Přesně před rokem se v Číně objevil první prokázaný případ nemoci, která dostala později jméno covid-19. Lidstvo tak s virem SARS-CoV2, jemuž se také říká nový koronavirus, žije už 12 měsíců.
Před rokem v Číně popsali první případ záhadného zápalu plic. Utajování přispělo k rozšíření covidu v pandemii
První prosinec roku 2019 připadal na neděli. Začal advent, při střelbě v New Orleans zemřelo 11 lidí, moderátor Jeremy Clarkson označil šestnáctiletou Gretu Thunbergovou za stupidního idiota. Světová zdravotnická organizace (WHO) v rámci dne boje proti AIDS varovala před šířením nebezpečných virů. A v čínském Wu-chanu se asi sedmdesátiletý důchodce probudil do nového dne s nepříjemným kašlem, bolestí hlavy a nastydnutím.
Tento muž, který trpěl kromě jiného také Alzheimerovou chorobou, téměř nevycházel z domova, přesto se u něj objevil ze dne na den velmi silný zápal plic. Stal se prvním prokázaným případem nemoci, která dostala později název covid-19 a stala se hlavním tématem roku 2020.
O muži se toho přitom ví jen málo. Nikoho z rodiny neinfikoval, bydlel sice ve Wu-chanu, který se stal epicentrem nákazy, ale žil několik autobusových zastávek od rybího trhu, který byl s prvními nakaženými spojený. Mužův případ epidemiologicky s prvními nemocnými roku 2020 nijak nesouvisí, přestože zmíněný stařec covid prokazatelně měl, ukazují čínské studie v odborném časopise Lancet.
Co bylo předtím
Tento člověk byl sice první osobou, která prokazatelně covid dostala, ale s jistotou nebyl „pacientem nula“, tedy tím, na kterého se nový koronavirus od zvířat přenesl.
Kde se tedy nemoc vzala, je stále záhadou. Podle deníku South China Morning Post existují nejasné náznaky, že prvním případem mohl být 55letý muž, u něhož se příznaky objevily v polovině listopadu. Stanice ABC zase informovala, že americké úřady měly informace o nemoci už v druhé polovině listopadu. Nic z toho ale není doložitelné ani prokazatelné.
Také práce, které hledaly původ viru mimo Čínu, nepřinesly důkazy. Pátrání po protilátkách, jež měli lidé v jiných zemích, odhalilo s největší pravděpodobností jen případ takzvané zkřížené imunity, tedy imunity proti jiným koronavirům.
Vánoce 2019 rozhodly
Rekonstrukce prvních týdnů, kdy se nemoc volně šířila, je kvůli tajnůstkářství čínských úřadů složitá. Je nicméně zřejmé, že během prvního prosincového týdne se už covid po Wu-chanu musel šířit. Z toho, co o něm dnes vědci vědí, vyplývá, že o moc dříve vzniknout nemohl.
Do nemocnice se první případ, prodavačka z wuchanského zvířecího tržiště, dostal 16. prosince, tehdy ještě s podezřením na „pouhý“ zápal plic. V té době se už ale musel covid po Wu-Chanu šířit mnohem více, protože podobných případů začalo v dalších dnech rychle přibývat. Všechny byly nějakým způsobem spojené se stejným místem původu.
Lékaři si s prvními případy nevěděli rady, nemoc nevypadala příliš nebezpečně, nicméně ji neznali. Proto wuchanská centrální nemocnice přímo na Štědrý den odeslala vzorky od jednoho z pacientů soukromé laboratoři v Kantonu. Ještě než výsledky přišly zpět, přijala další dva nemocné, starší manželský pár trpící zápalem plic. Když se jejich rentgenové snímky dostaly do rukou lékařce Čang Ťi-sien, okamžitě vzbudily její pozornost.
Tato zkušená pneumoložka totiž už roku 2003 pracovala na potírání epidemie SARS. Aby vyloučila možnost podobného virového původu, pozvala si na vyšetření také syna této manželské dvojice. U něj se objevily příznaky stejné plicní nemoci.
O tři dny později, 27. prosince, pak přijímala dalšího nemocného, který měl plíce v zoufalém stavu, a našla na nich ony typické sklovité útvary, které dnes lékaři dobře znají jako projev covidu. Jen chvíli poté jí na stole přistály výsledky výše uvedených testů: varovaly, že jde o novou, doposud neznámou formu koronaviru.
Čang Ťi-sien nechala okamžitě kolem pacientů zřídit karanténu a informovala nadřízené, přikázala také svým zaměstnancům nosit respirátory.
