Česko se potýká s prudkým nárůstem případů černého kašle – od začátku roku jich úřady evidují více než za předchozí čtyři roky dohromady. Podle pediatričky a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové je problém i v tom, že část malých dětí začíná s očkováním proti tomuto onemocnění poměrně pozdě. Epidemiolog a rovněž místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula dodal, že černý kašel může mít velmi intenzivní projevy, čímž je možné ho odlišit od toho běžného.
„Šestadevadesát procent očkovaných hexavakcínou (vakcínou chránící před dětskou obrnou, tetanem, záškrtem, černým kašlem, žloutenkou typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b) v prvním roce života je dobré a vysoké číslo. Ale trápí nás, že zhruba desetina dětí je očkována až prakticky před prvními narozeninami. To znamená, že to očkování zahajují pozdě. A vnímáme, že odkládání vakcinace v prvních měsících života může být rizikem pro závažnost průběhu tohoto onemocnění. V extrémním případě může vést až k úmrtí dítěte,“ upozornila pediatrička.
Rodičům, kteří se očkování obávají kvůli vpravování velkého množství cizorodých látek do dětského tělíčka, Cabrnochová vzkazuje, že takzvaná antigenní zátěž ve vakcínách, které dostávají děti, výrazně klesá. „Od roku 2001 je to zhruba padesátinásobný pokles celkového množství antigenů. Z původně podávaných zhruba osmnácti vakcín je dnes sedm povinných aplikací,“ vypočítala.
Dodala, že někteří rodiče se také domnívají, že například vakcína proti pneumokokovým nákazám chrání před jedním jediným pneumokokem, přitom to mohou být až dvě desítky. „To, že očkujeme proti šesti nemocem v jedné vakcíně, je příznivé v tom smyslu, že rychle navozujeme imunitní odpověď,“ zdůraznila lékařka. Dodala, že injekční aplikace navíc probíhá jednorázově, ne opakovaně.
Prasklá žebra i zvracení
Černý kašel lze podle ní poznat podle toho, že trvá déle než ten, který běžně provází virózy. A v čase se spíš začne zhoršovat. „Obvykle už nejsou jiné příznaky jako hustá rýma nebo vykašlávání sekretu, spíš jsou to záchvaty,“ vysvětlila Cabrnochová. Prymula doplnil, že černý kašel je ve svých projevech až „kokrhavý“ a také velmi intenzivní. Jsou tak podle něj popsané i případy, kdy pacientům kašláním praskla žebra nebo byl záchvat tak intenzivní, že se dotyčný pozvracel.
Problémem může aktuálně být i to, že je vakcína proti černému kašli nedostupná. „Řada dospělých se snaží přeočkovat a vakcíny v tuto chvíli chybí. Myslím, že je to přechodný problém, který se překoná,“ věří Prymula. K obavám některých rodičů uvedl, že původní celobuněčná vakcína proti černému kašli měla tři tisíce antigenů, zatímco ta aktuálně používaná jich má tisíckrát méně.
Prymula zároveň varoval, že snaha žít v „hypersterilním“ prostředí může být spíše škodlivá. „Podle takzvané hygienické teorie to vede k tomu, že máme celou řadu alergií, protože se imunitní systém adekvátním způsobem nevyvíjí. Potřebuje se dostávat do kontaktu s různými antigeny,“ podotkl epidemiolog.
