Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřoval v loňském roce případy, ve kterých bylo z unijních peněz vyvedeno asi dvacet miliard euro, řekl náměstek evropské nejvyšší žalobkyně Laury Kövesiové Petr Klement v pořadu Interview ČT24. Řada případů se týkala také Česka a stát měl na nich tratit miliardy korun. Jako velkou výzvu vidí Klement používání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.
V reakci na negativní vnímání Úřadu evropského veřejného žalobce v tuzemsku Klement poukázal na to, že se Česká republika k projektu evropského veřejného žalobce sama připojila od samotného počátku. „Nejedná se o nátlak ze strany EU, (...) je totiž na každém státu, zda se k projektu připojí, či ne. Členství je zcela dobrovolné a myslím, že Česko udělalo velmi dobře,“ tvrdí Klement.
„Hlavním úkolem EPPO je chránit finanční zájmy EU trestně-právní cestou,“ vysvětlil náměstek. Úřad, který funguje tři roky, ale chrání nejen evropské peníze, ale i veřejné finance jednotlivých členských států. „Ty kauzy se dotýkají každého z nás,“ podotkl Klement.
Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet EU, včetně podvodů, korupce či praní peněz, a může za ně stíhat a žalovat. Pokud tedy EPPO zaznamená, že může být poškozován veřejný finanční zájem EU, musí konat.
V praxi má úřad výhodu nadnárodní pohledu a přehledu o tom, co se děje v jednotlivých státech. Případy totiž často přesahují hranice, národní vyšetřovatelé mají omezené prostředky a případ nemohou obsáhnout v celé šíři, vysvětlil náměstek evropské šéfžalobkyně. V EPPO efektivně funguje systém přeshraniční spolupráce, dodal. „Národní vyšetřovatelé jsou velmi rádi, že je někdo vyslyší a případ dokáže rozpracovat do nadnárodní a globální úrovně,“ říká Klement .
Případy se po vyšetření předají zpět národním soudům. „Zatím není evropský trestní soud,“ říká. Tuto myšlenku ale Klement prosazuje, stejně jako vznik evropského trestního řádu. „Ta představa ale není realistická, vyžadovala by změnu základnách smluv a nemyslím, že by evropské státy něco takového chtěly, ale pro praxi by to bylo bezpochyby nejlepší,“ dodává.
I v Česku může vzniknout velká kauza
„Škody způsobené ve všech kauzách, které úřad EPPO vyšetřoval ke konci roku 2023, jsou asi dvacet miliard euro,“ sdělil Klement. Z toho sedmnáct až osmnáct procent všech případů bylo spojeno s krácením DPH ve velkém rozsahu. Největší případ svého druhu v Evropě byla takzvaná operace Admirál. V komplikované kauze krácení DPH a cla se škodou asi 2,2 miliardy euro bylo zapojeno asi 35 jurisdikcí po celém světě, které vyšetřovaly nadnárodní organizovanou skupinu, do které bylo zapojeno asi devět tisíc firem.
V každém členském státě ale může vzniknout takto velká kauza, podotýká Klement. V Česku je prý rozpracováno asi osm nebo devět případů s celkovou škodou okolo sedmi miliard korun. V jedné z nich, která se týká 1,2 miliardy korun, mělo docházet ke zneužívání takzvaného tranzitního režimu pro oběh zboží v rámci EU. To je podle Klementa celoevropský trend. Zboží, které přijde do jednoho členského státu z jiného, je připuštěno do volného oběhu, a clo a daň z přidané hodnoty mají být zaplaceny v jiném členskému státu. Zboží ale zmizí, nikdy nedojde do místa určení a je následně rozprodáno na on-line tržištích za výdělečnou cenu.
Jako velkou výzvu vidí Klement vyžívání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.
V Interview ČT24 zmínil také své nasazení v Kosovu v rámci mise EULEX, kterou označil za zkušenost na celý život, i dalších zahraničích misích a mluvil také o tom, jak je východní Evropa vnímána v úřadu žalobce, či o kauzách Andreje Babiše (ANO), kterými se EPPO také zabývá. Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.
