Pokud bychom přijali nelidskosti Moskvy jako něco normálního, umožnili bychom vítězství ruského světa, varoval Duda

Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného „ruského světa“, který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt, prohlásil polský prezident Andrzej Duda. V polské Lodži se ve čtvrtek sešli ministři zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Polský prezident připomněl, že nynější ruská invaze na Ukrajinu je prvním takovým válečným aktem v Evropě od 2. světové války. „Poprvé od 2. světové války jsme konfrontováni s tak otevřeným ozbrojeným útokem na principy, které jsme všichni přijali, abychom předešli další válce v Evropě,“ prohlásil Duda. Dnešní Rusko je podle něj „zločinecký stát, jehož politiku nelze tolerovat a jehož slovům nelze věřit“.

K pokračujícímu ničení civilní infrastruktury na Ukrajině prezident poznamenal, že mezinárodní společenství „by nemělo akceptovat záměrné vyhlazování civilního obyvatelstva“. „To by nemělo být vnímáno jako normální, nelze to ignorovat,“ zdůraznil Duda.

Ruská politika je podle něj založená na „antihodnotách“, proti nimž evropské země spojily síly, aby vytvořily Evropu, v níž jsou „respektovány svoboda jednotlivce a lidský život“. Uznání toho, co Rusko na Ukrajině dobylo, by otevřelo cestu k velké válce, varoval.

Lipavský ocenil, že Polsko jednání zorganizovalo

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval na setkání Západ, aby uvalil sankce na ruský průmysl vyrábějící rakety a střely s plochou dráhou letu, které vážně poškodily ukrajinskou energetiku a ponořily do tmy celé regiony, včetně Kyjeva.

„Shodli jsme se, že totální válka proti Ukrajině vyžaduje totální podporu Ukrajině,“ uvedl Kuleba po jednání se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Ukrajinský ministr se zasazoval za sankce proti ruskému raketovému průmyslu. AFP připomněla, že EU již zakázala vyvážet do Ruska zbraně, munici a výrobky a technologie dvojího použití, tedy pro civilní a vojenské účely, které by mohly posílit ruské zbrojení.

„Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl agentuře PAP šéf české diplomacie Jan Lipavský a ocenil Polsko, že jako předsedající země organizace byla s to i za takových okolností jednání desítek ministrů zahraničí v Lodži uspořádat. „I přes postoj Ruska musíme pokračovat v této činnosti (OBSE) a využívat veškerého tvůrčího potenciálu, jakkoli se to zdá čím dál těžší,“ dodal.

5 minut
Jan Lipavský (Piráti) na konferenci ministrů zahraničí zemí OBSE
Zdroj: ČT24

Lavrov přiznal bombardování civilní kritické infrastruktury, invazi označil za válku

Polsko odmítlo na jednání vydat víza ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi, protože se na něj vztahují sankce EU.

Stálý představitel Česka při NATO Jakub Landovský krok Varšavy přivítal. „Mají být zachovány diplomatické kanály, ale zároveň je třeba dodržovat pravidla. Polsko určitě vycházelo ze schválených sankcí a má na to právo. Ten zločin a agrese – a já nepochybuji, že k nim došlo – je zločinem vrcholných rozhodovacích prvků Ruské federace, včetně prezidenta nebo ministra Lavrova,“ řekl v Událostech, komentářích.

Lavrov kvůli neúčasti na zasedání OBSE uspořádal v Moskvě tiskovou konferenci. Na ní uvedl, že Spojené státy a Severoatlantická aliance se přímo účastní války na Ukrajině, protože dodávají Kyjevu zbraně. Západ měl podle něj reálnou možnost odvrátit konflikt na Ukrajině, ale nehleděl na ruské zájmy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek odmítl, že by Aliance byla jednou ze stran konfliktu. V podpoře napadené země šéf NATO vidí způsob, jak zabezpečit mír.

„Vyřazujeme z provozu energetické objekty na Ukrajině, které vám (Západu) umožňují dodávat Ukrajině smrtící zbraně sloužící k zabíjení Rusů, takže nemá cenu říkat, že se USA a NATO neúčastní této války,“ přiznává bombardování ukrajinské civilní kritické infrastruktury Lavrov. Při svém projevu použil přímo slovo válka. Dosud Kreml konflikt na Ukrajině označoval striktně jen souslovím „speciální vojenská operace“.

Sergej Lavrov
Zdroj: DPA/Christoph Soeder/ČTK

Šéf NATO Stoltenberg ve čtvrtek na Berlínské bezpečnostní konferenci zase zdůraznil, že Aliance Ukrajině pomáhá, ale není stranou konfliktu. „Podporujeme Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi,“ upozornil s tím, že na Ukrajině nejsou žádní vojáci NATO.

„Až jednou naši západní sousedé, protože se sousedstvím se nedá nic dělat, a naši bývalí partneři budou mít zájem na obnově spolupráce ohledně evropské bezpečnosti, tak žádná obnova nebude,“ pohrozil Lavrov, představitel země, která přes devět měsíců vede útočnou válku proti sousednímu státu.

„Restart“ vztahů mezi Západem a Ruskem považuje v blízké budoucnosti za nemožný i Jakub Landovský. „Máme usilovat o to, aby s Ruskou federací vznikaly systémy, které se budou věnovat pouze bezpečnosti. Ale nevysílejme signál, že je vše prominuto a vše je ve starých kolejích. To by bylo destruktivní,“ upozornil ve vysílání ČT24.

11 minut
Události, komentáře: Ministři zemí NATO jednali v Bukurešti
Zdroj: ČT24

Stoltenberg prohlásil, že pokud Ukrajina padne, nebude možné dosáhnout s agresorem trvalého míru.

„Nejlepší cestou, jak zajistit trvalý mír, je podpořit Ukrajinu,“ je přesvědčený generální tajemník NATO.

NATO přináší destrukci, tvrdí agresor

Podle Lavrova je však OBSE zcela v područí Západu, ztrácí na důležitosti a bezpečnost v Evropě se drobí. „Západ dělá přesně to, čemu se založením OBSE snažil předejít. Kope příkopy, které rozdělují. Kde se kope, může být někdo pohřben,“ vyhrožoval. Rusko patří stejně jako například Ukrajina nebo USA mezi členské země této bezpečnostní organizace.

Lavrov mimo to vznesl i další četná obvinění proti Severoatlantické alianci, která podle něj přináší destrukci a utrpení. Západ měl podle ministra možnost odvrátit ruskou invazi na Ukrajinu, ale nenaslouchal Moskvě, která požadovala mimo jiné to, aby se struktura NATO vrátila do roku 1997, tedy například před přijetí Česka do Aliance.

Rusko měsíce před napadením Ukrajiny v únoru opakovalo, že požaduje od Severoatlantické aliance a USA garance pro svoji vlastní bezpečnost. Mimo jiné chtělo záruku, že Ukrajině nebo Gruzii nebude umožněno vstoupit do NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 5 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 9 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 12 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 12 hhodinami
Načítání...