Nynější koronavirus je nakažlivější než původní verze rozšířená v Číně, ukázal výzkum

Na celém světě v současné pandemii koronaviru dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk, a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze; tvrdí to aspoň nová studie ve vědeckém časopise Cell, podle níž je však ještě potřeba tyto výsledky důkladněji ověřit.

Koronavirus, stejně jako veškeré ostatní viry, neustále prochází mutacemi. Vědci zaznamenávají jejich genom a sdílejí je v databázi GISAID, jež nyní eviduje asi 58 tisíc různých genových sekvencí SARS-CoV-2.

Z tohoto sledování také vyšlo najevo, že poté, co se SARS-CoV-2 rozšířil z Číny do Evropy, se na starém kontinentně stala dominantní jedna z jeho variant, kterou vědci označili D614G. Ta má vůči originálu drobnou odlišnost právě v místě, které ovlivňuje schopnost viru pronikat do lidských buněk.

Výzkumníci z univerzit v Sheffieldu a Dukeovy univerzity společně s pracovníky z laboratoře v Los Alamos pak s jistým znepokojením odhalili, že tato varianta je zřejmě více přenositelná mezi lidmi. Svoje zjištění však museli ještě ověřit.

Novější virus nezhoršuje průběh nemoci

Experti proto analyzovali údaje od 999 pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 ve Velké Británii a zjistili, že lidé nakažení zkoumanou variantou v sobě mají více virových částic. To se však nijak neodráželo na vážnosti jejich onemocnění, což bylo pro vědce povzbudivé. Experimenty v laboratořích pak ukázaly, že D614G proniká do lidských buněk s tři- až šestkrát větší účinnosti než původní varianta koronaviru nalezená v Číně.

Vědci však upozorňují, že nálezy z laboratoře ještě nemusí věrně replikovat chování viru v reálném světě a jeho šíření populací. Z přísně vědeckého hlediska tak lze nyní pouze říci, že je varianta D614G nakažlivější, ale to nutně neznamená, že se mezi lidmi skutečně více šíří. Roli při rozšíření této varianty totiž mohly hrát také další neznámé faktory či pouhá náhoda.

Nathan Grubaugh z Yaleovy univerzity se svými kolegy v jiném článku nicméně také poznamenal, že tato varianta viru v současnosti pandemii dominuje. „Je to zajímavý objev, který se možná dotýká milionů lidí, ale u nějž zatím neznáme jeho konečný dopad. Objevili jsme tento virus před půlrokem a spoustu dalších věcí o něm zase zjistíme v následujících šesti měsících,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...