Szijjártó mluví na nahrávce s Lavrovem o sankcích. Pavel chce přehodnotit vztah s Maďary

Nahrávám video

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.

Sdružení východoevropských médií, zahrnující servery The Insider, VSquare a Delfi, tvrdí, že Szijjártó, blízký spolupracovník premiéra Viktora Orbána, poskytoval Moskvě „strategické informace o klíčových otázkách“ prostřednictvím telefonátů. Podobné informace se opakovaně objevovaly už v minulých týdnech. Postoje Orbánovy vlády jsou v EU vnímány jako výrazně proruské.

„Szijjártóovo přátelství s Lavrovem nebylo nikdy předtím zdokumentováno a uniklé telefonáty prokazují plný rozsah jejich blízkého vztahu,“ tvrdí nyní sdružení a cituje bývalého evropského ministra, který označil šéfa maďarské diplomacie za „nadšeného (ruského) krtka“ v EU.

Skupina investigativních novinářů v úterý zveřejnila nahrávku telefonického rozhovoru mezi Szijjártóem a Lavrovem. 94sekundová nahrávka je nyní k dispozici na YouTube, odhalil ji investigativní web Insider. Lavrov v ní žádá Szijjártóa o pomoc při vyřazení Gulbahor Ismailové, sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova, ze seznamu sankcí EU, píše web Euronews.

„Volám na žádost Ališera a ten mě právě požádal, abych ti připomněl, že jsi něco podnikal ohledně jeho sestry,“ řekl Lavrov Szijjártóovi. Maďarský ministr na to odpověděl, že „společně se Slováky předkládáme Evropské unii návrh na její vyřazení ze seznamu“.

Rozhovor mezi Szijjártóem a Lavrovem byl nahrán 30. srpna 2024 neznámými osobami po Szijjártóově návratu z Petrohradu do Budapešti. Jeho slovní projev hodnotí The Insider jako „uctivý až servilní“.

Szijjártó řekl Lavrovovi, že „příští týden“ předloží návrh na vyřazení jména Ismailové ze seznamu sankcí EU a „jakmile začne nové období přezkumu, bude to zařazeno na program. Uděláme vše pro to, aby byla vyřazena,“ uvedl Szijjártó.

Ministr zlehčuje své chování

Po zveřejnění nahrávky Szijjártó incident bagatelizoval a obvinil zahraniční zpravodajské služby z odposlechu svého telefonu.

„Již delší dobu je známo, že zahraniční tajné služby – za aktivní účasti maďarských novinářů – odposlouchávají mé telefonní hovory. Dnes odposlouchávači učinili další velký ‚objev‘: dokázali, že na veřejnosti říkám totéž, co po telefonu. Skvělá práce!“ napsal.

Ministr dodal, že jeho vláda nikdy nesouhlasila s uvalením sankcí na subjekty, které jsou klíčové pro energetickou bezpečnost Maďarska, a že se stavěla proti zařazení jednotlivců na sankční seznam, pokud to nemělo jasný účel. „Budeme se tohoto přístupu držet i v budoucnu,“ uvedl.

Teď je podle ministra každému jasné, co je v sázce. „Buď zůstane u moci suverénní vlastenecká vláda, nebo bude zahraničními zpravodajskými službami dosazena vláda loutková. To nesmíme dopustit,“ prohlásil podle MTI.

Pavel vyzval k přehodnocení vztahů s Maďarskem

Prezident Petr Pavel se v reakci na zveřejněný hovor vyjádřil, že by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem včetně toho, jaké informace bude Praha sdílet s Budapeští. Pokud členský stát EU sdílí citlivé informace s Moskvou, je to podle hlavy státu nepřijatelné a ohrožuje to i tuzemskou bezpečnost.

„Považuji za naprosto nepřijatelné, aby členský stát EU a NATO takovýmhle způsobem obcházel pravidla a s naším protivníkem sdílel citlivé informace, pokud ne utajované,“ řekl Pavel České televizi. Maďarsko podle něj oslabuje kolektivní bezpečnost. „V praktické rovině by to, alespoň z mého pohledu, mělo znamenat omezení všech vztahů s (ministrem zahraničí) Péterem Szijjártóem, protože je naprosto nedůvěryhodný. A určitě o tom věděl i (premiér) Viktor Orbán. Myslím si, že takové věci se prostě nemohou jenom tak přejít,“ odpověděl Pavel na dotaz, jak by mělo Česko reagovat.

Nahrávám video

Zahraniční politiku určuje vláda, nikoliv prezident. Jeho názory proto nejsou relevantní, sdělil následně ministr zahraničí Macinka k Pavlovým slovům.

Maďarsko i nadále udržuje vztahy s Ruskem

Podle pravidel EU musí být sankce každých šest měsíců prodlouženy jednomyslným rozhodnutím. Ismailová byla spolu s ruským podnikatelem Vjačeslavem Mošem Kantorem a ministrem sportu Michailem Degtyarovem v březnu 2025 vyřazena ze seznamu sankcí EU.

Evropská unie přerušila politické vztahy s Ruskem po jeho rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022 a vyzvala členské státy, aby postupně upustily od používání ruských fosilních paliv.

Maďarsko a Slovensko udržují pravidelné kontakty na vysoké úrovni s ruskými představiteli a nadále dovážejí značné objemy ruské energie.

Szijjárto má k Rusům blízko

Záznam se objevil v době, kdy je Szijjártó zapleten do kontroverze poté, co deník The Washington Post informoval, že na zasedáních Rady pro zahraniční věci v Bruselu předal Rusku citlivé informace.

Szijjártó obhajoval své jednání s tím, že rozhovory s ruskými představiteli před a po takových setkáních jsou součástí běžné diplomatické praxe.

Evropská komise již dříve uvedla, že obvinění týkající se chování Szijjártóa během zasedání Rady pro zahraniční věci jsou důvodem k obavám a vyžadují vysvětlení ze strany Budapešti.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová hovořila začátkem týdne s maďarským ministrem a „znovu zdůraznila důležitost důvěrnosti diskuzí za zavřenými dveřmi“, odpověděla mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová na dotazy novinářů, dodala AFP.

Skandál propukl v době, kdy se Maďarsko připravuje na parlamentní volby, které se budou konat 12. dubna. Mezi klíčová témata volební kampaně patří zahraniční vměšování a úzké vazby vlády na Moskvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 49 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...