Od začátku roku v tuzemsku prudce přibývá případů černého kašle. Příčin šíření nemoci, která je nebezpečná zejména pro malé děti, je více. Vakcinologové upozorňují, že jednou z nich je i změna očkovací látky.
Hlavní příčinou šíření černého kašle v současnosti je dorůstání ročníků dětí, které byly očkovány novými vakcínami s nižší účinností, než měly vakcíny dříve, uvedl Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Za další důvody považuje nižší proočkovanost v populaci a to, že lidé v době pandemie covidu-19 omezili setkávání a nemoc se tak přirozeně nešířila.
Podle informací Státního zdravotního ústavu přibylo v Česku od začátku letošního roku 1666 případů černého kašle, což je víc než za poslední čtyři roky dohromady.
Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové je v současné době nejvíc případů hlášených v Jihočeském a Středočeském kraji, Kraji Vysočina a kraji Pardubickém. Fabiánová si ale nemyslí, že by to nutně znamenalo, že právě tam je reálně situace i nejhorší – může to být také tím, že se tam nemoc lépe sleduje a diagnostikuje.
Černý kašel je podle ní všude „a není důvod, proč by ho v některém kraji mělo být méně,“ uvedla epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu.
Očkování proti černému kašli je v Česku součástí povinné vakcinace v dětství, nákaza ohrožuje hlavně nejmenší děti. Očkování proti takzvané pertusi bylo v zemi zahájeno v roce 1958.
Nová vakcína je šetrnější, ale méně účinná
Peter Šebo upozornil, že evropské státy přešly u očkování na nové vakcíny, které považují za šetrnější. Nová vakcína proti černému kašli má méně nepříjemných účinků, nedokáže ale u starších dětí poskytnout dlouhodobou ochranu, uvedl vědec. Adolescenti pak podle něj nemoc přenášejí a šíří, protože právě oni mají zároveň nejvíc sociálních kontaktů.
„Nová vakcína obsahuje pouze tři takzvané antigeny, proto neposkytuje důkladnou ochranu jako ta stará a bohužel se ukazuje, že nepodporuje tvorbu slizniční imunity, když se lidé nakazí,“ popsal Šebo.
Dřívější celobuněčná vakcína podle vědce pomáhala budovat slizniční imunitu, díky čemuž chránila celý život. Byly v ní mrtvé bakterie namíchané s podpůrnou látkou. Její výhoda podle Šeba byla v tom, že poskytovala širokou imunitní reakci díky desítkám antigenů.
Důvodem přechodu vyspělých zemí na novou vakcínu bylo podle Šeba to, že vyvolává méně nepříjemných reakcí při očkování kojenců. Problém staré vakcíny byl v tom, že u ní výrobci měli velké rozdíly mezi jednotlivými šaržemi. V EU se nyní využívá jen v Polsku. „Nicméně v rozvojových zemích, kde mají problém se zdravotnictvím, děti stále dostávají starou vakcínu. Takže ty na tom budou paradoxně lépe,“ uvedl Šebo.
Návrat k původní vakcíně v Evropě považuje vědec za obtížný, a to kvůli penězům i času. „Jednalo by se o investice v řádech půl miliardy dolarů a deset let klinického zkoušení, než by se dala registrovat. A pro firmy není prozatím dostatečný důvod se do toho pouštět, jelikož nová vakcína plní ten nejdůležitější úkol, a to je záchrana životů kojenců,“ vysvětluje Šebo.
Kašel je rizikový hlavně pro děti
Nemoc postihuje dýchací cesty, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku. Typický je postupný rozvoj opakovaných záchvatů obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji. Kašel, který nereaguje na běžné léky, se zhoršuje v noci. Může se objevit i krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta.
V letech 1984 až 2004 nemoci v ČR nikdo nepodlehl, od roku 2004 evidují lékaři podle SZÚ čtyři úmrtí neočkovaných kojenců, v roce 2014 zemřel senior.
Očkování je hlavní obrana
Vakcína proti černému kašli se obvykle podává v kombinaci s vakcínou proti záškrtu a tetanu (často také v kombinaci s vakcínou proti poliomyelitidě – dětské obrně, Haemophilus influenzae a hepatitidě B). Základní očkování sestávající ze dvou až tří dávek se obvykle podává mezi druhým a dvanáctým měsícem života, v závislosti na vnitrostátním očkovacím kalendáři. Třetí nebo čtvrtou dávku se doporučuje podat ve věku od 11 do 24 měsíců a další dávku mezi třetím a sedmým rokem.
Některé země doporučují přeočkování pro dospívající, dospělé a/nebo ženy během těhotenství, což také dočasně chrání děti po narození. Některé země také doporučují přeočkování pro nechráněné ženy brzy poté, co porodí, a to s cílem zmírnit riziko přenosu nemoci na novorozence. Přeočkovávat by se podle lékařů měli i lidé, kteří jsou v kontaktu s malými dětmi – například prarodiče dítěte, které ještě samo proti černému kašli vakcinované není.
V prosinci 2015 Národní imunizační komise schválila doporučení pro očkování těhotných žen proti černému kašli v České republice. Těhotné ženy je podle této strategie doporučeno očkovat jednou dávkou kombinované vakcíny proti černému kašli, záškrtu a tetanu během těhotenství, ideálně v 3. trimestru od 27. týdne těhotenství.
