První očkování proti RSV viru uspělo. Má vynikající výsledky, radují se vědci

Lidský respirační syncytiální virus známý pod zkratkou RSV trápí zejména děti. Právě u nich způsobuje bronchitidy a pneumonie, které mohou být značně závažné. Až doposud proti němu neexistovala vakcína.

Britští vědci dokončili třetí fázi rozsáhlé klinické studie, ve které testovali, jak účinný je přípravek jménem nirsevimab proti RSV viru u kojenců.  Výsledky jsou podle nich skvělé: během celé sezony respiračních chorob jedna dávka spolehlivě chránila na 74,5 procent před hospitalizací. 

Studie, kterou autoři vydali v odborném časopise New England Journal of Medicine, splňovala ty nejpřísnější nároky – byla dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná a postavená na dostatečném počtu zkoumaných osob. 

„Tyto skvělé výsledky ukazují, že nirsevimab má potenciál poskytnout ochranu proti RSV všem kojencům, což by znamenalo úplnou změnu paradigmatu v přístupu k tomuto onemocnění,“ konstatuje spoluautor studie William Muller.

Nejčastější důvod, proč kojenci končí v nemocnici

RSV je běžný, nakažlivý virus, který způsobuje sezónní epidemie infekcí dolních cest dýchacích a vede k bronchiolitidě a pneumonii u kojenců. Je také hlavní příčinou hospitalizací všech kojenců.

Studie se zúčastnili zdraví donošení i nedonošení kojenci, kteří vstupovali do své první RSV sezóny. Nirsevimab vlastně není klasickou vakcínou, ale jedná se o takzvanou monoklonální protilátku. Léky na stejném principu se úspěšně používají i proti covidu, jen v Česku zachránily tisíce životů.

Nirsevimab vyvíjejí společnosti AstraZeneca a Sanofi. Oproti vakcínám mají monoklonální protilátky několik výhod: zejména nevyžadují aktivaci imunitního systému a pomáhají poskytnout rychlou a přímou ochranu před onemocněním.

V současné době je jedinou dostupnou možností prevence RSV látka jménem palivizumab, její využití je ale omezené na vysoce rizikové kojence a poskytuje pouze jednoměsíční ochranu, takže k pokrytí celé sezóny RSV je třeba pět injekcí.

V součinnosti s druhou fází studie probíhala i třetí a rovněž ta byla publikována v časopise New England Journal of Medicine. Hodnotila bezpečnost nirsevimabu u kojenců s vrozenou srdeční vadou, chronickým plicním onemocněním a nedonošeností, kteří vstupovali do první sezóny RSV.  Prokázala, že nirsevimab má podobný profil bezpečnosti a snášenlivosti jako palivizumab. Výsledky u této populace kojenců naznačily podobnou ochranu proti RSV jako u zdravých donošených a pozdně nedonošených dětí.

Během pandemie covidu-19 se RSV díky epidemickým opatřením téměř ztratil, v současné době se ale zase v mnoha částech světa vrací – na podzim se s ním potýkaly i děti v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 19 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 20 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 22 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...