Jenže nemocných přibývalo, zpočátku po jednotkách. V posledních dnech roku 2019 se do věci vložil i čínský Úřad pro kontrolu infekčních nemocí, obdoba amerického CDC. Ten si vyžádal všechny laboratorní vzorky a začal situaci v tichosti vyšetřovat. Reakce nemocnice i těchto zdravotních expertů tedy byla velmi rychlá. Bohužel úřady se zachovaly mnohem pomaleji a méně akčně, jak se mělo ukázat v dalších dnech.
Informace, dezinformace a utajování
Těsně před silvestrem se objevily první oficiální informace, v nichž čínská zdravotní komise popsala situaci. Vyzvala lékaře k bdělosti, vytvoření speciálních týmů a zejména intenzivnímu sledování dalších podobných případů. Ale současně úřady přísně varovaly před jakýmkoliv únikem informací na veřejnost, nikdo nesměl dát lidem vědět, jaké hrozbě už brzy budou čelit.
Důvodem byly zřejmě obavy před vznikem paniky, zejména v době, kdy se země připravovala na oslavy čínského Nového roku. Čína si ještě dobře pamatovala epidemii SARS, která se objevila roku 2003.
Zpráva zdravotní komise se ale dostala také na sociální síť Weibo – v podstatě čínskou obdobu Twitteru. Tam se začala rychle šířit, podezřelý zápal plic tehdy ještě nebyl identifikován jako nová nemoc, ale právě jako „návrat SARSu“. A také skupina lékařů z wuchanské nemocnice se rozhodla, že nebude mlčet.
Oftalmolog Li Wen-liang sdílel s kolegy v uzavřené skupině na diskusní platformě WeChat výsledky testů, které nemoc mylně označily jako SARS. On sám byl skeptický a psal, že není jasné, o jaký kmen koronaviru jde. Varoval lékaře, aby chránili své rodiny, a prosil je o diskrétnost. Přesto jeho zpráva začala rychle kolovat čínským internetem.
O pár dní později lékaře navštívila policie, podrobila ho výslechu a Li musel podepsat, že už dál tyto informace šířit nebude. Krátce poté, co se vrátil do nemocnice, se sám koronavirem nakazil. Informace ale dál šířil na svém blogu, o němž pak informovala i zahraniční média a který ještě víc vzbudil nepřízeň čínských úřadů. Li Wen-liang na nový koronavirus zemřel 7. února 2020 ve věku pouhých 34 let. V té době ho už na sociálních sítích sledovalo přes 17 milionů fanoušků. Byl jedním z prvních mladých pacientů a současně lékařů, kteří nemoci podlehli.
Ale zpět na konec roku 2019. V poslední den roku totiž čínské úřady zveřejnily první informace i oficiálně. Označily nemoc za zápal plic neznámého původu a informovala o ní i čínská státní televize nebo několik dalších médií, například Reuters, Deutsche Welle a South China Morning Post. Poprvé se tak o covidu dozvěděla Světová zdravotnická organizace, nikoliv ale od čínských kolegů nebo úřadů, nýbrž z médií.
WHO už ve stejný den řada partnerů požádala o bližší informace a další sledování vývoje ve Wu-Chanu. A první země, které měly s koronavirovými epidemiemi zkušenosti, se hned rozhodly konat. Nejrychleji zareagoval Hongkong, který zvýšil zdravotní riziko v zemi a oznámil, že lidé cestující z Wu-chanu budou monitorováni.
Když Čína nemluvila pravdu
Čínské úřady mezitím vsadily na potlačování a omezování informací. Státní televize 2. ledna oznámila, že osm lékařů, kteří popisovali nebezpečnost nového viru, čeká trest za šíření poplašných informací. V té době už mělo covid nejméně 266 osob.
Úřady nechaly zavřít problematické tržiště, kde se prodávaly mořské plody i další živá zvířata, a poprvé také oficiálně informovaly své zahraniční partnery, konkrétně šéfa amerického CDC Roberta Redfielda. A první informace se dostávaly i do Evropy. Česká televize psala o situaci poprvé 3. ledna, již tehdy upozornila, že „WHO se obává, že tato nemoc má potenciál rozvinout se v epidemii“.
Jako klíčové se ukázalo zasedání čínské vlády 7. ledna. Od té doby cenzura začala ve zpravodajství i na sociálních sítích potlačovat jakékoliv informování o nemoci, než byly ty oficiální. V té době už se ale covid začal šířit i za hranice Číny a spustil tak zatím největší pandemii 21. století.
