Riziko nákazy koronavirem je v letadle vysoké, ukazuje vizualizace

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v nejistotě. Purdueova univerzita v americké Indianě nyní zveřejnila vizualizaci šíření nákazy v letadle, která mnohé lidi v nejbližší době spíše odradí od leteckého cestování. Zároveň však američtí vědci zkoumají technologie, které by mohly riziko nákazy snížit. Výsledky jsou zatím podle nich povzbudivé, informoval zpravodajský web New York Post.

Vizualizace ukazuje šíření kapének v kabině poté, co jeden cestující jednou zakašle. Kapénky by se podle ní rychle rozšířily a mnoho cestujících by se pravděpodobně nakazilo:

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) uvedl, že oproti běžnému stavu se cestování letadlem snížilo o 95 procent. Mnohé země nyní začaly protikoronavirová opatření postupně uvolňovat. Otázkou však je, zda budou lidé v brzké době opět chtít létat.

Šíření nemocí mezi pasažéry v uzavřené kabině vždy představovalo riziko kvůli stísněným podmínkám, nedostatku čerstvého vzduchu a povrchům, na které sahá mnoho lidí.

Společnost Boeing uvedla, že experimentuje se samočisticími toaletami, které budou schopny zlikvidovat 99,9 procenta patogenů. Většina aerolinek se ale na globální pandemie takového rozsahu nepřipravovala.

„Když můžete snadno prodat letadla, snažíte se odložit řešení problémů do budoucna,“ uvedl profesor inženýrství z Purdueovy univerzity Čching-jen Čchen, který pomohl vést výzkumný projekt FAA o šíření nákazy v letadle a jehož výzkum podle amerického listu The Washington Post sponzoroval Boeing. „Teď jsme zjistili, že budoucnost je vlastně rok 2020,“ dodal.

Na řešení se pracuje

Nelze však vyloučit, že bude objeveno průlomové řešení. Nyní vědci z americké Columbijské univerzity provádějí experimenty s ultrafialovým světlem, které by mohlo ničit viry, ale neškodit zdraví lidí. Podle vědců by taková světla byla užitečná například v letadlech, na letištích či v nemocnicích a školách.

Podle Davida Brennera z centra pro radiologický výzkum na Columbijské univerzitě se nyní provádí experiment se zhruba stovkou myší bez srsti, které mají být světlu vystaveny 15 měsíců. Myši jsou pod světlem osm hodin denně a každé dva týdny se zkoumá stav jejich kůže a očí. Po osmi měsících vědci nezaznamenali žádná poškození, což označují za povzbudivé.

Čchen s inženýry z Boeingu zkoumal, jak by mohla změna ventilačního systému v letadle změnit riziko nákazy SARS (těžký akutní respirační syndrom), která byla využita jako modelový příklad šíření jiných nebezpečných virů, které se mohou objevit v budoucnu.

Vědci zjistili, že pasažéři sedící v sedmi řadách od nemocného ve stroji typu Boeingu 767 měli při pětihodinové cestě třetinovou pravděpodobnost, že se nakazí. Na kratším letu by takové riziko bylo pětinové. Zároveň se ale zjistilo, že změna ventilačního systému, například pokud by tok vzduchu vycházel z oblasti blíže k podlaze místo nad sedadly, by snížila riziko nákazy o polovinu nebo více.

Důležité také je, že studie počítá s tím, že virus, který způsobil SARS, může dlouho zůstat ve vzduchu, přičemž v případě nového koronaviru SARS-CoV-2 to podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trvá kratší dobu.

Jaký bude konečný dopad pandemie COVID-19 na letecký průmysl, na jehož záchranu byly uvolněny miliardy dolarů, je stále otázkou.

Podle průzkumu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) 40 procent lidí, kteří nedávno cestovali letadlem, uvedlo, že až se šíření koronaviru dostane pod kontrolu, počkají nejméně šest měsíců, než opět nastoupí do letadla. Boeing nedávno oznámil, že plánuje propustit 16 tisíc zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 6 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 8 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 9 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 10 hhodinami
Načítání...