Valné shromáždění OSN podpořilo deklaraci ohledně dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu

Valné shromáždění OSN v pátek jasnou většinou podpořilo deklaraci nastiňující konkrétní, časově dané a nezvratné kroky k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvedla agentura Reuters. Dokument označovaný jako Newyorská deklarace přijala na konci července konference zorganizovaná Francií a Saúdskou Arábií. Izrael postoj Valného shromáždění odmítl a označil ho za hanebný, palestinský viceprezident ho označil za krok vedoucí ke konci okupace, píše agentura AFP.

Deklarace odsuzuje útok teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a vyzývá Hamás a další ozbrojené skupiny ke složení zbraní. Zároveň potvrzuje požadavek na vznik nezávislého palestinského státu a podporuje nasazení mezinárodní stabilizační mise s mandátem Rady bezpečnosti OSN.

Deklarace také odsuzuje izraelské útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře v Pásmu Gazy i izraelskou blokádu Pásma, jejímž důsledkem je hladovění obyvatel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron výsledek hlasování uvítal a považuje ho za krok na „nezvratné cestě k míru,“ píše agentura AFP. Francie patří vedle Británie, Kanady a dalších k zemím, které ohlásily, že tento měsíc na půdě OSN uznají existenci Státu Palestina. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek zopakoval, že palestinský stát nevznikne.

Reakce Izraele a Palestinců

Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein podle Reuters označil Valné shromáždění za politický cirkus odtržený od reality. Státy, které deklaraci podpořily, podle izraelského velvyslance při OSN Dannyho Danona neprosazují mír, ale teror, píše agentura.

Palestinský viceprezident Husajn Šajch hlasování označil za „důležitý krok k ukončení okupace“. Šajch je představitel Palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Nad Pásmem Gazy Palestinská autonomie ztratila kontrolu na přelomu let 2006 a 2007, kdy se tam po volebním úspěchu násilím chopilo moci hnutí Hamás.

Pro podporu Newyorské deklarace se v pátek vyslovilo 142 států, deset bylo proti (vedle Izraele také Spojené státy) a 12 se hlasování zdrželo. Česká diplomacie avizovala, že bude mezi těmi, kdo se zdrží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že Kyjev nechce jednat

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu obvinil Kyjev, že je to to on, kdo sabotuje mírová vyjednávání. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU. Informace nelze nezávisle ověřit.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Oděské oblasti jsou po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 4 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.
před 6 hhodinami
Načítání...