Otázky a odpovědi: Co se ví o viru, který se šíří v Číně

Nahrávám video

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Jaká nemoc se v Číně šíří?

Podle čínských úřadů se jedná o nemoc označovanou jako „lidský metapneumovirus“, známou i pod zkratkou HMPV. Je to poměrně běžná respirační nemoc, která není ani nová, ani nijak zásadně smrtící.

Jak se přišlo na to, že přibývá případů?

Čína spustila na konci roku 2024 nový systém monitorování zápalů plic neznámého původu. Vedlo ji k tomu očekávání, že počet případů některých respiračních onemocnění bude v zimě narůstat. Specializovaný systém má pomoci úřadům zlepšit reakci na budoucí zdravotní hrozby. Rozhodnutí je reakcí na zkušenosti z minulosti, kdy země nebyla dostatečně připravena na pandemii nemoci covid-19.

Nahrávám video

Cílem specializovaného systému je pomoci úřadům nastavit postupy pro zvládání neznámých patogenů. Laboratoře musí hlásit případy onemocnění a úřad pro kontrolu nemocí je ověřuje a řeší.

Hned po spuštění systému se ukázalo, že právě případů HMPV přibývá, a to hlavně mezi lidmi mladšími čtrnácti let zejména v severních provinciích. Je pravděpodobné, že nemoc v Číně cirkulovala už předtím, ale bez varovného centrálního systému unikala pozornosti lékařů.

Opravdu přibývá případů HMPV?

Podle dat z výše uvedeného čínského systému opravdu počet nakažených tímto virem na konci roku v zemi rostl, ale jen poměrně mírně, o pouhou desetinu procenta za týden. O něco více přibylo hospitalizovaných s touto nemocí, ale také o pouhé jedno procento.

Na celkovém počtu případů respiračních nemocí se lidský metapneumovirus v Číně podílí pouhými 6,1 procenta. To z něj sice dělá druhou nejrozšířenější nemoc tohoto druhu v zemi, ale stále je to mnohem méně, než 30,2 procenta chřipky.

Je HMPV i v Česku?

Tento virus se šíří i v Česku. Poslední analýzy Státního zdravotního ústavu jsou sice staré už tři týdny, ale podle nich se objevuje několik případů v Česku už od listopadu. Vždy je to ale jen několik lidí, nejčastěji jeden nebo dva. Výjimkou byl 49. týden, kdy se tato diagnóza potvrdila u jedenácti lidí.

Ve skutečnosti budou ale čísla nakažených zřejmě mnohem vyšší: vyšetřuje se totiž jen asi patnáct set vzorků z celé republiky.

Nahrávám video

Co se ví o viru HMPV

HMPV pochází ze stejné virové rodiny jako respirační syncytiální virus (RSV), který způsobuje podobné projevy nemoci. Stejně jako RSV je HMPV sezonní nemocí, která se vyskytuje hlavně v chladných měsících. Při souhře okolností se může dokonce rozšířit epidemicky.

Poprvé vědci tento patogen popsali roku 2001 v Nizozemsku, kde ho odhalili u 28 dětí. Podle virologů byl už tehdy ale v evropské populaci značně rozšířený, jen se kvůli výše popsané podobnosti zaměňoval s RSV virem.

Když tehdy vědci testovali nizozemské děti, zda proti této nemoci už náhodou nemají protilátky, ukázalo se, že ty pětileté a starší je mají úplně všechny. Další analýzy tohoto týmu naznačují, že virus HMPV koluje mezi lidmi minimálně šedesát, ale pravděpodobně už celé stovky let.

Za tu dobu se zřejmě příliš nezměnil. Na rozdíl od chřipky nebo covid způsobujícího SARS-CoV-2 je totiž mnohem stabilnější. A to přináší další uklidnění: protože tak často nemutuje, nemusí se imunitní systém neustále přizpůsobovat novým a novým variantám. K nákaze tedy nejčastěji dochází tehdy, když imunita po předchozí nákaze vyvane nebo zeslábne.

Jak nebezpečný je HMPV?

Příznaky infekce HMPV jsou podobné jako u rýmy, v těžších případech jako u chřipky. Zahrnují kašel, horečku a ucpaný nos, někdy ale i zápal plic nebo bronchitidu. Virus se přenáší kapénkami při kašli nebo kýchání, případně kontaktem s kontaminovanými povrchy.

Nejohroženější skupiny jsou malé děti a starší lidé: děti nemají ještě dovyvinutý imunitní systém, případně se ty menší nemusely s tímto virem ještě nikdy setkat – například kvůli přísným covidovým pravidlům, jež v Číně platila minulé zimy. Senioři mají zase imunitu už oslabenou, takže je jejich léčba náročnější a nemoc může mít horší průběh.

Rizikovější může být ale i pro nemocné, kteří trpí jinými chorobami, jež útočí na dýchací systém; tedy hlavně pro lidi s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V zemích s vyššími příjmy je virus smrtelný jen zřídka, v zemích s nižšími příjmy, kde je slabý zdravotnický systém a špatný dohled, jsou úmrtí častější.

Jak se léčí HMPV?

V současné době neexistuje žádná přímá cílená léčba této choroby. Lehký průběh se léčí podobně jako rýma, chřipka, covid a další respirační nemoci. To znamená hlavně klidem na lůžku, odpočinkem a případným snižováním teploty.

Věda zatím nemá ani očkování proti této nemoci. Hlavně proto, že choroba nezpůsobovala vážnější zdravotní komplikace. Naděje je spojená s již testovanými očkovacími látkami proti RSV viru, a to díky vzájemné podobnosti obou patogenů.

Proč se o HMPV tolik mluví?

Šíření nemoci vyvolalo vzpomínky na pandemii covidu, která je spojená s čínským Wu-chanem. Podle expertů je ale tento virus výrazně méně nebezpečný. „Oba dva jsou to respirační viry, oba dva jsou to RNA viry, ale tam ta podobnost končí. Napadají jiné buňky a pandemický potenciál u tohoto viru je poměrné malý,“ uvedl pro ČT genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Obavy mohou vyvolávat jevy, které se také projevily zejména na začátku covidové pandemie – tedy neochota Číny sdílet některé důležité informace a poskytovat data včas.

Co se neví?

HMPV se v zimě šíří běžně, ale letos je v Číně, jak ukazuje i grafika v tomto článku, vyšší nárůst hospitalizací, než je běžné. Příčin může být více, ale přesto je důležité, aby mezinárodní lékařské organizace dostaly více informací o konkrétním kmeni zodpovědném za nemoc. Jen tak se vědci přesvědčí o tom, jestli se jedná o obvyklé cirkulující kmeny, nebo zda má virus způsobující vysokou míru infekce v Číně nějaké odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.