Islamističtí povstalci vstoupili do syrského Aleppa. Poprvé po osmi letech

Syrští islamističtí povstalci vstoupili v pátek do Aleppa na severu země pouhé tři dny po zahájení překvapivé ofenzivy a poprvé od roku 2016, kdy město dobyly vládní síly, píše americká CNN. V zemi pokračují intenzivní boje mezi vzbouřenci z uskupení Haját Tahrír al-Šám (HTS) a vládními vojsky nejen u Aleppa, ale i v provincii Idlib. Celkový počet obětí aktuálních střetů vzrostl k pátečnímu večeru na nejméně 277. S odvoláním na informace exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom informovala agentura AFP. Islamisté a jejich spojenci v pátek také podle SOHR dobyli klíčové město Sarakíb. Ruské a syrské letectvo proti nim využívá údery ze vzduchu.

Islamisté se dostali do okrajových částí západního Aleppa poté, co nechali explodovat dvě vozidla naložená trhavinami, a bojují tam proti vládním jednotkám, informovala odpoledne SOHR. Neupřesnila ale, zda výbuchy vozidel byly sebevražednými útoky.

Velitel islamistických jednotek vyzval obyvatele města, aby spolupracovali s postupujícími jednotkami povstalců. Podle turecké agentury Anadolu v pátek vzbouřenci pronikli až do centra města, agentura ale neuvedla žádné podrobnosti. Podle svědectví poskytnutých SOHR islamisté vstoupili do západních a jihozápadních částí Aleppa, zmocnit se v pátek měli pěti městských čtvrtí.

Islamisté zabili čtyři studenty

Islamisté při útoku v oblasti Aleppa údajně používají drony, což by podle AP bylo vůbec poprvé, co tuto zbraň nasadili. AP ale upozorňuje, že videa zachycující bojovníky s drony prozatím nešlo ověřit. Povstalci podle SOHR také dobyli město Sarakíb v provincii Idlib, které bylo od roku 2020 pod správou syrské vlády, ale předtím bylo pod kontrolou mimo jiné právě HTS.

Nahrávám video

Syrská armáda v pátek odpoledne oznámila, že islamistům v provincii způsobila těžké ztráty a získala zpět kontrolu nad některými oblastmi, nicméně nedoplnila žádné detaily. Podle informací SOHR také ruské a syrské letectvo provedlo v oblasti Idlibu nejméně dvacet tři vzdušným úderů.

Při pátečním ostřelování Aleppa zabili podle dostupných informací islamisté v kampusu tamní univerzity čtyři studenty a nejméně dva další zranili. Celkový počet obětí bojů do pátečního odpoledne stoupl na 242, což je nárůst o zhruba čtyřicet mrtvých oproti informacím ze čtvrtečního večera. Údaj zahrnuje 135 zabitých islamistů, 83 vládních vojáků a členů provládních milic (včetně proíránských) a čtyřiadvacet civilistů.

HTS a přidružená ozbrojená uskupení ve středu zahájily ofenzivu a pronikly do oblasti kontrolované režimem Bašára Asada, kde obsadily desítky vesnic a menších měst. Syrská vláda útok označila za akci „teroristů“. HTS tvrdí, že reaguje na syrské a ruské nálety v takzvané deeskalační zóně Idlib, tedy území z velké části pod správou HTS. Tyto údery podle HTS od počátku roku zabily více než osmdesát lidí, převážně civilistů.

„My z oddělení vojenských operací se chápeme odpovědnosti a ukončíme operace zločineckého režimu,“ nechal se slyšet Abu Zubajr al-Šámí, velitel oddílů Haját Tahrír al-Šámu.

V bojích, které jsou největší od roku 2020, postoupili islamisté podle informací SOHR do vzdálenosti dvou kilometrů od města Aleppo, což je nejblíže od roku 2016, kdy byli z východní části města vyhnáni syrskou armádou. Islamisté za tři dny ovládli přibližně padesát vesnic a měst. Ve čtvrtek přerušili provoz dálnice spojující Aleppo s hlavním městem Damaškem.

„Byl jsem pět let vyhnaný z domova, ale díky bohu nyní bojuji a vytrhávám naši zem z područí zločineckého režimu,“ sdělil povstalecký bojovník Abu Mohammed Talmanas.

Syrské a ruské nálety

Syrské a ruské letectvo se snaží vzdušnými údery islamisty zastavit. V různých oblastech v provinciích Idlib a Aleppo ve středu a ve čtvrtek provedly téměř šedesát úderů. Ve čtvrtek při ruských náletech v oblastech Atárib a Dáret Izza zahynulo devatenáct civilistů.

Rusko útok islamistů považuje za narušení syrské suverenity a chce, aby tamní vláda urychleně jednala a „obnovila ústavní pořádek“. Podle agentury Reuters to v pátek řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň odmítl komentovat informace o údajné Asadově cestě do Moskvy za účelem konzultace s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Turecko zase podle AFP vyzvalo Damašek k ukončení útoků na město Idlib, které je poslední větší baštou džihádistů a povstalců na severozápadě Sýrie. Střety podle Ankary vyvolávají „nežádoucí eskalaci napětí v příhraničním regionu“.

Za „americko-sionistický plán následující po porážce sionistického režimu (Izraele) v Libanonu a Palestině“ v pátek označil ofenzivu islamistů íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, napsala agentura Reuters. Teherán je hlavním spojencem a oporou režimu prezidenta Asada.

Syrští protivládní bojovníci
Zdroj: Profimedia/AP Photo/Omar Albam

HTS je radikální islamistické uskupení, které vzešlo ze syrské pobočky teroristické sítě al-Káida. Dlouhodobě ovládá území v syrské provincii Idlib a do určité míry ho podporuje Turecko.

V Sýrii zuří od roku 2011 občanská válka, která si za tu dobu vyžádala více než 300 tisíc civilních obětí. Navzdory mezinárodní izolaci od západních zemí má Asad aktuálně pod kontrolou přes dvě třetiny syrského území. Od roku 2015 mu pomáhá Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
12:32Aktualizovánopřed 11 mminutami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 18 mminutami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na sítích se zmenšila nenávist po ukrajinských útocích na ruský Yandex, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 4 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Memy jsou zbraní v informační válce, říká expert

Memy zesměšňující ukrajinského prezidenta, které šíří proruské účty, jsou součástí „memetické války“ zaměřené na ovlivňování přesvědčení lidí, uvedl pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) výzkumník dezinformací.
před 4 hhodinami

Rusko může přistoupit k závažnějším operacím, varuje šéf BIS

Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Mohlo by dle něj například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi NATO. Zopakoval, že Rusko je pro tuzemsko největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.