Pět lidí obviněných v souvislosti s veřejnými zakázkami ve Fakultní nemocnici v Motole zůstává zadrženo. Na čtyři z nich podala evropská pověřená žalobkyně návrh na vzetí do vazby. Ostatní zadržení budou propuštěni, uvedla večer policie. Národní centrála proti organizovanému zločinu informovala, že v korupční kauze je sedmnáct obviněných.
Obviněných v kauze Motol je sedmnáct, čtyři dostali návrh na vazbu
3 minuty
Události: Pokračuje kauza motolské nemocnice
Policie v pondělí uvedla, že v korupční kauze motolské nemocnice obvinila šestnáct lidí, a to z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. V úterý se počet obviněných zvýšil na sedmnáct. Později upřesnila, že pět jich zůstává zadrženo, na čtyři byl podán návrh na vazbu. Ostatní budou propuštěni. O návrzích na vzetí čtyř obviněných do vazby bude ve středu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 5.
Podle kriminalistů obvinění systematicky zneužívali procesy při zadávání nemocničních veřejných zakázek. Obvinění se týkaly úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz.
Výslechy obviněného dlouholetého ředitele největší české nemocnice Miloslava Ludvíka, jeho provozně-technického náměstka Pavla Budinského i šéfa České unie sportu a advokáta Miroslava Jansty se podle zdroje blízkého vyšetřování uskutečnily už v pondělí.
Policie kromě kanceláří v nemocnici také prohledala Ludvíkovu vilu, odvezla z ní dokumenty, které se týkají vyšetřované kauzy. Pomáhali i speciálně vycvičení psi pro vyhledávání peněz.
Termíny projektů nejsou ohroženy, uvedlo ministerstvo
Vedoucí tiskového oddělení ministerstva Jan Řežábek uvedl, že termíny plnění projektů z Národního plánu obnovy (NPO) nejsou v současné době ohroženy.
Fakultní nemocnice v Motole získala pod vedením ředitele Miloslava Ludvíka téměř 8,5 miliardy korun z evropských fondů. Největší dotaci měla nemocnice přidělenou na vybudování českého onkologického institutu. Projekt, který byl zahájen v roce 2023, měl stát 4,5 miliardy korun a evropská dotace byla 3,7 miliardy. Ze stejného projektu nemocnice financuje také výstavbu centra simulační medicíny téměř za 565 milionů korun.
Peníze z NPO vyplácí Evropská komise Česku postupně, loni v listopadu bylo potvrzeno 48 miliard korun z celkem plánovaných 167 miliard. Podle Ludvíkova předloňského vyjádření musí být budovy zkolaudovány do konce loňského roku a v provozu v červenci 2026. „Na základě aktuálních informací by oba projekty měly být dokončeny ve stanovených termínech pro plnění Národního plánu obnovy,“ uvedl Řežábek. Dodal, že o prodloužení se v tuto chvíli nejedná.
Projekt simulačního centra intenzivní medicíny je podle něj aktuálně ve fázi dokončování stavby. Stavba onkologického centra má zatím asi měsíční zpoždění. „Nicméně ani toto drobné zpoždění nemá v tuto chvíli vliv na termíny plnění Národního plánu obnovy,“ doplnil.
9 minut
Ministerstvo zdravotnictví o kauze v nemocnici Motol
Další projekty za 590 milionů v Motole byly financovány z jiných programů. Přibližně 60 milionů nemocnici loni poslalo také ministerstvo zdravotnictví na výzkumné projekty a vzdělávání zdravotníků.
Na snížení energetické náročnosti objektu nemocnice pro dospělé, takzvaného Modrého pavilonu, vydala FN Motol přes 976 milionů korun, z nich 193,8 milionu byl příspěvek EU a 236,9 milionu šlo ze státního rozpočtu. Právě o zakázky na opravu Modrého pavilonu a výstavbu onkologického centra se podle médií zajímají kriminalisté.
Fakultní nemocnice v Motole je jednou z jedenácti fakultních nemocnic, které zřizuje ministerstvo zdravotnictví jako přímo řízené organizace. „Zájem ministerstva zdravotnictví je, aby situace nepoškodila rozvoj našeho zdravotnictví, případně pacienty, což zajistíme,“ ujistil ředitel Odboru přímo řízených organizací Jan Michálek z ministerstva zdravotnictví. Doplnil, že resort situaci analyzuje. „Ministerstvo zdravotnictví žádné oficiální informace nemá, čerpáme z veřejných zdrojů,“ podotkl.
