Riziko nákazy koronavirem je v letadle vysoké, ukazuje vizualizace

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v nejistotě. Purdueova univerzita v americké Indianě nyní zveřejnila vizualizaci šíření nákazy v letadle, která mnohé lidi v nejbližší době spíše odradí od leteckého cestování. Zároveň však američtí vědci zkoumají technologie, které by mohly riziko nákazy snížit. Výsledky jsou zatím podle nich povzbudivé, informoval zpravodajský web New York Post.

Vizualizace ukazuje šíření kapének v kabině poté, co jeden cestující jednou zakašle. Kapénky by se podle ní rychle rozšířily a mnoho cestujících by se pravděpodobně nakazilo:

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) uvedl, že oproti běžnému stavu se cestování letadlem snížilo o 95 procent. Mnohé země nyní začaly protikoronavirová opatření postupně uvolňovat. Otázkou však je, zda budou lidé v brzké době opět chtít létat.

Šíření nemocí mezi pasažéry v uzavřené kabině vždy představovalo riziko kvůli stísněným podmínkám, nedostatku čerstvého vzduchu a povrchům, na které sahá mnoho lidí.

Společnost Boeing uvedla, že experimentuje se samočisticími toaletami, které budou schopny zlikvidovat 99,9 procenta patogenů. Většina aerolinek se ale na globální pandemie takového rozsahu nepřipravovala.

„Když můžete snadno prodat letadla, snažíte se odložit řešení problémů do budoucna,“ uvedl profesor inženýrství z Purdueovy univerzity Čching-jen Čchen, který pomohl vést výzkumný projekt FAA o šíření nákazy v letadle a jehož výzkum podle amerického listu The Washington Post sponzoroval Boeing. „Teď jsme zjistili, že budoucnost je vlastně rok 2020,“ dodal.

Na řešení se pracuje

Nelze však vyloučit, že bude objeveno průlomové řešení. Nyní vědci z americké Columbijské univerzity provádějí experimenty s ultrafialovým světlem, které by mohlo ničit viry, ale neškodit zdraví lidí. Podle vědců by taková světla byla užitečná například v letadlech, na letištích či v nemocnicích a školách.

Podle Davida Brennera z centra pro radiologický výzkum na Columbijské univerzitě se nyní provádí experiment se zhruba stovkou myší bez srsti, které mají být světlu vystaveny 15 měsíců. Myši jsou pod světlem osm hodin denně a každé dva týdny se zkoumá stav jejich kůže a očí. Po osmi měsících vědci nezaznamenali žádná poškození, což označují za povzbudivé.

Čchen s inženýry z Boeingu zkoumal, jak by mohla změna ventilačního systému v letadle změnit riziko nákazy SARS (těžký akutní respirační syndrom), která byla využita jako modelový příklad šíření jiných nebezpečných virů, které se mohou objevit v budoucnu.

Vědci zjistili, že pasažéři sedící v sedmi řadách od nemocného ve stroji typu Boeingu 767 měli při pětihodinové cestě třetinovou pravděpodobnost, že se nakazí. Na kratším letu by takové riziko bylo pětinové. Zároveň se ale zjistilo, že změna ventilačního systému, například pokud by tok vzduchu vycházel z oblasti blíže k podlaze místo nad sedadly, by snížila riziko nákazy o polovinu nebo více.

Důležité také je, že studie počítá s tím, že virus, který způsobil SARS, může dlouho zůstat ve vzduchu, přičemž v případě nového koronaviru SARS-CoV-2 to podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trvá kratší dobu.

Jaký bude konečný dopad pandemie COVID-19 na letecký průmysl, na jehož záchranu byly uvolněny miliardy dolarů, je stále otázkou.

Podle průzkumu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) 40 procent lidí, kteří nedávno cestovali letadlem, uvedlo, že až se šíření koronaviru dostane pod kontrolu, počkají nejméně šest měsíců, než opět nastoupí do letadla. Boeing nedávno oznámil, že plánuje propustit 16 tisíc zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 13 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 16 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 17 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...