Maďarská rozvědka o mně sedm měsíců věděla všechno, říká novinář Panyi

Nahrávám video

Investigativní novinář Szabolcs Panyi, který rozkryl vazby vlády v Budapešti na Moskvu, poskytl pro pořad Newsroom ČT24 rozhovor, v němž přibližuje metody tlaku vlády Viktora Orbána. Věří, že politická změna v Maďarsku přinese konec éry státem řízené propagandy a odhalí hloubku ruského zásahu do chodu státu. V rozhovoru, který s ním vedla Jana Ďuďáková, hovořil také o špionážním softwaru Pegasus, trestním oznámení i nálepce zrádce v maďarských médiích.

Orbánova vláda vás nazvala ukrajinským špionem, a dokonce proti vám podala trestní oznámení. Čekal jste to?

Ani ne. Byl jsem pod dohledem po mnoho let, probíhaly proti mně očerňující kampaně a vláda se snažila diskreditovat mou práci, ale je opravdu neobvyklé, aby v Evropské unii obvinili investigativní novináře ze špionáže. Toto se děje novinářům v zemích, jako je Rusko, Bělorusko nebo Kazachstán. Pro mě to bylo naprosto nečekané.

Jak tato trestní oznámení pokračují?

Těsně předtím, než jsem dorazil do Prahy, jsem se ze zpráv dozvěděl, že policie odmítla vyšetřování zahájit. To mě nepřekvapilo, protože Orbánova vláda obviňování svých kritiků z toho, že jsou kriminálníci nebo třeba zkorumpovaní pedofilové, používala jako svou metodu. Mě označili za ukrajinského špiona. Bylo to celé o tom zaplnit zpravodajský cyklus těmito obviněními, aby na mně ulpěla. Ale když se zpravodajský cyklus posunul dál a prohráli volby, už na tom vlastně nezáleželo. Nebyl pro to žádný faktický základ. Dělal jsem svou práci investigativního novináře. Oni to věděli, já jsem to věděl a bylo to jen politické divadlo ve volební kampani.

Odhalení hovoru Lavrova a Szijjártóa byla týmová práce

Zveřejnil jste hovor mezi Sergejem Lavrovem a Péterem Szijjártóem. Jak dlouho před volbami jste nahrávku získal a jak jste ji ověřil?

Vlastně jsem zkoumal komunikaci Pétera Szijjártóa s Lavrovem od roku 2023. Takže teď už jsou to asi tři roky a během toho období jsem získal více přepisů. Například jsem zveřejnil jeden o tom, jak Péter a Lavrov konspirovali o slovenských volbách v roce 2020, aby pomohli Peteru Pellegrinimu vyhrát. A pak jsme tento výzkum dokončili společně s dalšími novináři. Měli jsme několik audionahrávek, které jsme ověřili s forenzními experty, abychom se ujistili, že nejsou manipulované a že nejsou generované AI. Také jsme získali několik přepisů hovorů.

Dokonce i u té první publikace o tématu Pellegriniho přiznali, že je to pravda. A po zveřejnění všech těchto materiálů Szijjártó v podstatě uznal, že k těm hovorům došlo. Nerozporoval to a jen se snažil říct, že je to běžná praxe. Prostě diplomacie. Kvůli ochraně zdrojů nemohu říct, kdy jsme to získali. Byla to ale týmová práce, spolupracovali jsme s investigativními centry VSquare a Frontstory v Polsku, ruským exilovým The Insider a estonským Delfi. Jen jsme dali dohromady to, co jsme všichni nasbírali. Nepocházelo to tedy z jednoho zdroje, ale z více zdrojů, které jsme získali v průběhu let.

Mám zdroje v kruzích národní bezpečnosti

Vaše zprávy o vazbách mezi Budapeští a Moskvou jsou plné detailů. Někteří kritici proto tvrdí, že jste tyto informace získal od cizích zpravodajských služeb. Také říkají, že vás možná využili k ovlivnění voleb. Co na tato podezření říkáte?

Zkoumám ruský vliv v Maďarsku a v regionu už více než deset let. Mám více zdrojů a také moji kolegové mají více zdrojů, a to i v kruzích národní bezpečnosti. Když pokrýváte národní bezpečnost, tak tam samozřejmě zdroje máte. Bylo zcela na nás, kdy to zveřejníme. Takže jak jsem řekl, přepisy jsem získal už v roce 2023. Zveřejnil jsem příběh o Pellegriniho návštěvě Moskvy a o tom, jak ji Szijjártó a Lavrov organizují, v roce 2024.

Původně jsem chtěl tento materiál použít pro knižní projekt, na kterém pracuji. Ale stalo se to, že maďarská vláda dostala strach. Byl jsem pod jejich dohledem, takže velmi pravděpodobně zjistili, co mám. A proto mě jako preventivní opatření začali obviňovat z toho, že jsem ukrajinský špion. Tím se věci urychlily. Kdyby to bylo na mně, zkoumal bych tento materiál více a zveřejnil bych ho ve své knize, která vyjde na podzim. Takže v podstatě to byla Orbánova vláda, která nás donutila zveřejnit to dříve.

Byl jste jedním z novinářů, na které, jak jste řekl, cílil špionážní software Pegasus. Jak to ovlivnilo vaši práci a osobní život?

Dozvědět se to bylo opravdu hrozné, protože můj telefon byl hacknutý po dobu sedmi měsíců. S tímto spywarem mohli přistupovat ke všem zprávám. Mohli také zapnout mikrofon a kameru a použít telefon jako skryté sledovací zařízení. Takže bez ohledu na to, zda šlo o profesionální nebo soukromou konverzaci, maďarská rozvědka věděla všechno.

