Otázky a odpovědi: Co se ví o viru, který se šíří v Číně

Nahrávám video

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Jaká nemoc se v Číně šíří?

Podle čínských úřadů se jedná o nemoc označovanou jako „lidský metapneumovirus“, známou i pod zkratkou HMPV. Je to poměrně běžná respirační nemoc, která není ani nová, ani nijak zásadně smrtící.

Jak se přišlo na to, že přibývá případů?

Čína spustila na konci roku 2024 nový systém monitorování zápalů plic neznámého původu. Vedlo ji k tomu očekávání, že počet případů některých respiračních onemocnění bude v zimě narůstat. Specializovaný systém má pomoci úřadům zlepšit reakci na budoucí zdravotní hrozby. Rozhodnutí je reakcí na zkušenosti z minulosti, kdy země nebyla dostatečně připravena na pandemii nemoci covid-19.

Nahrávám video

Cílem specializovaného systému je pomoci úřadům nastavit postupy pro zvládání neznámých patogenů. Laboratoře musí hlásit případy onemocnění a úřad pro kontrolu nemocí je ověřuje a řeší.

Hned po spuštění systému se ukázalo, že právě případů HMPV přibývá, a to hlavně mezi lidmi mladšími čtrnácti let zejména v severních provinciích. Je pravděpodobné, že nemoc v Číně cirkulovala už předtím, ale bez varovného centrálního systému unikala pozornosti lékařů.

Opravdu přibývá případů HMPV?

Podle dat z výše uvedeného čínského systému opravdu počet nakažených tímto virem na konci roku v zemi rostl, ale jen poměrně mírně, o pouhou desetinu procenta za týden. O něco více přibylo hospitalizovaných s touto nemocí, ale také o pouhé jedno procento.

Na celkovém počtu případů respiračních nemocí se lidský metapneumovirus v Číně podílí pouhými 6,1 procenta. To z něj sice dělá druhou nejrozšířenější nemoc tohoto druhu v zemi, ale stále je to mnohem méně, než 30,2 procenta chřipky.

Je HMPV i v Česku?

Tento virus se šíří i v Česku. Poslední analýzy Státního zdravotního ústavu jsou sice staré už tři týdny, ale podle nich se objevuje několik případů v Česku už od listopadu. Vždy je to ale jen několik lidí, nejčastěji jeden nebo dva. Výjimkou byl 49. týden, kdy se tato diagnóza potvrdila u jedenácti lidí.

Ve skutečnosti budou ale čísla nakažených zřejmě mnohem vyšší: vyšetřuje se totiž jen asi patnáct set vzorků z celé republiky.

Nahrávám video

Co se ví o viru HMPV

HMPV pochází ze stejné virové rodiny jako respirační syncytiální virus (RSV), který způsobuje podobné projevy nemoci. Stejně jako RSV je HMPV sezonní nemocí, která se vyskytuje hlavně v chladných měsících. Při souhře okolností se může dokonce rozšířit epidemicky.

Poprvé vědci tento patogen popsali roku 2001 v Nizozemsku, kde ho odhalili u 28 dětí. Podle virologů byl už tehdy ale v evropské populaci značně rozšířený, jen se kvůli výše popsané podobnosti zaměňoval s RSV virem.

Když tehdy vědci testovali nizozemské děti, zda proti této nemoci už náhodou nemají protilátky, ukázalo se, že ty pětileté a starší je mají úplně všechny. Další analýzy tohoto týmu naznačují, že virus HMPV koluje mezi lidmi minimálně šedesát, ale pravděpodobně už celé stovky let.

Za tu dobu se zřejmě příliš nezměnil. Na rozdíl od chřipky nebo covid způsobujícího SARS-CoV-2 je totiž mnohem stabilnější. A to přináší další uklidnění: protože tak často nemutuje, nemusí se imunitní systém neustále přizpůsobovat novým a novým variantám. K nákaze tedy nejčastěji dochází tehdy, když imunita po předchozí nákaze vyvane nebo zeslábne.

Jak nebezpečný je HMPV?

Příznaky infekce HMPV jsou podobné jako u rýmy, v těžších případech jako u chřipky. Zahrnují kašel, horečku a ucpaný nos, někdy ale i zápal plic nebo bronchitidu. Virus se přenáší kapénkami při kašli nebo kýchání, případně kontaktem s kontaminovanými povrchy.

Nejohroženější skupiny jsou malé děti a starší lidé: děti nemají ještě dovyvinutý imunitní systém, případně se ty menší nemusely s tímto virem ještě nikdy setkat – například kvůli přísným covidovým pravidlům, jež v Číně platila minulé zimy. Senioři mají zase imunitu už oslabenou, takže je jejich léčba náročnější a nemoc může mít horší průběh.

Rizikovější může být ale i pro nemocné, kteří trpí jinými chorobami, jež útočí na dýchací systém; tedy hlavně pro lidi s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V zemích s vyššími příjmy je virus smrtelný jen zřídka, v zemích s nižšími příjmy, kde je slabý zdravotnický systém a špatný dohled, jsou úmrtí častější.

Jak se léčí HMPV?

V současné době neexistuje žádná přímá cílená léčba této choroby. Lehký průběh se léčí podobně jako rýma, chřipka, covid a další respirační nemoci. To znamená hlavně klidem na lůžku, odpočinkem a případným snižováním teploty.

Věda zatím nemá ani očkování proti této nemoci. Hlavně proto, že choroba nezpůsobovala vážnější zdravotní komplikace. Naděje je spojená s již testovanými očkovacími látkami proti RSV viru, a to díky vzájemné podobnosti obou patogenů.

Proč se o HMPV tolik mluví?

Šíření nemoci vyvolalo vzpomínky na pandemii covidu, která je spojená s čínským Wu-chanem. Podle expertů je ale tento virus výrazně méně nebezpečný. „Oba dva jsou to respirační viry, oba dva jsou to RNA viry, ale tam ta podobnost končí. Napadají jiné buňky a pandemický potenciál u tohoto viru je poměrné malý,“ uvedl pro ČT genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Obavy mohou vyvolávat jevy, které se také projevily zejména na začátku covidové pandemie – tedy neochota Číny sdílet některé důležité informace a poskytovat data včas.

Co se neví?

HMPV se v zimě šíří běžně, ale letos je v Číně, jak ukazuje i grafika v tomto článku, vyšší nárůst hospitalizací, než je běžné. Příčin může být více, ale přesto je důležité, aby mezinárodní lékařské organizace dostaly více informací o konkrétním kmeni zodpovědném za nemoc. Jen tak se vědci přesvědčí o tom, jestli se jedná o obvyklé cirkulující kmeny, nebo zda má virus způsobující vysokou míru infekce v Číně nějaké odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 5 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...