Bombardování strana 3 z 4

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Loni přišlo při výkonu svého povolání násilnou smrtí o život 65 novinářů nebo pracovníků médií v šestnácti různých zemích. To je o 17 zabitých žurnalistů více než v roce 2019, přičemž loňská statistika je zhruba na úrovni 90. let minulého století, uvedla při zveřejnění své každoroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Spojené státy provedly v Sýrii vzdušné útoky na zařízení, která využívají milice podporované Íránem. Podle Pentagonu jde o odplatu za raketový útok z poloviny tohoto měsíce v Iráku, uvedla agentura AP. Podle Reuters přišlo o život nejméně 17 lidí, některé zdroje hovoří o jednom mrtvém a několika zraněných.

Náhodná kolemjdoucí našla v Ostravě na chodníku autentický osobní dopis, který popisuje ničivý nálet z 29. srpna 1944. Americké bombardéry tehdy zaútočily na místní železárny, bomby ale zasáhly i střed města. Podle odborníků jde o velmi silnou výpověď, která událost popisuje do největších podrobností. Původní majitel nalezeného dopisu je zatím neznámý.

„Každá válka je jiná, zároveň je ale každá stejná.“ Parafráze věty veterána z války v Perském zálivu Anthonyho Swofforda zprvu příliš neříká, přesto konflikt na Blízkém východě velmi vystihuje. V každé válce umírají lidé, trpí civilisté. Operace Pouštní bouře ale přinesla jisté změny. Ofenziva koaličních vojsk proti irácké armádě Saddáma Husajna se vedla výhradně ze vzduchu a za velkého zájmu médií. Věta reportéra CNN Petera Arnetta „Nebe nad Bagdádem září“ vstoupila do historie. Poslední fáze „války v přímém přenosu“ odstartovala prvními spojeneckými nálety 17. ledna 1991.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Dvě z nejvýznamnějších barokních památek na území Brna – kostel svatého Leopolda a jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie – získají od města dotaci na dílčí opravy. Díky příspěvku se tak podaří zaplatit restauraci lavic, soch a dekoračních prvků, které na odborný zásah čekají desítky let.

Arménie doufá v hlubší vojenskou a bezpečnostní spolupráci s Ruskem, oznámil její premiér Nikol Pašinjan po schůzce s ruským ministrem obrany. Moskva nedávno zaštítila arménsko-ázerbájdžánskou mírovou dohodu, v jejímž důsledku se Arméni musejí vzdát části území Náhorního Karabachu. I ti, kteří své domovy vyklidit nemusejí, se stále potýkají s dopady šestitýdenní války.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

25. srpna 1944 zažilo Brno první velké bombardování. Kobercový nálet více než tří set amerických bombardérů měl zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Letadla ale zasáhla také obytné budovy v přilehlých čtvrtích. Zahynuly přes dvě stovky lidí včetně sousedů a kamarádů Lubomíra Vysočana, který byl v osudný den u babičky mimo Brno.

Milovníci historie v severočeském Mostu odhalili Památník spojeneckých náletů z let 1944 až 1945. Má podobu německého protiletadlového kanonu a stojí na místě, odkud za druhé světové války útočil. Největší a také nejobávanější protivník spojeneckého bombardovacího letectva zastavit útok nedokázal. Nálety skončily zničením více než poloviny závodu na benzin v nedalekém Záluží.

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda, si vyžádaly přes dvě stě sedmdesát mrtvých a více než tři stovky zraněných. Ve stejný den zničil spojenecký nálet nádraží a další části města Chebu. Podle odhadů zahynulo na osm set lidí, třetina města lehla popelem, zcela zdemolováno bylo železniční nádraží.

Už od jara 1944 byla česká průmyslová města terčem náletů spojeneckých letadel. Cílem se stávaly velké podniky, železniční uzly a zejména továrny na výrobu a skladování pohonných hmot. Mezi nejznámější akce patří bombardování Ústí nad Labem nebo plzeňské Škody v dubnu 1945. Tragickým příkladem je také nálet na rafinerii v Kralupech nad Vltavou, který 22. března 1945, tedy právě před 75 lety, na místě zabil 248 lidí, z toho 145 českých obyvatel. Část letadel navíc shodila svůj náklad na nedaleké Neratovice, kde bomby usmrtily 52 lidí.

Průmyslový komplex s rafinérií v Záluží u Mostu patřil v závěru druhé světové války mezi hlavní cíle spojeneckých bombardování. Vyráběl se zde syntetický benzin pro německou armádu, což z komplexu udělalo strategicky významné místo. Celkem spojenci zaměřili Záluží sedmnáctkrát. Naposledy – a nejspíš omylem – sem bomby dopadly před 75 lety.

Americká osmá letecká armáda bombardovala před tři čtvrtě stoletím Prahu. Historici, kteří o náletu ze 14. února 1945 hovořili v 90' ČT24, jsou přesvědčeni, že cílem Spojenců v žádném případě nebylo zabíjet civilisty v centru Prahy a ničit obytné domy a historické budovy. Podle Michala Plavce z Národního technického muzea i Jana Zdiarského z muzea letecké bitvy nad Krušnohořím je jasně prokázáno, že bombardéry mířily nad Drážďany a jejich posádky se zmýlily.

Před 75 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.

Před 75 lety, 14. února 1945, začaly na Prahu dopadat spojenecké bomby. Přestože válka se blížila ke konci a nálety se do té doby hlavnímu městu vyhýbaly, spadlo během několika minut na město 150 tun výbušnin, které způsobily na takzvanou Popeleční středu smrt více než sedmi set lidí. Některým zachránila život až neuvěřitelná náhoda.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

Od konce války ve Vietnamu uplynulo už 45 let, obětí však dál přibývá. Lidi zabíjejí bomby, které shodilo během konfliktu mezi lety 1964 a 1975 na tuto východoasijskou zemi americké letectvo. USA jich použily třikrát víc než všechny státy za druhé světové války. Odhaduje se, že až desetina bomb nevybuchla. Místní úřady a neziskové organizace už zahájily novou fázi likvidace staré munice.

Před pětasedmdesáti lety bombardovaly americké letouny města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde zemřelo přes čtyři sta lidí. Zasažena byla také města Opava, Hodonín, Břeclav, Zlín, Přerov a Kroměříž. Bombardéry měly původně namířeno do Polska, rozkaz změnit cíl dostaly kvůli nepříznivému počasí.

Veřejnosti se otevírají zrekonstruované prostory zámku bývalých saských vládců v Drážďanech. Reprezentační místnosti, které patřily k nejkrásnějším v Evropě, zničilo spojenecké bombardování na konci druhé světové války. Obnova komplexu si vyžádala v přepočtu přes miliardu a dvě stě milionů korun. Poslední fáze obnovy má skončit v roce 2023.

Až sto lidí zahynulo při nedělním náletu koalice vedené Saúdskou Arábií ve městě Dhamar na jihozápadě Jemenu a dalších zhruba padesát jich bylo zraněno. Informoval o tom Červený kříž. Původní bilance hovořila o šedesáti obětech. Podle zdrojů agentury AP byla cílem útoku univerzita, jejíž objekt povstalečtí Húsíové využívají jako věznici. Válka je jednou z nejhorších humanitárních katastrof současnosti.

Stovky lidí zahynuly přesně před 75 lety při spojeneckém náletu na Ostravu během druhé světové války. Cílem amerických bombardérů byly 29. srpna 1944 průmyslové podniky, které sloužily nacistickému Německu, bomby ale zničily stovky budov v centru i v částech Vítkovice nebo Zábřeh. Tragický den nyní připomíná nová pamětní deska.