Syrští povstalci jsou poučeni vývojem z Libye nebo Iráku, zhodnotil dosavadní kroky rebelů ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v Interview ČT24. Situace v zemi v něm prý budí „velmi opatrný optimismus“. Česká diplomacie má však nadále všechny diplomatické pracovníky mimo Sýrii, o jejich návratu se má rozhodnout podle aktuální situace.
Dění v Sýrii budí mírný optimismus, říká Hladík z resortu zahraničí
28 minut
Interview ČT24: Petr Hladík
Vývoj v posledních dnech v Hladíkovi budí „velmi opatrný optimismus“. I na straně orgánů bývalé administrativy diktátora Bašára Asada ocenil snahy o zajištění kontinuity. Vidět jsou podle něj také praktické kroky – například to, že povstalci zajistili pokračování fungování bank nebo že deklarují, že umožní fungování státní správy.
Povstalci z Haját Tahrír aš-Šám (HTS) jsou navíc podle něj „poučeni vývojem“. „Viděli scénáře – ať už v Libyi, nebo v Iráku,“ poznamenal. Chápou prý to, že pokud mají být přijatelní pro mezinárodní společenství a pro vlastní lidi, tak musí zabezpečit „to základní – což je právo a pořádek“.
V této souvislosti například zmínil zvýšení dodávek elektřiny po dobytí města Aleppa – z původních dvou hodin denně, které poskytovaly úřady za Asada, na šestnáct hodin.
Česká role „ochranné mocnosti“
Česká diplomacie krátce po pádu Asadova režimu zareagovala na situaci v Sýrii. Z ambasády v Damašku byli dočasně staženi všichni tamní diplomatičtí pracovníci. Hladík však poznamenal, že ambasáda v syrském hlavním městě je funkční. Diplomatičtí pracovníci se přesunuli do libanonského Bejrútu, někteří z nich se budou i vracet do Prahy.
„Jakmile to bezpečnostní situace dovolí, tak plánujeme, že se tam ti lidé vrátí,“ nastínil Hladík s tím, že z důvodu jejich bezpečnosti nemůže poskytnout podrobnější informace. Dodal, že povstalci po první „velmi divoké vlně“ zajistili, že se do ulic vrátili pořádkoví policisté. I podle informací od dalších evropských kolegů vypadá prý situace klidněji.
Česko nadále plní v Damašku roli ochranné mocnosti pro Spojené státy. Na starosti tak má česká diplomacie nejen své občany v Sýrii, ale i ty americké.
Další vojenské aktivity v zemi
I přesto, že povstalci deklarovali, že další válku nechtějí, tak nadále postupují a obsazují další města – zejména na východě země. Hladík podotknul, že rebelové obsadili „to důležitější, aby měli kontrolu nad zemí“, ovšem to podle něj neznamená, že by měli nad zemí stoprocentní kontrolu.
Na syrské území také směřují útoky Izraele. Židovský stát si je podle Hladíka od svého vzniku v roce 1948 vědom, že pokud se nepostará o svoji bezpečnost sám, tak to za něj nikdo neudělá.
V médiích se také objevují zprávy o tom, že Izrael je aktivní na Golanských výšinách. Hladík odkázal na nedělní telefonát šéfa české diplomacie Jana Lipavského (nestr.) s izraelským protějškem Gideonem Sa'arem.
Podle izraelského politika začali povstalci útočit na jednotky OSN, které mají v oblasti dohlížet na dodržování příměří, které platilo od roku 1974. Důvodem telefonátu bylo prý i to, že jsou v oblasti také čeští příslušníci.
Své „nárazníkové pásmo“ v oblasti rozšiřuje také Turecko. Podle Hladíka musí probíhat dohoda nejen mezi Turky a dalšími, ale i Američany. „To, co vždycky zajímalo Turky nejvíc, historicky, bylo zabránit propojení teroristické organizace PKK, která působí v Turecku, s tím, jak působí Kurdové v Sýrii,“ popsal.
Podotknul, že turecká armáda v oblasti nezasahuje napřímo, ale v rámci jednotek Syrské národní armády. Domnívá se však, že ambicí Turků není ovlivnit celé Kurdy obývané území, ale zachovat ono „nárazníkové pásmo“ – oddělení tureckých Kurdů od těch syrských.
Ohledně hodnocení úspěchu či neúspěchu vlivu Ruska v Sýrii byl Hladík opatrný. Moskva po pádu režimu poskytla syrskému diktátorovi Asadovi azyl. Kreml tak podle něj neprohrál, nýbrž nevyhrál. Poznamenal však, že se v zemi minimalizovala íránská přítomnost – stejně jako libanonského teroristického hnutí Hizballáh, i když u něj je to dáno i problematikou konsolidace situace přímo v Libanonu.
