Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k rozšíření Rady bezpečnosti OSN tak, aby v ní měly větší zastoupení asijské, africké a latinskoamerické země. Podle Lavrova je Rada bezpečnosti spíše prozápadní a většina světa podle něj nechce žít podle pravidel „diktovaných Západem“.
Většina světa si nechce nechat diktovat pravidla Západem, prohlásil Lavrov
„Většina světa nechce žít podle západních pravidel,“ prohlásil Lavrov před novináři. Řekl také, že Západ, zejména Spojené státy, se snaží zabránit Rusku a Číně, aby v multipolárním světě jednaly nezávisle.
Už od loňského února trvá otevřená ruská agrese vůči Ukrajině, za což Moskva čelí sankcím západních zemí, které Kyjev hospodářsky, diplomaticky i vojensky podporují.
Lavrov nyní Západ opět obvinil, že vytváří „nestoudný tlak“ na africké, jihoamerické i asijské země, aby se k sankcím vůči Rusku připojily. Odvetná opatření vůči Moskvě nepřijala řada států rozvojového světa, ale například ani velmoci, jako jsou Čína nebo Indie, připomíná Reuters.
„Urážka kolektivního svědomí“
Valné shromáždění OSN, které má 193 členských zemí, přijalo k ruské invazi několik odsuzujících rezolucí. Proti jejich schválení hlasovaly obvykle jen Rusko, Bělorusko, KLDR či Sýrie a asi čtyři desítky zemí se zdržely.
Generální tajemník OSN António Guterres v únoru označil ruskou válku na Ukrajině za „urážku kolektivního svědomí mezinárodního společenství“.
V Radě bezpečnosti má Rusko právo veta jako jeden z pěti stálých členů spolu s USA, Čínou, Velkou Británií a Francií. Nestálými členy rady jsou aktuálně Albánie, Brazílie, Ekvádor, Gabon, Ghana, Japonsko, Malta, Mozambik, Švýcarsko a Spojené arabské emiráty.
„Pokud má někdo pochyby o stabilitě Ruska, je to jeho problém,“ uvedl rovněž Lavrov. Dodal, že Rusko vyšlo vždy ze všech potíží „silnější a odolnější“.
Neprodloužíme obilnou dohodu, hrozí znovu Rusové
Šéf ruské diplomacie také kritizoval Západ, že nezajistil, aby se obilí vyvážené z Ukrajiny na základě černomořské obilné dohody vyváželo do nejchudších zemí.
Tuto dohodu zprostředkovaly loni v červenci Turecko a OSN, aby pomohla zmírnit světovou potravinovou krizi zhoršenou ruskou invazí na Ukrajinu a blokádou jejích černomořských přístavů. Moskva hrozí, že dohodu po 18. červenci neprodlouží, pokud nebudou splněny její požadavky, například odstranění překážek ruskému vývozu obilí a hnojiv.
