Riziko nákazy koronavirem je v letadle vysoké, ukazuje vizualizace

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v nejistotě. Purdueova univerzita v americké Indianě nyní zveřejnila vizualizaci šíření nákazy v letadle, která mnohé lidi v nejbližší době spíše odradí od leteckého cestování. Zároveň však američtí vědci zkoumají technologie, které by mohly riziko nákazy snížit. Výsledky jsou zatím podle nich povzbudivé, informoval zpravodajský web New York Post.

Vizualizace ukazuje šíření kapének v kabině poté, co jeden cestující jednou zakašle. Kapénky by se podle ní rychle rozšířily a mnoho cestujících by se pravděpodobně nakazilo:

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) uvedl, že oproti běžnému stavu se cestování letadlem snížilo o 95 procent. Mnohé země nyní začaly protikoronavirová opatření postupně uvolňovat. Otázkou však je, zda budou lidé v brzké době opět chtít létat.

Šíření nemocí mezi pasažéry v uzavřené kabině vždy představovalo riziko kvůli stísněným podmínkám, nedostatku čerstvého vzduchu a povrchům, na které sahá mnoho lidí.

Společnost Boeing uvedla, že experimentuje se samočisticími toaletami, které budou schopny zlikvidovat 99,9 procenta patogenů. Většina aerolinek se ale na globální pandemie takového rozsahu nepřipravovala.

„Když můžete snadno prodat letadla, snažíte se odložit řešení problémů do budoucna,“ uvedl profesor inženýrství z Purdueovy univerzity Čching-jen Čchen, který pomohl vést výzkumný projekt FAA o šíření nákazy v letadle a jehož výzkum podle amerického listu The Washington Post sponzoroval Boeing. „Teď jsme zjistili, že budoucnost je vlastně rok 2020,“ dodal.

Na řešení se pracuje

Nelze však vyloučit, že bude objeveno průlomové řešení. Nyní vědci z americké Columbijské univerzity provádějí experimenty s ultrafialovým světlem, které by mohlo ničit viry, ale neškodit zdraví lidí. Podle vědců by taková světla byla užitečná například v letadlech, na letištích či v nemocnicích a školách.

Podle Davida Brennera z centra pro radiologický výzkum na Columbijské univerzitě se nyní provádí experiment se zhruba stovkou myší bez srsti, které mají být světlu vystaveny 15 měsíců. Myši jsou pod světlem osm hodin denně a každé dva týdny se zkoumá stav jejich kůže a očí. Po osmi měsících vědci nezaznamenali žádná poškození, což označují za povzbudivé.

Čchen s inženýry z Boeingu zkoumal, jak by mohla změna ventilačního systému v letadle změnit riziko nákazy SARS (těžký akutní respirační syndrom), která byla využita jako modelový příklad šíření jiných nebezpečných virů, které se mohou objevit v budoucnu.

Vědci zjistili, že pasažéři sedící v sedmi řadách od nemocného ve stroji typu Boeingu 767 měli při pětihodinové cestě třetinovou pravděpodobnost, že se nakazí. Na kratším letu by takové riziko bylo pětinové. Zároveň se ale zjistilo, že změna ventilačního systému, například pokud by tok vzduchu vycházel z oblasti blíže k podlaze místo nad sedadly, by snížila riziko nákazy o polovinu nebo více.

Důležité také je, že studie počítá s tím, že virus, který způsobil SARS, může dlouho zůstat ve vzduchu, přičemž v případě nového koronaviru SARS-CoV-2 to podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trvá kratší dobu.

Jaký bude konečný dopad pandemie COVID-19 na letecký průmysl, na jehož záchranu byly uvolněny miliardy dolarů, je stále otázkou.

Podle průzkumu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) 40 procent lidí, kteří nedávno cestovali letadlem, uvedlo, že až se šíření koronaviru dostane pod kontrolu, počkají nejméně šest měsíců, než opět nastoupí do letadla. Boeing nedávno oznámil, že plánuje propustit 16 tisíc zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 2 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 3 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 7 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 22 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
včera v 11:56‌‌

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
včera v 10:44‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.