Svět navíc tehdy vycházel z nepravdivých informací. Stanice CNN zveřejnila údaje od čínských whistleblowerů, které prokazovaly, že od poloviny února až do poloviny března Čína vydávala příliš optimistické informace, jež vývoj epidemie zlehčovaly.
Například 10. února informovala Čína o 2478 nových případech, přitom interní dokumenty získané CNN uvádějí 5198 nových případů covidu-19. V této praxi pak čínské úřady pokračovaly dál. Podle Andrewa Merthy z Univerzity Johnse Hopkinse byla data formulována tak, aby se jejich výsledky daly interpretovat podle toho, jak se to hodilo komunistickým představitelům.
Podobně vidí čínské záměry i americký politolog a sinolog Dali Yang z Chicagské univerzity. Podle něj se zdravotnické i politické úřady na přelomu února a března příliš soustředily na podobnost s epidemií SARS z roku 2003. Doufaly, že se podaří nemoc udržet podobně jako tehdy, a proto úřady data ohýbaly tak, aby co nejvíc připomínaly situaci ze 17 let staré epidemie.
A to také vysvětluje, proč zpočátku vypadaly údaje o smrtnosti covidu vyšší, než se později ukázalo. Původní SARS měl totiž smrtnost větší, čínské práce s údaji je ohýbaly tak, aby nová epidemie tu starou připomínala. Čína vykazovala nižší počet nakažených a více úmrtí, díky tomu to vypadalo, že na covid-19 umírá mnohem více procent lidí.
Jenže nový koronavirus se choval zcela jinak. Právě přílišné zaměření na jeho podobnost se starým SARSem vedlo k tomu, že vlády zpočátku zaváděly málo účinná a nevhodná opatření.
„Můžete mít značné množství bezpříznakových přenašečů, takže metody, které se používaly na zastavení prvního koronaviru SARS, byly neúčinné,“ uvedl pro Českou televizi virolog Jiří Černý. „Detekce teploty u cestujících a zejména na letištích, karantény a podobné věci nefungují na sto procent. Ten systém je děravý a tato opatření tedy nefungují k zastavení pandemie, ale jen k jejímu zpomalení.“
WHO reaguje
WHO bývá často kritizována za pomalou a nedostatečnou reakci. Z analýzy jejího chování ale vyplývá, že zareagovala rychle a podle protokolů a možností, které má.
Den poté, co dostala první informace o šíření zápalu plic, požádala čínskou stranu o veškeré možné údaje a také ještě týž den aktivovala svůj Incident Management Support Team, jenž má na starost sdílení informací a koordinaci mezinárodního postupu v podobných situacích.
Od 5. ledna začala své členské státy informovat detailně přes svůj Event Information System.
Jakmile čínské úřady 9. ledna zveřejnily, že příčinou nemoci je zatím neznámý virus z rodiny koronavirů, rozjela WHO všechny dostupné mechanismy, které může použít. Práci jí komplikovalo mlčení čínských partnerů, respektive jejich pomalé reakce a také nepravdivá data, jež dostávala.
Také podle zahraniční zpravodajky ČT Barbory Šámalové se Čína snažila a snaží zaměřovat pozornost jinam a zbavuje se tak zodpovědnosti za šíření pandemie, nyní třeba přichází s nejrůznějšími alternativními teoriemi o původu nákazy. Na konci listopadu například čínští vědci přišli s analýzou původu viru, která měla naznačit spíše vznik v Indii.
Počátek covidu-19 v Číně (zdroj: ČT24)
Na počátku pandemie zase někteří čínští činitelé informovali o tom, že virus pochází od amerických námořníků, kteří nemoc údajně rozšířili po čínském teritoriu. Tyto dezinformace přebíraly i oficiální twitterové profily komunistických úřadů.
V současné době zase tyto účty přicházejí s tím, že viníkem pandemie byly mražené potraviny dovezené do Číny z ciziny.
To je podle hlavního čínského epidemiologa Wu Cun-joua také hlavním důvodem šíření nemoci v současnosti. Virus se podle něj mohl zachytit na kartonových nebo plastových obalech, kde díky nízkým teplotám, které mu svědčí, přežil i několik týdnů.
Kvůli tomuto podezření Čína dočasně zakázala dovoz kuřecího a hovězího masa i mořských plodů z dvacítky zemí. WHO ale přítomnost živých virů na obalech označila jako „vzácnou a ojedinělou“ s tím, že zatím nemá důkazy, že se člověk mohl nakazit při konzumaci potravin.
Kde se virus vzal?
