Skupina amerických lékařů detailně prozkoumala mozky lidí, kteří zemřeli na covid-19. Opakovaně v nich nacházeli známky poškození způsobené zeslábnutím a narušením cév – v mozkové tkáni se ale nevyskytovaly přímo stopy viru SARS-CoV-2. To naznačuje, že tyto důsledky nejsou vyvolány přímým útokem viru na mozek.
Mozky pacientů s covidem mohou být náchylné k poškození cév, uvádí studie z USA
„Zjistili jsme, že mozky pacientů, kteří se nakazí infekcí SARS-CoV-2, mohou být náchylné k poškození cév. Výsledky našeho výzkumu naznačují, že to může být způsobeno zánětlivou reakcí organismu na virus,“ uvedla Avindra Nathová z Národního ústavu pro neurologické poruchy a mrtvici (NINDS) a současně hlavní autorka studie.
„Doufáme, že tyto výsledky pomohou lékařům pochopit celé spektrum problémů, jimiž mohou pacienti trpět, abychom pak mohli přijít s lepší léčbou,“ řekla ke studii, která vyšla v odborném vědeckém časopise New England Journal of Medicine.
Covid-19 je sice hlavně respirační onemocnění, pacienti ale často pociťují i další problémy – a právě ty neurologické jsou mezi nimi velmi časté. Patří k nim například bolesti hlavy, deliria, závratě, únava a zejména velmi typická ztráta čichu nebo chuti. Nemoc může také způsobit, že pacienti utrpí mozkovou mrtvici nebo jiné podobné závažné poškození mozku.
Už několik studií prokázalo, že covid může způsobit zánět a poškození cév. V jedné z nich vědci dokonce našli důkazy o malém množství SARS-CoV-2 v mozku některých pacientů a od té doby se stále snaží pochopit, jak může nemoc mozek ovlivňovat.
Jde o velmi složitý problém, do něhož vstupuje celá řada proměnných a vlivů, proto se obtížně studují – a také proto jsou první výsledky teprve nyní.
Detailní výzkum
V prezentované studii výzkumníci provedli hloubkovou analýzu vzorků mozkové tkáně devatenácti pacientů, kteří zemřeli po prodělaném covidu-19 v období od března do července 2020. Vzorky od šestnácti pacientů poskytla kancelář vrchního soudního lékaře v New Yorku, ostatní tři případy darovalo oddělení patologie z University of Iowa.
Pacienti umírali v širokém rozmezí věku od 5 do 73 let. Zemřeli během několika hodin až dvou měsíců po hlášení prvních příznaků nemoci. Mnoho z nich mělo jeden nebo více rizikových faktorů, včetně cukrovky, obezity a nejrůznějších kardiovaskulárních onemocnění. Osm bylo nalezeno mrtvých doma nebo na veřejném prostranství, další tři pacienti zkolabovali a náhle zemřeli.
Na jejich mozky vědci použili extrémně citlivý snímač magnetické rezonance (MRI). S jeho pomocí prozkoumali vzorky čichových buněk a mozkového kmene každého pacienta. Právě tyto oblasti jsou považovány za vysoce náchylné ke covid-19. Snímky odhalily, že v obou regionech byl nadbytek světlých bodů, které na MRI znamenají zánět, i tmavých skvrn, jež zase představují krvácení.
Výzkumníci pak použili snímky jako vodítko pro podrobnější zkoumání skvrn pod mikroskopem. Zjistili, že světlá místa obsahují cévy, které jsou tenčí než normálně a někdy jimi unikají krevní proteiny, jako fibrinogen, do mozku.
To zřejmě spustilo imunitní reakci: Skvrny totiž byly obklopeny T-lymfocyty i imunitními buňkami mozku zvanými microglia. Naopak tmavé skvrny obsahovaly sraženiny i narušené cévy, ale nenašly se v nich žádné stopy po imunitní reakci.
Co studie říká o covidu
„Dost nás to překvapilo. Původně jsme očekávali poškození způsobené nedostatkem kyslíku. Místo toho jsme viděli oblasti poškození, které jsou obvykle spojeny s mozkovými mrtvicemi a neurozánětlivými onemocněními,“ uvedla doktorka Nathová.
Vědci ale přes závažné poškození nezjistili žádné známky infekce ve vzorcích mozkové tkáně, přestože použili několik metod pro detekci genetického materiálu nebo proteinů viru SARS-CoV-2.
„Zatím naše výsledky naznačují, že poškození, které jsme viděli, nemuselo být způsobeno virem SARS-CoV-2, který přímo infikoval mozek,“ řekla Nathová. „V budoucnu máme v plánu zkoumat, jak covid-19 poškozuje mozkové cévy a jestli to vyvolává některé krátkodobé a dlouhodobé příznaky, které vidíme u našich pacientů.“
