Bombardování strana 3 z 3

25. srpna 1944 zažilo Brno první velké bombardování. Kobercový nálet více než tří set amerických bombardérů měl zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Letadla ale zasáhla také obytné budovy v přilehlých čtvrtích. Zahynuly přes dvě stovky lidí včetně sousedů a kamarádů Lubomíra Vysočana, který byl v osudný den u babičky mimo Brno.

Milovníci historie v severočeském Mostu odhalili Památník spojeneckých náletů z let 1944 až 1945. Má podobu německého protiletadlového kanonu a stojí na místě, odkud za druhé světové války útočil. Největší a také nejobávanější protivník spojeneckého bombardovacího letectva zastavit útok nedokázal. Nálety skončily zničením více než poloviny závodu na benzin v nedalekém Záluží.

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Už od jara 1944 byla česká průmyslová města terčem náletů spojeneckých letadel. Cílem se stávaly velké podniky, železniční uzly a zejména továrny na výrobu a skladování pohonných hmot. Mezi nejznámější akce patří bombardování Ústí nad Labem nebo plzeňské Škody v dubnu 1945. Tragickým příkladem je také nálet na rafinerii v Kralupech nad Vltavou, který 22. března 1945, tedy právě před 75 lety, na místě zabil 248 lidí, z toho 145 českých obyvatel. Část letadel navíc shodila svůj náklad na nedaleké Neratovice, kde bomby usmrtily 52 lidí.

Průmyslový komplex s rafinérií v Záluží u Mostu patřil v závěru druhé světové války mezi hlavní cíle spojeneckých bombardování. Vyráběl se zde syntetický benzin pro německou armádu, což z komplexu udělalo strategicky významné místo. Celkem spojenci zaměřili Záluží sedmnáctkrát. Naposledy – a nejspíš omylem – sem bomby dopadly před 75 lety.

Americká osmá letecká armáda bombardovala před tři čtvrtě stoletím Prahu. Historici, kteří o náletu ze 14. února 1945 hovořili v 90' ČT24, jsou přesvědčeni, že cílem Spojenců v žádném případě nebylo zabíjet civilisty v centru Prahy a ničit obytné domy a historické budovy. Podle Michala Plavce z Národního technického muzea i Jana Zdiarského z muzea letecké bitvy nad Krušnohořím je jasně prokázáno, že bombardéry mířily nad Drážďany a jejich posádky se zmýlily.

Před 75 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.

Před 75 lety, 14. února 1945, začaly na Prahu dopadat spojenecké bomby. Přestože válka se blížila ke konci a nálety se do té doby hlavnímu městu vyhýbaly, spadlo během několika minut na město 150 tun výbušnin, které způsobily na takzvanou Popeleční středu smrt více než sedmi set lidí. Některým zachránila život až neuvěřitelná náhoda.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

Od konce války ve Vietnamu uplynulo už 45 let, obětí však dál přibývá. Lidi zabíjejí bomby, které shodilo během konfliktu mezi lety 1964 a 1975 na tuto východoasijskou zemi americké letectvo. USA jich použily třikrát víc než všechny státy za druhé světové války. Odhaduje se, že až desetina bomb nevybuchla. Místní úřady a neziskové organizace už zahájily novou fázi likvidace staré munice.

Před pětasedmdesáti lety bombardovaly americké letouny města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde zemřelo přes čtyři sta lidí. Zasažena byla také města Opava, Hodonín, Břeclav, Zlín, Přerov a Kroměříž. Bombardéry měly původně namířeno do Polska, rozkaz změnit cíl dostaly kvůli nepříznivému počasí.

Veřejnosti se otevírají zrekonstruované prostory zámku bývalých saských vládců v Drážďanech. Reprezentační místnosti, které patřily k nejkrásnějším v Evropě, zničilo spojenecké bombardování na konci druhé světové války. Obnova komplexu si vyžádala v přepočtu přes miliardu a dvě stě milionů korun. Poslední fáze obnovy má skončit v roce 2023.

Až sto lidí zahynulo při nedělním náletu koalice vedené Saúdskou Arábií ve městě Dhamar na jihozápadě Jemenu a dalších zhruba padesát jich bylo zraněno. Informoval o tom Červený kříž. Původní bilance hovořila o šedesáti obětech. Podle zdrojů agentury AP byla cílem útoku univerzita, jejíž objekt povstalečtí Húsíové využívají jako věznici. Válka je jednou z nejhorších humanitárních katastrof současnosti.

Stovky lidí zahynuly přesně před 75 lety při spojeneckém náletu na Ostravu během druhé světové války. Cílem amerických bombardérů byly 29. srpna 1944 průmyslové podniky, které sloužily nacistickému Německu, bomby ale zničily stovky budov v centru i v částech Vítkovice nebo Zábřeh. Tragický den nyní připomíná nová pamětní deska.

Desítky obětí si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty na předměstí libyjského Tripolisu. Podpůrná Mise OSN (UNSMIL) hlásí nejméně 44 mrtvých a 130 raněných. V centru byli především Afričané. Podle mezinárodně uznávané vlády podnikly síly libyjského polního maršála Chalífy Haftara útok úmyslně. Představitel Haftarovy armády to odmítá a viní naopak milice blízké Tripolisu. Podle úřadu OSN zatím není jasné, kdo za útokem stojí. Velvyslanec OSN v Libyi považuje nálet za válečný zločin. Sejde se kvůli němu Rada bezpečnosti.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Toxická látka obsahující chlor byla použita jako zbraň při útoku na syrské město Dúmá loni v dubnu, uvádí ve své konečné zprávě o incidentu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Mandát vyšetřování této mezinárodní organizace však na rozdíl od jiných případů nezahrnoval připsání viny kterékoli straně konfliktu, napsala agentura AP.