Stále však zůstává záhadou, kde se virus vlastně vzal. Podle dnešního stavu poznání se SARS-CoV-2 objevil mezi polovinou října a začátkem listopadu. Do té doby v této podobě neexistoval. Je velmi pravděpodobné, že se na člověka přenesl od zvířat, ať už to bylo kdekoliv. Jak to ale vědci vědí?
Zvířecí původ má totiž přes 60 procent známých infekčních nemocí, a dokonce 75 procent všech nových infekčních chorob. SARS-CoV-2 je nejnovější ze sedmi koronavirů, které jsou schopné napadat člověka. Všechny spojuje, že pocházejí od zvířat. Některé od netopýrů, jiné od velbloudů, myší nebo domestikovaných zvířat.
Netopýři jsou díky svému způsobu života v obrovských koloniích i některým vlastnostem své biologie ideálním nositelem a šiřitelem virů, proto byli i v případě nového koronaviru od počátku hlavním podezřelým. Kromě staršího koronaviru SARS z nich pocházejí i další smrtelné nemoci, jako je ebola, vzteklina, viry Nipah, Hendra nebo Marburg, ale třeba i kmeny chřipkového viru A.
Jakmile vědci poprvé izolovali a sekvenovali SARS-CoV-2, našli u něj značnou podobnost s jinými koronaviry existujícími zejména u netopýrů. Naopak zatím nevznikla jediná seriozní práce, která by přinesla důkazy, že by virus mohl pocházet z genetické manipulace.
Přesný mechanismus přenosu ze zvířete na člověka zatím vědci nevysvětlili. Předpokládají ale, že šlo o nějaký kmen, který se u netopýrů vyskytoval/vyskytuje jen výjimečně a omezeně. Během náhodné mutace získal schopnosti, které mu umožnily nakazit i člověka a přenášet se mezi lidmi. Vědci stále nevyloučili, zda k přenosu došlo přímo přes netopýry, anebo přes nějakého mezihostitele, kterým mohli být například luskouni, cibetky, ovíječi skvrnití nebo další zvířata.
Záhadná laboratoř a původ viru
Některé teorie mluví o tom, že viníkem může být jedna z čínských laboratoří, kde došlo k porušení bezpečnostních opatření. Jako o potvrzené o ní mluvil například Roman Prymula, když byl českým ministrem zdravotnictví. „Je téměř jisté, že ten virus přišel z laboratoře v Číně. Ne že by tam byl uměle vyroben, nicméně unikl, protože tam se běžně prováděly různé výzkumy, které vycházely z přírodních rezervoárů, to znamená z různých netopýrů a podobně. Na modelovém zvířeti se ten virus zřejmě dostal ven, dostal se na trh a začala celosvětová katastrofa,“ uvedl Prymula.
Spekulace o tom, že nový typ koronaviru pochází z čínské laboratoře, se objevily už na jaře po vypuknutí pandemie. V polovině dubna nejprve oznámil americký prezident Donald Trump, že se Spojené státy snaží zjistit, zda koronavirus nepochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. Ta opravdu existuje a výrazně pomohla městu se zkrocením epidemie.
O několik dní později Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 jsou netopýři z Číny. Sdělila zároveň, že důkazy nenaznačují, že by byl virus uměle upraven, nebo dokonce vyroben v laboratoři.
Počátkem května Trump na otázku jednoho z novinářů, zda viděl informace, které mu umožňují „vysokou míru přesvědčení“ o původu viru ve wuchanské laboratoři, odpověděl. „Ano, viděl.“ Podrobnosti však nesdělil. Ředitelka wuchanského institutu virologie Wang Jen-i na podobné spekulace později reagovala prohlášením, že v laboratořích mají tři živé kmeny koronaviru z netopýrů, ale žádný neodpovídá covidu-19.
Už v roce 2017 se ale objevily obavy, zda je wuchanská laboratoř dostatečně bezpečná, zejména v centru tak velkého města. Podle Richarda Ebrighta, molekulárního biologa z Rutgersovy university, virus SARS z roku 2013 unikl z vysoce zabezpečených zařízení v Pekingu rovnou několikrát.
Tezi, že koronavirus není přírodního původu, zastává také čínská viroložka Li Meng-jen, která v září společně s dalšími třemi kolegy zveřejnila na toto téma článek na otevřeném webu Zenodo. Jak ale uvedla agentura AP, článek nebyl recenzován a nezávislí recententi se vyjádřili ani ne kriticky, jako spíše posměšně, text totiž nepřináší podle nich jediný důkaz. Všichni čtyři autoři se navíc hlásí k organizaci Vláda práva Stephena Bannona, amerického republikána a bývalého hlavního strategického poradce prezidenta Donalda Trumpa.