Otázky a odpovědi: Co se ví o viru, který se šíří v Číně

Nahrávám video

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Jaká nemoc se v Číně šíří?

Podle čínských úřadů se jedná o nemoc označovanou jako „lidský metapneumovirus“, známou i pod zkratkou HMPV. Je to poměrně běžná respirační nemoc, která není ani nová, ani nijak zásadně smrtící.

Jak se přišlo na to, že přibývá případů?

Čína spustila na konci roku 2024 nový systém monitorování zápalů plic neznámého původu. Vedlo ji k tomu očekávání, že počet případů některých respiračních onemocnění bude v zimě narůstat. Specializovaný systém má pomoci úřadům zlepšit reakci na budoucí zdravotní hrozby. Rozhodnutí je reakcí na zkušenosti z minulosti, kdy země nebyla dostatečně připravena na pandemii nemoci covid-19.

Nahrávám video

Cílem specializovaného systému je pomoci úřadům nastavit postupy pro zvládání neznámých patogenů. Laboratoře musí hlásit případy onemocnění a úřad pro kontrolu nemocí je ověřuje a řeší.

Hned po spuštění systému se ukázalo, že právě případů HMPV přibývá, a to hlavně mezi lidmi mladšími čtrnácti let zejména v severních provinciích. Je pravděpodobné, že nemoc v Číně cirkulovala už předtím, ale bez varovného centrálního systému unikala pozornosti lékařů.

Opravdu přibývá případů HMPV?

Podle dat z výše uvedeného čínského systému opravdu počet nakažených tímto virem na konci roku v zemi rostl, ale jen poměrně mírně, o pouhou desetinu procenta za týden. O něco více přibylo hospitalizovaných s touto nemocí, ale také o pouhé jedno procento.

Na celkovém počtu případů respiračních nemocí se lidský metapneumovirus v Číně podílí pouhými 6,1 procenta. To z něj sice dělá druhou nejrozšířenější nemoc tohoto druhu v zemi, ale stále je to mnohem méně, než 30,2 procenta chřipky.

Je HMPV i v Česku?

Tento virus se šíří i v Česku. Poslední analýzy Státního zdravotního ústavu jsou sice staré už tři týdny, ale podle nich se objevuje několik případů v Česku už od listopadu. Vždy je to ale jen několik lidí, nejčastěji jeden nebo dva. Výjimkou byl 49. týden, kdy se tato diagnóza potvrdila u jedenácti lidí.

Ve skutečnosti budou ale čísla nakažených zřejmě mnohem vyšší: vyšetřuje se totiž jen asi patnáct set vzorků z celé republiky.

Nahrávám video

Co se ví o viru HMPV

HMPV pochází ze stejné virové rodiny jako respirační syncytiální virus (RSV), který způsobuje podobné projevy nemoci. Stejně jako RSV je HMPV sezonní nemocí, která se vyskytuje hlavně v chladných měsících. Při souhře okolností se může dokonce rozšířit epidemicky.

Poprvé vědci tento patogen popsali roku 2001 v Nizozemsku, kde ho odhalili u 28 dětí. Podle virologů byl už tehdy ale v evropské populaci značně rozšířený, jen se kvůli výše popsané podobnosti zaměňoval s RSV virem.

Když tehdy vědci testovali nizozemské děti, zda proti této nemoci už náhodou nemají protilátky, ukázalo se, že ty pětileté a starší je mají úplně všechny. Další analýzy tohoto týmu naznačují, že virus HMPV koluje mezi lidmi minimálně šedesát, ale pravděpodobně už celé stovky let.

Za tu dobu se zřejmě příliš nezměnil. Na rozdíl od chřipky nebo covid způsobujícího SARS-CoV-2 je totiž mnohem stabilnější. A to přináší další uklidnění: protože tak často nemutuje, nemusí se imunitní systém neustále přizpůsobovat novým a novým variantám. K nákaze tedy nejčastěji dochází tehdy, když imunita po předchozí nákaze vyvane nebo zeslábne.

Jak nebezpečný je HMPV?

Příznaky infekce HMPV jsou podobné jako u rýmy, v těžších případech jako u chřipky. Zahrnují kašel, horečku a ucpaný nos, někdy ale i zápal plic nebo bronchitidu. Virus se přenáší kapénkami při kašli nebo kýchání, případně kontaktem s kontaminovanými povrchy.

Nejohroženější skupiny jsou malé děti a starší lidé: děti nemají ještě dovyvinutý imunitní systém, případně se ty menší nemusely s tímto virem ještě nikdy setkat – například kvůli přísným covidovým pravidlům, jež v Číně platila minulé zimy. Senioři mají zase imunitu už oslabenou, takže je jejich léčba náročnější a nemoc může mít horší průběh.

Rizikovější může být ale i pro nemocné, kteří trpí jinými chorobami, jež útočí na dýchací systém; tedy hlavně pro lidi s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V zemích s vyššími příjmy je virus smrtelný jen zřídka, v zemích s nižšími příjmy, kde je slabý zdravotnický systém a špatný dohled, jsou úmrtí častější.

Jak se léčí HMPV?

V současné době neexistuje žádná přímá cílená léčba této choroby. Lehký průběh se léčí podobně jako rýma, chřipka, covid a další respirační nemoci. To znamená hlavně klidem na lůžku, odpočinkem a případným snižováním teploty.

Věda zatím nemá ani očkování proti této nemoci. Hlavně proto, že choroba nezpůsobovala vážnější zdravotní komplikace. Naděje je spojená s již testovanými očkovacími látkami proti RSV viru, a to díky vzájemné podobnosti obou patogenů.

Proč se o HMPV tolik mluví?

Šíření nemoci vyvolalo vzpomínky na pandemii covidu, která je spojená s čínským Wu-chanem. Podle expertů je ale tento virus výrazně méně nebezpečný. „Oba dva jsou to respirační viry, oba dva jsou to RNA viry, ale tam ta podobnost končí. Napadají jiné buňky a pandemický potenciál u tohoto viru je poměrné malý,“ uvedl pro ČT genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Obavy mohou vyvolávat jevy, které se také projevily zejména na začátku covidové pandemie – tedy neochota Číny sdílet některé důležité informace a poskytovat data včas.

Co se neví?

HMPV se v zimě šíří běžně, ale letos je v Číně, jak ukazuje i grafika v tomto článku, vyšší nárůst hospitalizací, než je běžné. Příčin může být více, ale přesto je důležité, aby mezinárodní lékařské organizace dostaly více informací o konkrétním kmeni zodpovědném za nemoc. Jen tak se vědci přesvědčí o tom, jestli se jedná o obvyklé cirkulující kmeny, nebo zda má virus způsobující vysokou míru infekce v Číně nějaké odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 13 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 14 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 17 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 19 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...