Nebylo snadné se s tím vyrovnat. Byly ohroženy moje zdroje a mou hlavní obavou bylo, že se lidé dostanou do problémů. Jde o lidi, kteří poskytují informace o korupci nebo zneužívání moci. Mohou být stíháni nebo vyhozeni. Ale také v soukromí – nevím, moje máma mi posílala fotky našeho psa. Pes měl všechny druhy rakoviny, nádorů a další věci. Byly to velmi všední, každodenní věci. A jen to vědomí, že je tam nějaký plukovník nebo podplukovník v rozvědce, který má tento přístup k vašemu soukromému životu, byl to prostě velmi odporný pocit.

Nikdy jsem se nebál

Takže jste na to musel nějakou dobu každý den myslet? Bál jste se během těchto posledních let?

Jako fyzicky? To nikdy. Hrozbou bylo vždy to, že pokud jsem sledován, tak mé zdroje mohou být odhaleny a ohroženy. Další hrozbou bylo, že se ke mně někdo může vloupat a pokusit se ukrást mé vybavení nebo mé poznámky, aby zjistili, co vím a odkud to vím. Toto byly ty skutečné hrozby. Orbánova vláda nikdy nepřekročila hranici použití násilí. Občas tam bylo riziko, že by se třeba Rusové zbláznili, ale oni obvykle jdou po svých vlastních novinářích. Ne po evropských. To je vzácné.

Například Christo Grozev z Insideru je pro ně neustálým cílem. Tam jsou tato rizika reálná. Ale Orbánova vláda tu hranici nikdy nepřekročila. I kdyby chtěla, myslím si, že jejich úřady by ty rozkazy nevykonaly.

A co lidé na ulici? Poznávali vás a útočili na vás?

Ano. Problémem očerňující kampaně nebyla ta právní hrozba, protože to je nesmysl. Nejsem špion. Žádné důvěryhodné vyšetřování by nenašlo důkazy. Byl jsem sledován několik měsíců tím spywarem, takže o mně věděli všechno. Skutečnou hrozbou byl tento takzvaný „dog whistle“ (skryté pobízení). Orbánova propaganda tvrdila, že jsem zrádce. A vždycky se najdou mentálně nestabilní, trochu problematičtí jedinci, kteří mohou mít pocit, že je na nich, aby na mně vykonali spravedlnost. To byla ta skutečná hrozba. A dostával jsem desítky a stovky výhrůžných zpráv.

Věřím, že s Magyarovou vládou se situace zlepší

Jak si myslíte, že se vaše práce změní teď, když se k moci dostává Péter Magyar?

V uplynulých šestnácti letech jsme fungovali ve velmi nepřátelském prostředí. Stát byl využíván ke sledování a očerňování novinářů. V Maďarsku už nemáme veřejnoprávní média. Máme státní média, která vysílala propagandu a podkopávala důvěryhodnost skutečných novinářů.

Opravdu doufám, že tohle s Magyarovou vládou zmizí. Říká, že toto propagandistické impérium rozebere. Také se zdá být přístupnější novinářům. Například osobně odpovídá na komentáře a na kritiku. Je to někdo, kdo opravdu věnuje pozornost tomu, co o něm novináři píší. Nebude nutně tou nejmilejší osobou k novinářům, jsem si jistý, že já sám jsem s ním měl v minulosti nějaké problémy, ale nečekám, že bude využívat stát, jeho orgány a veřejné peníze na očerňující kampaně proti nim. V Maďarsku by tak bylo mnohem normálnější prostředí. Možná jsem optimista.

A co investigativní novinařina? Jak se ta změní?

Stát vlastně nikdy neodpovídal na žádosti o svobodný přístup k informacím ani na žádosti o rozhovor. Dělali nám život mnohem těžší a investigativa byla mnohem pomalejší ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Myslím, že pokud bude stát aspoň do určité míry spolupracovat, budeme efektivnější.

Nejdřív ale musíme odhalit, co se stalo v uplynulých šestnácti letech během utajování všeho kolem Orbánova režimu. Musíme odhalit, kam šly všechny ty ukradené peníze a jak došlo k tomu nelegálnímu sledování. Kolik tisíc nebo desítek tisíc lidí bylo nelegálně sledováno? A pro mě osobně je nejdůležitější, jak hluboký byl ruský zásah do maďarské vlády. Myslím si, že ta situace je mnohem vážnější, než jsme předpokládali. Budeme muset vyšetřovat uplynulých šestnáct let a zároveň volat k odpovědnosti novou vládu a prošetřovat i ji. Budeme mít hodně práce.

Skandály mi dávají adrenalin

Odhalil jste velké skandály, které otřásly zemí, a čelil jste kvůli tomu mnoha útokům. Proč v novinařině pokračujete?

Myslím si, že je to částečně závislost. Dává mi to adrenalin. A jak jsem řekl, v Maďarsku nemáme veřejnoprávní média. To, co mnozí z nás jako nezávislí novináři dělali, jsem chápal jako veřejnou službu. Pokud stát neposkytuje zdroje pro veřejnoprávní média na dlouhodobé investigativní projekty, pak je na nás, abychom je dělali.

Také si myslím, že mi to jde. Mám rád investigativní novinařinu, rád rozebírám věci a velmi mě zajímá to, jak moc lze manipulovat lidmi. Myslím, že to byla ta nejdůležitější věc, kterou jsem mohl dělat a kterou jsem mohl přispět společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...