Pokud bychom přijali nelidskosti Moskvy jako něco normálního, umožnili bychom vítězství ruského světa, varoval Duda

Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného „ruského světa“, který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt, prohlásil polský prezident Andrzej Duda. V polské Lodži se ve čtvrtek sešli ministři zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Polský prezident připomněl, že nynější ruská invaze na Ukrajinu je prvním takovým válečným aktem v Evropě od 2. světové války. „Poprvé od 2. světové války jsme konfrontováni s tak otevřeným ozbrojeným útokem na principy, které jsme všichni přijali, abychom předešli další válce v Evropě,“ prohlásil Duda. Dnešní Rusko je podle něj „zločinecký stát, jehož politiku nelze tolerovat a jehož slovům nelze věřit“.

K pokračujícímu ničení civilní infrastruktury na Ukrajině prezident poznamenal, že mezinárodní společenství „by nemělo akceptovat záměrné vyhlazování civilního obyvatelstva“. „To by nemělo být vnímáno jako normální, nelze to ignorovat,“ zdůraznil Duda.

Ruská politika je podle něj založená na „antihodnotách“, proti nimž evropské země spojily síly, aby vytvořily Evropu, v níž jsou „respektovány svoboda jednotlivce a lidský život“. Uznání toho, co Rusko na Ukrajině dobylo, by otevřelo cestu k velké válce, varoval.

Lipavský ocenil, že Polsko jednání zorganizovalo

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval na setkání Západ, aby uvalil sankce na ruský průmysl vyrábějící rakety a střely s plochou dráhou letu, které vážně poškodily ukrajinskou energetiku a ponořily do tmy celé regiony, včetně Kyjeva.

„Shodli jsme se, že totální válka proti Ukrajině vyžaduje totální podporu Ukrajině,“ uvedl Kuleba po jednání se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Ukrajinský ministr se zasazoval za sankce proti ruskému raketovému průmyslu. AFP připomněla, že EU již zakázala vyvážet do Ruska zbraně, munici a výrobky a technologie dvojího použití, tedy pro civilní a vojenské účely, které by mohly posílit ruské zbrojení.

„Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl agentuře PAP šéf české diplomacie Jan Lipavský a ocenil Polsko, že jako předsedající země organizace byla s to i za takových okolností jednání desítek ministrů zahraničí v Lodži uspořádat. „I přes postoj Ruska musíme pokračovat v této činnosti (OBSE) a využívat veškerého tvůrčího potenciálu, jakkoli se to zdá čím dál těžší,“ dodal.

Nahrávám video
Jan Lipavský (Piráti) na konferenci ministrů zahraničí zemí OBSE
Zdroj: ČT24

Lavrov přiznal bombardování civilní kritické infrastruktury, invazi označil za válku

Polsko odmítlo na jednání vydat víza ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi, protože se na něj vztahují sankce EU.

Stálý představitel Česka při NATO Jakub Landovský krok Varšavy přivítal. „Mají být zachovány diplomatické kanály, ale zároveň je třeba dodržovat pravidla. Polsko určitě vycházelo ze schválených sankcí a má na to právo. Ten zločin a agrese – a já nepochybuji, že k nim došlo – je zločinem vrcholných rozhodovacích prvků Ruské federace, včetně prezidenta nebo ministra Lavrova,“ řekl v Událostech, komentářích.

Lavrov kvůli neúčasti na zasedání OBSE uspořádal v Moskvě tiskovou konferenci. Na ní uvedl, že Spojené státy a Severoatlantická aliance se přímo účastní války na Ukrajině, protože dodávají Kyjevu zbraně. Západ měl podle něj reálnou možnost odvrátit konflikt na Ukrajině, ale nehleděl na ruské zájmy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek odmítl, že by Aliance byla jednou ze stran konfliktu. V podpoře napadené země šéf NATO vidí způsob, jak zabezpečit mír.

„Vyřazujeme z provozu energetické objekty na Ukrajině, které vám (Západu) umožňují dodávat Ukrajině smrtící zbraně sloužící k zabíjení Rusů, takže nemá cenu říkat, že se USA a NATO neúčastní této války,“ přiznává bombardování ukrajinské civilní kritické infrastruktury Lavrov. Při svém projevu použil přímo slovo válka. Dosud Kreml konflikt na Ukrajině označoval striktně jen souslovím „speciální vojenská operace“.

Sergej Lavrov
Zdroj: DPA/Christoph Soeder/ČTK

Šéf NATO Stoltenberg ve čtvrtek na Berlínské bezpečnostní konferenci zase zdůraznil, že Aliance Ukrajině pomáhá, ale není stranou konfliktu. „Podporujeme Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi,“ upozornil s tím, že na Ukrajině nejsou žádní vojáci NATO.

„Až jednou naši západní sousedé, protože se sousedstvím se nedá nic dělat, a naši bývalí partneři budou mít zájem na obnově spolupráce ohledně evropské bezpečnosti, tak žádná obnova nebude,“ pohrozil Lavrov, představitel země, která přes devět měsíců vede útočnou válku proti sousednímu státu.

„Restart“ vztahů mezi Západem a Ruskem považuje v blízké budoucnosti za nemožný i Jakub Landovský. „Máme usilovat o to, aby s Ruskou federací vznikaly systémy, které se budou věnovat pouze bezpečnosti. Ale nevysílejme signál, že je vše prominuto a vše je ve starých kolejích. To by bylo destruktivní,“ upozornil ve vysílání ČT24.

Nahrávám video
Události, komentáře: Ministři zemí NATO jednali v Bukurešti
Zdroj: ČT24

Stoltenberg prohlásil, že pokud Ukrajina padne, nebude možné dosáhnout s agresorem trvalého míru.

„Nejlepší cestou, jak zajistit trvalý mír, je podpořit Ukrajinu,“ je přesvědčený generální tajemník NATO.

NATO přináší destrukci, tvrdí agresor

Podle Lavrova je však OBSE zcela v područí Západu, ztrácí na důležitosti a bezpečnost v Evropě se drobí. „Západ dělá přesně to, čemu se založením OBSE snažil předejít. Kope příkopy, které rozdělují. Kde se kope, může být někdo pohřben,“ vyhrožoval. Rusko patří stejně jako například Ukrajina nebo USA mezi členské země této bezpečnostní organizace.

Lavrov mimo to vznesl i další četná obvinění proti Severoatlantické alianci, která podle něj přináší destrukci a utrpení. Západ měl podle ministra možnost odvrátit ruskou invazi na Ukrajinu, ale nenaslouchal Moskvě, která požadovala mimo jiné to, aby se struktura NATO vrátila do roku 1997, tedy například před přijetí Česka do Aliance.

Rusko měsíce před napadením Ukrajiny v únoru opakovalo, že požaduje od Severoatlantické aliance a USA garance pro svoji vlastní bezpečnost. Mimo jiné chtělo záruku, že Ukrajině nebo Gruzii nebude umožněno vstoupit do NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...