Nemocnici vede náměstkyně
Nemocnice vedením pověřila náměstkyni pro léčebně-preventivní péči Lucii Valentovou-Bartákovou. „Provádíme standardně úkony, které nám přísluší, to znamená, že včera (v pondělí) došlo k odvolání ředitele, pana doktora Ludvíka, odvolání mu bylo předáno, to znamená, že dnešním dnem (úterým) už není ředitelem fakultní nemocnice,“ potvrdil Michálek.
Výběr nového vedení je podle něho předčasné komentovat. „Řešíme to,“ ujistil. Náměstkyně pověřená řízením se musí vypořádat například s tím, že některé kanceláře zůstaly zapečetěny.
Miloslav Ludvík na fotografii z roku 2023
Podle Michálka neměl resort možnosti, jak problémy ve fakultní nemocnici odhalit. „Ministerstvo zdravotnictví provádí dohled, a to jak průběžný, tak následný, institutem, kterému se říká veřejnosprávní kontrola, to však se nedá srovnat s možnostmi, které mají orgány činné v trestním řízení. To, co se dozvídáme, tak je vyloženě podezření z kriminální činnosti, která byla prováděna konspirativním způsobem, a to je něco, co veřejnosprávní kontrola odhalí pouze obtížně,“ vysvětlil Michálek.
Skupinu lidí podezřelých z korupce začala policie prověřovat v roce 2023 na základě vlastních poznatků. Podle kriminalistů obvinění parazitovali na veřejných zakázkách tak, že za možnost jejich realizace požadovali neoprávněné finanční plnění a následně u těchto peněz zastírali jejich původ. Trestná činnost ovlivnila mimo jiné projekty financované či spolufinancované Evropskou unií, které měly celkovou hodnotu přes čtyři miliardy korun. Stíhaní lidé podle kriminalistů systematicky zneužívali procesy při zadávání nemocničních veřejných zakázek.
Ministr spravedlnosti kritizuje zveřejňování informací
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na sociální síti X kritizoval média, že zveřejňují informace ke kauze v předsoudní fázi řízení. „Musím se opět pozastavit nad nezodpovědností některých médií. Zveřejňování detailních informací z předsoudní fáze trestního řízení je nejen nezákonné, ale i škodlivé pro práva mnoha osob i samotné trestní řízení,“ napsal.
„A měla by to být i evropská prokuratura, které by to nemělo být lhostejné v případech, které dozoruje, a to nejen v kauze Motol. Naše orgány, včetně mě, k tomu bohužel nejsou příslušné,“ dodal.
„Úřad evropského veřejného žalobce téměř nikdy neposkytuje informace o konkrétních osobách, kterých se konkrétní vyšetřování týká. Zveřejnění takových informací neprospívá nejen těmto osobám, ale především samotnému vyšetřování,“ reagoval náměstek evropské nejvyšší žalobkyně Petr Klement.
„Česká republika přitom je jednou z mála členských zemí EU, kde úmyslné zveřejnění takových informací není trestné. Slabým místem je přitom právě okamžik zahájení trestního stíhání, kdy je usnesení rozesláno mnoha subjektům,“ dodal. Sdělil, že osobně se kloní k absolutnímu zákazu poskytování informací z přípravného řízení. Příslušná zákonná iniciativa je však podle něj především na ministerstvu spravedlnosti.
Blažek, původní profesí advokát, kritizuje úniky informací z trestních spisů opakovaně. Loni v dubnu se takto ostře vymezil vůči evropským žalobcům působícím v Česku, kteří podle něj zveřejňování policejních materiálů z jimi dozorovaných případů tolerují. Uvedl tehdy, že pošle stížnost na evropskou centrálu Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).
EPPO vyšetřuje od června 2021 ve dvaadvaceti zúčastněných členských státech trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Centrála sídlí v Lucemburku, na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci – v Česku tedy čeští státní zástupci, kteří se specializují na případy zneužívání unijních prostředků a odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání. Postupují při tom zcela nezávisle na vnitrostátních orgánech.
