SARS strana 2 z 3

V Evropské unii už byly schváleny dvě vakcíny proti covidu-19. Obě jsou založené na stejném principu, ale v mnoha jiných vlastnostech se značně liší.

Skupina amerických lékařů detailně prozkoumala mozky lidí, kteří zemřeli na covid-19. Opakovaně v nich nacházeli známky poškození způsobené zeslábnutím a narušením cév – v mozkové tkáni se ale nevyskytovaly přímo stopy viru SARS-CoV-2. To naznačuje, že tyto důsledky nejsou vyvolány přímým útokem viru na mozek.

Přesně před rokem se v Číně objevil první prokázaný případ nemoci, která dostala později jméno covid-19. Lidstvo tak s virem SARS-CoV2, jemuž se také říká nový koronavirus, žije už 12 měsíců.

V obchodech bude od středy v rámci boje s koronavirem platit omezení počtu lidí. Jeden člověk pro sebe bude muset mít prostor 15 metrů čtverečních, informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Na druhou stranu se ale může prodloužit otevírací doba, která bude sjednocena nově se zakázem vycházení – tedy do 21 hodin. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na brífinku po jednání vlády uvedl, že policisté pozdní nákupy budou tolerovat. Kabinet na jednání také schválil, že svateb, pohřbů a bohoslužeb se smí od středy zúčastnit patnáct osob.

Covid-19 se od chřipky a dalších infekčních nemocí značně liší; podle epidemiologů zejména tím, jaký má rozptyl. Právě tato hodnota označovaná písmenem „k“ bude zřejmě klíčová pro úspěšné zvládnutí pandemie. Ukazuje totiž, kdy a kde k nebezpečné nákaze může dojít.

Koronavirus se může běžně šířit kapénkami i malými částicemi, jako jsou ty obsažené v aerosolu. V aktualizovaných pokynech to uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které ale později uvedlo, že teprve navrhované změny doporučení byly zveřejněny omylem. Zatímco kapénky se šíří hlavně při kýchání či kašlání, aerosol vzniká i při dýchání. Světová zdravotnická organizace (WHO) současně potvrdila, že nezměnila stanovisko ohledně šíření koronaviru v aerosolu, pro které neexistuje žádný nový důkaz. A to je velmi důležité.

„Netopýří jeskyně“ v národním parku Sai Yok západně od Bangkoku nabízí možnost odchytu mnoha druhů netopýrů. Právě tady se thajští vědci snaží u létajících savců najít pravého původce koronavirových onemocnění. Ve spojitosti s onemocněním covid-19 se vědci zaměřili na výzkum netopýrů z čeledi vrápencovitých. Už v roce 2010 během analýz trusu u nich badatelé objevili téměř stoprocentní shodu ve stejných indikátorech, které u člověka prokázaly nákazu onemocněním SARS. Covid-19 i SARS spadají do podobné větve koronavirových onemocnění. Vědci se domnívají, že by podobným způsobem mohli nalézt i pravého původce covidu-19.

Nový koronavirus je s lidstvem od začátku roku 2020, ale podle většiny vědců už s ním zůstane navždy. Odborný časopis Nature přišel s rozsáhlou předpovědí, jak se může pandemie vyvíjet v dalších letech.

V době současné pandemie se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek: je imunita, kterou lidský organismus získá při jiných běžných koronavirových onemocněních, nějak užitečná při boji proti novému koronaviru? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, na to zřejmě dává odpověď.

Šest měsíců od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkajících se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, a (jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal) ukazuje se, že je v porovnání s chřipkou násobně nebezpečnější.

Nový koronavirus se poprvé objevil přibližně před půlrokem. Přestože ho studují desetitisíce vědců po celém světě, na některé zásadní otázky zatím věda odpovědi nenašla. Týká se to nejen jeho původu, ale třeba i toho, zda na něj vůbec může vzniknout účinné očkování.

Na celém světě v současné pandemii koronaviru dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk, a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze; tvrdí to aspoň nová studie ve vědeckém časopise Cell, podle níž je však ještě potřeba tyto výsledky důkladněji ověřit.

