podíval v prosinci 2021, kdy zavítal na jednání OBSE do Stockholmu. Polsko v roce 2022 – k pobouření Moskvy – odmítlo vydat ruskému diplomatovi víza na summit OBSE. Blinken měl s ruským protějškem naposledy schůzku v březnu 2023 na jednání skupiny G20 v Dillí. Nyní se nechystá s Lavrovem setkat.

Setkal se s ním naopak slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). S Lavrovem jednal o vývoji v OBSE a také o slovenských „národních zájmech v oblasti energetických zdrojů“. „Ačkoliv pracujeme na diverzifikaci, je v zájmu Slovenské republiky zachovat stávající koridory z Ruska pro tranzit ropy a plynu, které jsou spolehlivé a cenově stabilní,“ napsal  ministr mimo jiné na Facebooku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.