Nynější koronavirus je nakažlivější než původní verze rozšířená v Číně, ukázal výzkum

Na celém světě v současné pandemii koronaviru dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk, a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze; tvrdí to aspoň nová studie ve vědeckém časopise Cell, podle níž je však ještě potřeba tyto výsledky důkladněji ověřit.

Koronavirus, stejně jako veškeré ostatní viry, neustále prochází mutacemi. Vědci zaznamenávají jejich genom a sdílejí je v databázi GISAID, jež nyní eviduje asi 58 tisíc různých genových sekvencí SARS-CoV-2.

Z tohoto sledování také vyšlo najevo, že poté, co se SARS-CoV-2 rozšířil z Číny do Evropy, se na starém kontinentně stala dominantní jedna z jeho variant, kterou vědci označili D614G. Ta má vůči originálu drobnou odlišnost právě v místě, které ovlivňuje schopnost viru pronikat do lidských buněk.

Výzkumníci z univerzit v Sheffieldu a Dukeovy univerzity společně s pracovníky z laboratoře v Los Alamos pak s jistým znepokojením odhalili, že tato varianta je zřejmě více přenositelná mezi lidmi. Svoje zjištění však museli ještě ověřit.

Novější virus nezhoršuje průběh nemoci

Experti proto analyzovali údaje od 999 pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 ve Velké Británii a zjistili, že lidé nakažení zkoumanou variantou v sobě mají více virových částic. To se však nijak neodráželo na vážnosti jejich onemocnění, což bylo pro vědce povzbudivé. Experimenty v laboratořích pak ukázaly, že D614G proniká do lidských buněk s tři- až šestkrát větší účinnosti než původní varianta koronaviru nalezená v Číně.

Vědci však upozorňují, že nálezy z laboratoře ještě nemusí věrně replikovat chování viru v reálném světě a jeho šíření populací. Z přísně vědeckého hlediska tak lze nyní pouze říci, že je varianta D614G nakažlivější, ale to nutně neznamená, že se mezi lidmi skutečně více šíří. Roli při rozšíření této varianty totiž mohly hrát také další neznámé faktory či pouhá náhoda.

Nathan Grubaugh z Yaleovy univerzity se svými kolegy v jiném článku nicméně také poznamenal, že tato varianta viru v současnosti pandemii dominuje. „Je to zajímavý objev, který se možná dotýká milionů lidí, ale u nějž zatím neznáme jeho konečný dopad. Objevili jsme tento virus před půlrokem a spoustu dalších věcí o něm zase zjistíme v následujících šesti měsících,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nabídka předstihne poptávku, predikují experti roli AI v „ekonomice záměrů“

Už brzy by se na trhu mohly objevit umělé inteligence v podobě asistentů, kteří budou předvídat lidská rozhodnutí. Díky tomu budou schopné chování ovlivňovat, a navíc prodávat tyto vyvíjející se „záměry“ v reálném čase společnostem. Ty pak uspokojí potřebu ještě předtím, než si člověk uvědomí, že ji vůbec má, varují experti na etiku umělých inteligencí z Cambridgeské univerzity.
včera v 09:00

Liberecký astronom objevil neznámou kometu. Přímo na Štědrý den

Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.
30. 12. 2024

Roje robomravenců spolupracují jako živý hmyz. Tvoří vory a nosí těžké věci

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.
30. 12. 2024

Čeští vědci popsali vznik antibiotik schopných ničit i superodolné bakterie

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
30. 12. 2024
Načítání...