Koronavirus reflektovaný především kvůli dýchacím potížím je cévní onemocnění, tvrdí studie zveřejněná v respektovaném odborném časopise The Lancet. Mohlo by to vysvětlovat různorodost symptomů spojovaných s nákazou, například naběhlé a zanícené prsty chodidel nebo zánětlivé onemocnění projevující se u dětí.

Nemoc covid-19 už postihla 3,6 milionu lidí, přes 250 tisíc jich připravila o život. Virus a jeho změny proto studují stovky vědeckých týmů na celém světě. Jeden z nich teď ukázal, jak nečekaně nový koronavirus mutuje.

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v nejistotě. Purdueova univerzita v americké Indianě nyní zveřejnila vizualizaci šíření nákazy v letadle, která mnohé lidi v nejbližší době spíše odradí od leteckého cestování. Zároveň však američtí vědci zkoumají technologie, které by mohly riziko nákazy snížit. Výsledky jsou zatím podle nich povzbudivé, informoval zpravodajský web New York Post.

Podle odborného časopisu Science se poprvé podařilo prokazatelně ochránit pomocí očkování zvířata blízká člověku před nemocí COVID-19. Tato vakcína byla přitom vyrobená poměrně staromódním způsobem z umrtveného viru, ale u opic zabrala a navíc u nich ani nevyvolala žádné vedlejší účinky. Díky tomuto úspěchu už začali vědci v polovině dubna s testováním tohoto očkování i na lidech.

Od čtvrtka začíná na území České republiky testování, které má zjistit, kolik lidí se už setkalo s novým koronavirem. Odběrové stany v Praze se otevírají 23. dubna od 10:00, v Brně a Litoměřicích od 8:00. V Olomouckém kraji začíná testování 24. dubna od 8:00. Platí přitom, že čas od 8:00 do 10:00 je přednostně určen lidem starším 60 let. Na testování se nelze předem registrovat ani objednat.

Podle nové studie se zdá, že uzavření škol nemá významný vliv na šíření infekcí během epidemie koronavirů, jako je například COVID-19. U mladších ročníků se totiž neprojevují agresivně. Restart vzdělávacích systémů bude naopak klíčový pro to, jak se obnoví chod společnosti po rozvolnění těch nejpřísnějších omezení.

Přes veškerou snahu tisícovek vědců na celém světě zatím neexistuje účinný lék proti nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval o tom, jaké přípravky jsou v současnosti nejnadějnější.

Svět se potýká se stále stoupajícím množstvím lidí, kteří onemocněli novou formou koronaviru označovanou jako SARS-CoV-2 (dříve nCov nebo wuchanský). V neděli 1. března se dostala i do České republiky. Jakou hrozbu představuje? Informace byly aktualizovány naposledy 23. března v 09.00.

Pandemie nového koronaviru je jednou z nejvážnějších hrozeb nejen pro Českou republiku, ale i pro celý svět. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky o viru, nemoci, léčbě i ochraně před nebezpečnou chorobou.

Vědcům výzkumných laboratoří Elisabeth Pharmacon se podařilo vyvinout diagnostickou soupravu pro detekci koronaviru SARS-CoV-2. Jedná se o prvního oficiálního českého výrobce zdravotnických prostředků, který s touto soupravou přichází a je připraven zajistit dodávky do českých laboratoří.

Pandemie nemoci COVID-19 způsobená virem SARS-CoV-2 zasáhla velkou část planety. Jednou z postižených zemí je Singapur – není to ale první nákaza, se kterou se musel tento stát v jednadvacátém století potýkat. Roku 2002 a 2003 ho postihla epidemie viru SARS, která tam připravila o život 33 osob. Vedlo to k rozsáhlé revizi celého tamního zdravotnického systému – a díky tomu je dnes země tak dobře připravená na nový koronavirus.

Nový koronavirus se objevil teprve před třemi měsíci, takže o něm ví věda zatím jen příliš málo – lidstvo se s ním totiž dosud nesetkalo. Neví se například, jestli může jeho šíření zpomalit nástup teplejšího počasí, jak přesně se šíří, ale ani to, jak moc velké riziko představuje pro těhotné ženy. Dosavadní indicie naznačují, že hrozba není větší než u jiných pacientů.