Vystavení běžným koronavirům pomáhá imunitě poznat covid-19. Objev může přispět k vývoji vakcíny

V době současné pandemie se jedná o jednu z nejdůležitějších otázek: je imunita, kterou lidský organismus získá při jiných běžných koronavirových onemocněních, nějak užitečná při boji proti novému koronaviru? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, na to zřejmě dává odpověď.

Podstatnou součástí lidské imunity jsou takzvané T-lymfocyty. Umí si zapamatovat viry, se kterými se už tělo setkalo. Když na ně v organismu narazí znovu, přinutí ho, aby začal vytvářet správné obranné látky, i když už běžná protilátková imunita na tyto viry zapomněla.

Koronavirů existuje celá řada; kromě smrtících SARS, MERS a zejména SARS-CoV-2 jsou to také běžné koronaviry, které stojí za spoustou obvyklých nachlazení. Výzkum vědců z imunologického institutu v kalifornském městě La Jolla ukázal, že T-lymfocyty, které rozeznávají tyto obyčejné koronaviry, jsou schopné rozpoznat odpovídající části v novém koronaviru SARS-CoV-2, jenž je zodpovědný za nemoc covid-19. To dává tělu náskok i v boji proti viru, se kterým ještě nemělo šanci se setkat.

Tento výzkum může vysvětlovat, proč má u některých osob covid-19 slabší průběh, respektive dokážou se s ním snadněji vyrovnat. Autoři výzkumu ale zdůrazňují, že pro potvrzení této hypotézy bude zapotřebí ještě mnohem více důkazů.

„Nyní jsme prokázali, že u některých lidí se může existující imunitní paměť založená na T-lymfocytech zapojit i do rozeznávání viru SARS-CoV-2, a to na molekulární úrovni,“ uvedla Daniela Weiskopfová, jedna z hlavních autorek výzkumu. „Mohlo by to vysvětlovat, proč někteří lidé mívají slabší symptomy, zatímco jiní onemocní vážně,“ dodala.

Podle autorů by mohly kvalitnější „vzpomínky na infekci“ vést k rychlejší a silnější imunitní reakci.

Složitá imunita

Tato práce vychází z více výzkumů, které se snažily tuto otázku zodpovědět. Od počátku pandemie se totiž někteří vědci domnívali, že by něco podobného mohlo fungovat, ale nedařilo se najít důkazy. Takový výzkum je totiž značně složitý vzhledem ke komplexitě lidského imunitního systému. A právě role T-lymfocytů je v celém souboru imunity zatím nejméně probádaná.

Pro pochopení jejich důležitosti v boji proti covidu-19 byla klíčová studie, která nedávno vyšla v odborném žurnálu Cell. Ta odhalila, že 40 až 60 procent lidí, kteří se s touto novou chorobou nikdy nesetkali, proti ní projevuje imunitní reakci právě na úrovni T-lymfocytů. Krátce po jejím zveřejnění byl tento fenomén hlášen z celého světa – ze studií z Německa, Singapuru, Nizozemí nebo Velké Británie.

Tyto práce spekulovaly o tom, že by mohlo jít o důsledek setkání lidí s jinými koronaviry, ale vědci to nebyli schopni potvrdit.

Výzkum publikovaný v Science ale přesně tohle dokázal. „Věděli jsme, že dochází k nějaké reaktivaci imunity – a tato studie nám poskytla velmi silné důkazy přímo na molekulární úrovni,“ konstatovali autoři.

Tento výzkum má význam nejen pro lepší pochopení nebezpečnosti viru, ale také pro vývoj očkovacích látek. Ukázalo se totiž, že paměť, kterou si imunitní systém natrénoval na běžných koronavirech, cílí na proteinový bodec, jímž se virus váže na lidské buňky. A právě na tento protein také míří většina vyvíjených očkování proti covidu-19. Vědci by proto nových poznatků mohli využít při vytváření ještě kvalitnějších a účinnějších vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 3 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 8 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 9 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 13 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...