Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi plánovaného útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu to podle agentury Reuters sdělil mluvčí armády Effie Defrin. Agentura AFP již ve středu ráno uvedla, že izraelský ministr obrany Jisra'el Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat šedesát tisíc záložníků.
Vojenská operace, jejímž cílem je ovládnutí města, kde nyní podle serveru The Times of Israel (ToI) žije na osm set tisíc Palestinců, má podle izraelského armádního rozhlasu pokračovat až do roku 2026. Premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zkrátit lhůty pro dobytí posledních bašt Hamásu a celkové porážky této teroristické organizace. Armáda má podle serveru rychlejší plán na dobytí města představit Netanjahuovi ve čtvrtek.
Nová ofenziva, kterou již začátkem července schválil izraelský bezpečnostní kabinet, vyvolala kritiku v zahraničí i uvnitř Izraele.
Například podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nemůže vést k ničemu jinému než ke katastrofě pro oba národy. Podle jordánského ministra zahraničí Ajmana Safadího Izrael zabíjí veškeré vyhlídky na mír na Blízkém východě. Proti plánu na obsazení města Gaza protestují v posledních týdnech také mnozí Izraelci, kteří se obávají o životy rukojmí, které v Pásmu Gazy zadržuje teroristické hnutí Hamás.
Izrael chce propuštění všech rukojmí najednou
Izrael se rozhodl prozatím neodpovídat na nový návrh dohody o příměří, který předpokládá propuštění izraelských rukojmí ve fázích. Hnutí Hamás v pondělí s tímto návrhem, který vypracovali egyptští a katarští zprostředkovatelé nepřímých jednání mezi Izraelem a Hamásem, souhlasilo. Podle katarského ministerstva zahraničí je nový návrh téměř totožný s dřívějším plánem vyslance USA pro Blízký východ Steva Witkoffa, se kterým v minulosti Izrael souhlasil.
Izrael má však nyní zájem jen o dohodu, která zajistí propuštění všech rukojmí najednou a splní izraelské podmínky, za nichž se má Hamás vzdát moci. Uvedl to ToI s odvoláním na nejmenovaného arabského diplomata. Potvrdil tak podle serveru dřívější zprávy izraelské televizní stanice Channel 12, podle kterých izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer katarským vyjednavačům v Paříži v úterý řekl, že podmínkou pro příměří v Pásmu Gazy je propuštění všech rukojmí.
Teroristické hnutí Hamás ve středu pozdě večer obvinilo Netanjahua, že záměrně brání dohodě o příměří, s níž přitom hnutí souhlasilo, aby mohl pokračovat v „brutální válce proti nevinným civilistům ve městě Gaza“. „Netanjahuovo ignorování návrhu zprostředkovatelů (...) dokazuje, že skutečnou překážkou jakékoli dohody je on sám, že mu nezáleží na životech (rukojmí, pozn. red.) a že nemá vážně v úmyslu získat je zpět,“ uvedli teroristé v prohlášení zveřejněném na platformě Telegram.
OSN znovu vyzvala k okamžitému příměří
Generální tajemník OSN António Guterres posléze ve čtvrtek vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. Po Izraeli požaduje, aby zvrátil rozhodnutí o dalším rozšíření nelegální výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom agentura Reuters.
„Je životně důležité, aby bylo v Gaze okamžitě uzavřeno příměří, (...) abychom se vyhnuli umírání a ničení, která by vojenská operace proti městu Gaza nevyhnutelně způsobila,“ oznámil Guterres v Japonsku, kde se účastní mezinárodní konference o africkém rozvoji.
Analytik očekává nápor na izraelské síly
„Z vojenského hlediska to (útok na Gazu, pozn. red.) bude samozřejmě nápor na izraelské obranné síly,“ zhodnotil ve vysílání ČT24 bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Dle něj je nutné očekávat „nějaké ztráty“ na straně izraelských sil. Další ztráty na životech však budou také na straně civilistů.
Připomněl také, že z politického hlediska je pro židovský stát důležitá pozice Spojených států. „Podle zpráv, které jsou v tuhle chvíli k dispozici, americký prezident Donald Trump na izraelské konzultace reagoval tak, že ‚pokud to chtějí udělat, ať to udělají rychle‘,“ popsal. To dle Mikuleckého vyvíjí na Izrael tlak, což je prý důvod, proč přistoupil k urychlení realizace operace.
Poukázal také na nadcházející plnou mobilizaci v Izraeli, která souvisí s povoláváním tamních záloh. K mobilizaci podle něj schází zhruba čtrnáct dní. „Minimálně Hamás, ale i ti, kteří situaci sledují, očekávali, že ke spuštění operace dojde později, než došlo,“ přiblížil. Záložníci by měli v tuto chvíli nahrazovat některé armádní jednotky, které působí v jiných oblastech a které byly do Gazy přesunuty.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na padesát rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 62 122 Palestinců, uvedla AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá.
