Otázky a odpovědi: Co se ví o viru, který se šíří v Číně

Nahrávám video

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Jaká nemoc se v Číně šíří?

Podle čínských úřadů se jedná o nemoc označovanou jako „lidský metapneumovirus“, známou i pod zkratkou HMPV. Je to poměrně běžná respirační nemoc, která není ani nová, ani nijak zásadně smrtící.

Jak se přišlo na to, že přibývá případů?

Čína spustila na konci roku 2024 nový systém monitorování zápalů plic neznámého původu. Vedlo ji k tomu očekávání, že počet případů některých respiračních onemocnění bude v zimě narůstat. Specializovaný systém má pomoci úřadům zlepšit reakci na budoucí zdravotní hrozby. Rozhodnutí je reakcí na zkušenosti z minulosti, kdy země nebyla dostatečně připravena na pandemii nemoci covid-19.

Nahrávám video

Cílem specializovaného systému je pomoci úřadům nastavit postupy pro zvládání neznámých patogenů. Laboratoře musí hlásit případy onemocnění a úřad pro kontrolu nemocí je ověřuje a řeší.

Hned po spuštění systému se ukázalo, že právě případů HMPV přibývá, a to hlavně mezi lidmi mladšími čtrnácti let zejména v severních provinciích. Je pravděpodobné, že nemoc v Číně cirkulovala už předtím, ale bez varovného centrálního systému unikala pozornosti lékařů.

Opravdu přibývá případů HMPV?

Podle dat z výše uvedeného čínského systému opravdu počet nakažených tímto virem na konci roku v zemi rostl, ale jen poměrně mírně, o pouhou desetinu procenta za týden. O něco více přibylo hospitalizovaných s touto nemocí, ale také o pouhé jedno procento.

Na celkovém počtu případů respiračních nemocí se lidský metapneumovirus v Číně podílí pouhými 6,1 procenta. To z něj sice dělá druhou nejrozšířenější nemoc tohoto druhu v zemi, ale stále je to mnohem méně, než 30,2 procenta chřipky.

Je HMPV i v Česku?

Tento virus se šíří i v Česku. Poslední analýzy Státního zdravotního ústavu jsou sice staré už tři týdny, ale podle nich se objevuje několik případů v Česku už od listopadu. Vždy je to ale jen několik lidí, nejčastěji jeden nebo dva. Výjimkou byl 49. týden, kdy se tato diagnóza potvrdila u jedenácti lidí.

Ve skutečnosti budou ale čísla nakažených zřejmě mnohem vyšší: vyšetřuje se totiž jen asi patnáct set vzorků z celé republiky.

Nahrávám video

Co se ví o viru HMPV

HMPV pochází ze stejné virové rodiny jako respirační syncytiální virus (RSV), který způsobuje podobné projevy nemoci. Stejně jako RSV je HMPV sezonní nemocí, která se vyskytuje hlavně v chladných měsících. Při souhře okolností se může dokonce rozšířit epidemicky.

Poprvé vědci tento patogen popsali roku 2001 v Nizozemsku, kde ho odhalili u 28 dětí. Podle virologů byl už tehdy ale v evropské populaci značně rozšířený, jen se kvůli výše popsané podobnosti zaměňoval s RSV virem.

Když tehdy vědci testovali nizozemské děti, zda proti této nemoci už náhodou nemají protilátky, ukázalo se, že ty pětileté a starší je mají úplně všechny. Další analýzy tohoto týmu naznačují, že virus HMPV koluje mezi lidmi minimálně šedesát, ale pravděpodobně už celé stovky let.

Za tu dobu se zřejmě příliš nezměnil. Na rozdíl od chřipky nebo covid způsobujícího SARS-CoV-2 je totiž mnohem stabilnější. A to přináší další uklidnění: protože tak často nemutuje, nemusí se imunitní systém neustále přizpůsobovat novým a novým variantám. K nákaze tedy nejčastěji dochází tehdy, když imunita po předchozí nákaze vyvane nebo zeslábne.

Jak nebezpečný je HMPV?

Příznaky infekce HMPV jsou podobné jako u rýmy, v těžších případech jako u chřipky. Zahrnují kašel, horečku a ucpaný nos, někdy ale i zápal plic nebo bronchitidu. Virus se přenáší kapénkami při kašli nebo kýchání, případně kontaktem s kontaminovanými povrchy.

Nejohroženější skupiny jsou malé děti a starší lidé: děti nemají ještě dovyvinutý imunitní systém, případně se ty menší nemusely s tímto virem ještě nikdy setkat – například kvůli přísným covidovým pravidlům, jež v Číně platila minulé zimy. Senioři mají zase imunitu už oslabenou, takže je jejich léčba náročnější a nemoc může mít horší průběh.

Rizikovější může být ale i pro nemocné, kteří trpí jinými chorobami, jež útočí na dýchací systém; tedy hlavně pro lidi s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V zemích s vyššími příjmy je virus smrtelný jen zřídka, v zemích s nižšími příjmy, kde je slabý zdravotnický systém a špatný dohled, jsou úmrtí častější.

Jak se léčí HMPV?

V současné době neexistuje žádná přímá cílená léčba této choroby. Lehký průběh se léčí podobně jako rýma, chřipka, covid a další respirační nemoci. To znamená hlavně klidem na lůžku, odpočinkem a případným snižováním teploty.

Věda zatím nemá ani očkování proti této nemoci. Hlavně proto, že choroba nezpůsobovala vážnější zdravotní komplikace. Naděje je spojená s již testovanými očkovacími látkami proti RSV viru, a to díky vzájemné podobnosti obou patogenů.

Proč se o HMPV tolik mluví?

Šíření nemoci vyvolalo vzpomínky na pandemii covidu, která je spojená s čínským Wu-chanem. Podle expertů je ale tento virus výrazně méně nebezpečný. „Oba dva jsou to respirační viry, oba dva jsou to RNA viry, ale tam ta podobnost končí. Napadají jiné buňky a pandemický potenciál u tohoto viru je poměrné malý,“ uvedl pro ČT genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Obavy mohou vyvolávat jevy, které se také projevily zejména na začátku covidové pandemie – tedy neochota Číny sdílet některé důležité informace a poskytovat data včas.

Co se neví?

HMPV se v zimě šíří běžně, ale letos je v Číně, jak ukazuje i grafika v tomto článku, vyšší nárůst hospitalizací, než je běžné. Příčin může být více, ale přesto je důležité, aby mezinárodní lékařské organizace dostaly více informací o konkrétním kmeni zodpovědném za nemoc. Jen tak se vědci přesvědčí o tom, jestli se jedná o obvyklé cirkulující kmeny, nebo zda má virus způsobující vysokou míru infekce v Číně nějaké odlišnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.