Nedávný případ antraxu odhalil světu nebezpečí, které představuje tání permafrostu. Věčně zmrzlá půda v sobě ukrývá obávané nemoci a obleva by mohla ze zimního spánku probudit i pravé neštovice. V Rusku se přitom otepluje 2,5krát rychleji než ve zbytku světa, napsala agentura AFP.
Propuknutí antraxu (sněti slezinné) na severosibiřském poloostrově Jamal na konci července zabilo dvanáctiletého chlapce a desítky lidí musely být hospitalizovány. Smrtící bakterie se v oblasti objevila poprvé po 75 letech. Podle vědců se do ovzduší dostala z rozmrzajícího těla soba, který na následky antraxu uhynul před desítkami let. Bakterie se pak začaly šířit a zabíjet celá stáda.
„Jestli se může takový proces zopakovat? Samozřejmě,“ varoval na nedávné tiskové konferenci Boris Kerchengolc, badatel z ruského Ústavu pro biologické problémy permafrostu.
Rychlé oteplování může probudit i pravé neštovice
Teploty na poloostrově Jamal v červenci překročily sezonní průměr o celých osm stupňů Celsia a přiblížily se k tropické pětatřicítce. „Jde o bezprecedentní anomálii. Bavíme se o oblastech za polárním kruhem,“ upozorňuje Sergej Semjonov, ředitel ruského Ústavu pro globální klima.
Antrax přitom nemusí být poslední skrytou hrozbou. „Na severu jsou také zbytky pravých neštovic z konce 19. století a vědci nově v mamutí kůži objevili neznámé 'obří viry',“ vysvětluje náměstek ředitele ruského Výzkumného ústavu pro epidemiologii Viktor Malejev. „Myslím, že klimatické změny nám ještě připraví pořádná překvapení. Nechci nikoho strašit, ale musíme být připraveni,“ uvedl.
Podle Malejeva by mohla propuknutí antraxu zmírnit plošná vakcinace sobů. Od té se ustoupilo asi před deseti lety kvůli domnělému vymizení nákazy z regionu.
Do výzkumu klimatických změn se neinvestuje, stěžují si ruští vědci
Ruští vědci si stěžují na to, že místo investic do výzkumu klimatických změn přicházejí ve vědě škrty a peníze se utrácejí jen při reakcích na mimořádné situace. Oceánolog z Ruského hydrometeorologického ústavu Valerij Malinin připomíná rok 2010 a spuštění programu klimatického výzkumu poté, co požáry seslaly na Moskvu dusivý kouř. Program byl následně „zcela pohřben“.
„Když přijdou ničivé události, vždycky se mluví o prevenci, ale jakmile vášně ochladnou, je všechno zapomenuto,“ konstatuje Malinin. „Jamal je pouhé varování: příroda se bude bouřit dál,“ dodal.
