Podle ruských interních dokumentů invazní síly za poslední rok omylem shodily téměř čtyřicet klouzavých bomb na vlastní území. S největší pravděpodobností se tak stalo kvůli nefunkčním naváděcím systémům. Některé bomby zasáhly i město Bělgorod s populací zhruba čtyř set tisíc obyvatel. Informaci původně zachytila ukrajinská rozvědka a předala ji deníku The Washington Post.
Podle dokumentu, který získal deník The Washington Post, dopadlo v období od dubna 2023 do dubna 2024 do Bělgorodské oblasti na hranicích s Ukrajinou nejméně osmatřicet bomb, z nichž většina nevybuchla.
Nejméně čtyři bomby dopadly na samotné město Bělgorod, regionální centrum s přibližně čtyřmi sty tisíci obyvateli. Dalších sedm bylo nalezeno v blízkém okolí. Nejvíce, jedenáct, jich spadlo v pohraniční oblasti Grajvoron, kde se některé nepodařilo zajistit kvůli „obtížné operativní situaci“.
Ačkoli bomby obvykle nevybuchnou, jedna z prvních zaznamenaných, která v dubnu 2023 dopadla na Bělgorod, explodovala, když narazila do rušné ulice a vytvořila kráter široký pětašedesát metrů, rozbila okna a odhodila zaparkovaná auta na střechy budov. K nárazu však došlo v noci a nebyly hlášeny žádné oběti.
Ruská armáda tehdy přiznala, že za výbuchem stálo „náhodné uvolnění letecké munice“ z ruského stíhacího bombardéru Su-34. Dokument později potvrdil, že se jednalo o klouzavou bombu FAB-500.
Patnáctého června, po období, na které se vztahuje dokument, došlo ve městě Šebekino nedaleko Bělgorodu k výbuchu a zřícení části pětipatrové budovy, při němž zahynulo nejméně pět lidí. Pravděpodobně se jednalo o další neštěstí s klouzavou bombou.
„Hloupé bomby“ vybavené naváděcími systémy
Dokument, který původně zachytila ukrajinská rozvědka a předala jej deníku The Washington Post, obsahuje tabulku incidentů s odvoláním na nouzové vyhlášky o likvidaci bomb a evakuaci a zdá se, že je produktem bělgorodského městského oddělení pro mimořádné události.
Astra, nezávislé ruské médium, ověřila, že mnoho událostí v dokumentu se shoduje s reporty místních samospráv a zpráv v regionálních médiích. Astra ověřila také totožnost lidí uvedených jako svědků.
Klouzavé bomby jsou sovětským reliktem z dob studené války a byly navrženy jako „hloupé bomby“, které se shazují na cíl. Rusko tento rozsáhlý inventář neřízených bomb přizpůsobilo modernímu vedení války tím, že je dovybavilo naváděcími systémy známými jako UMPK – levnými výsuvnými křídly a navigačními systémy. Ty podle odborníků často selhávají, což vede i k dopadům na ruské území.
