Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby se okamžitě stáhlo z Ukrajiny

Valné shromáždění OSN rok od počátku velké ruské invaze na Ukrajinu schválilo rezoluci, která ruský útok odsuzuje, podporuje ukrajinskou teritoriální integritu a vybízí k hledání mírového řešení konfliktu. Generální tajemník OSN António Guterres ruskou invazi označil za urážku kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Ve čtvrtek na Valném shromáždění promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text v předvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších dvaatřicet se zdrželo. Společně s Ruskem se proti rezoluci postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.

Pro rezoluci hlasoval stejný počet zemí jako pro podobné, rovněž právně nezávazné stanovisko přijaté loni v březnu. Tehdy bylo proti jen pět zemí. Na podzim pak prošla hlasy 143 zemí ku pěti rezoluce odsuzující ruskou anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny, které ruské síly částečně kontrolují.

Nový text schválený v předvečer prvního výročí ruské invaze kromě obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny volá také po „spravedlivém a trvalém míru“. Rezoluce navržená Kyjevem a desítkami jeho spojenců rovněž vyzývá k zastavení bojů, které připravily o život tisíce, ne-li desetitisíce lidí a miliony Ukrajinců vyhnaly z domovů.

„Rezoluce je silným důkazem o nezlomné celosvětové podpoře Ukrajiny. Mocné svědectví o solidaritě světového společenství s Ukrajinci v kontextu výročí ruské agrese,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na Twitteru poděkoval všem zemím, které usnesení podpořily.

Lipavský: Každá země se může stát další obětí Ruska

Dříve během čtvrtka Lipavský řekl na plénu, že „Rusko musí okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhnout své síly a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic“. Zdůraznil, že ruská agrese působí „nepředstavitelné utrpení“.

„Způsobila rázovou vlnu na světových trzích s potravinami a komoditami a vytváří riziko, že se padesát milionů lidí v Africe a na dalších kontinentech ocitne na pokraji hladomoru,“ upozornil Lipavský. V té souvislosti vyjádřil podporu černomořské obilné iniciativě, umožňující i ve válečných podmínkách mimo jiné vývoz ukrajinského obilí do světa, a úsilí OSN o její další rozšíření.

„Všichni by si měli uvědomovat, že každá země se může stát další obětí Ruska. O budoucnosti mezinárodního řádu se rozhoduje právě teď. Ukrajina brání nejen sebe a svůj lid, ale také základní principy Charty OSN,“ uvedl český ministr, který ve čtvrtek měl na programu také jednání s generálním tajemníkem OSN Guterresem, šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou.

Lipavský se rovněž vyslovil pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese na Ukrajině, jakkoli uznal, že je to složitý úkol. „Ruská barbarská totální válka připomíná hrůzy druhé světové války,“ řekl a podotkl také, že Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele.

„Chtěl bych apelovat na všechny, kteří by dnes mohli být v pokušení zaujmout 'neutrální' postoj, a na ty, kteří se domnívají, že nejde o 'jejich' válku: Pokud nebudeme jednat nyní, pak akceptujeme nový mezinárodní řád založený na využívání brutální síly, založený na kolonialismu,“ řekl šéf české diplomacie na závěr svého vystoupení vpředvečer prvního výročí vpádu ruských okupantů na Ukrajinu.

Ruský odpor

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v dopise vyzval ostatní země, aby hlasovaly proti návrhu, který je podle něj „nevyvážený“, „protiruský“ a „nezmiňuje se o dialogu a vyjednáváních“. „Ani případné zastavení nepřátelských akcí bez jasného podnětu ke smysluplným jednáním a nápravě problémů, které vedly ke krizi, nepřinese dlouhodobé řešení,“ napsal Něbenzja v dopise, který má k dispozici Reuters.

K aktuálnímu návrhu podle Reuters Bělorusko předložilo pozměňovací návrhy, které by „předešly další eskalaci konfliktu skrze zásobování stran účastných v konfliktu zbraněmi“.

Čína, která si s Ruskem už loni slíbila „přátelství bez hranic“, hodlá podle svých představitelů zveřejnit dokument, kde vyjeví svůj postoj ke konfliktu na Ukrajině. Čína ruskou invazi na Ukrajinu nepodpořila ani neodsoudila; hovoří o nutnosti dodržování územní integrity států a nalezení mírového řešení. Rusko je jejím stále významnějším obchodním partnerem i diplomatickým spojencem proti Západu.

Urážka kolektivního svědomí mezinárodního společenství

Valné shromáždění OSN jedná v New Yorku od středy. Generální tajemník OSN António Guterres o ruské válce na Ukrajině na úvod řekl, že je urážkou kolektivního svědomí mezinárodního společenství. „První výročí invaze Ukrajiny ze strany Ruska představuje temný milník jak pro ukrajinský lid, tak pro mezinárodní společenství,“ podotkl.

Podle něj existuje jasné nebezpečí dalšího vyhrocení konfliktu. V tomto smyslu Guterres mluvil o pohrůžkách mezi řádky, které vysílá Rusko ohledně použití jaderných zbraní, či o vojenských operacích u jaderných elektráren.

K podpoře Ukrajiny a také mezinárodního práva vyzval státy šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. „Volba je jasná – buď se podporuje Charta OSN, nebo ti, kteří ji porušují,“ prohlásil. Rusko navíc obvinil z masových únosů ukrajinských dětí, které označil za genocidu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...