Nová vědecká studie popisuje koronavirus jako cévní onemocnění

Koronavirus reflektovaný především kvůli dýchacím potížím je cévní onemocnění, tvrdí studie zveřejněná v respektovaném odborném časopise The Lancet. Mohlo by to vysvětlovat různorodost symptomů spojovaných s nákazou, například naběhlé a zanícené prsty chodidel nebo zánětlivé onemocnění projevující se u dětí.

Vědci spojili s četnými zdravotními obtížemi lidí nakažených koronavirem endoteliární buňky, tedy ty, které tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Například jednasedmdesátiletý muž s transplantovanou ledvinou, u nějž byla diagnostikovaná nemoc covid-19, zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval v endoteliárních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliárními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selháním mnoha orgánů trpěla rovněž osmapadesátiletá obézní žena, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. I u ní se našly zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

ACE2 –⁠ klíčový enzym

Autoři studie napsali, že při onemocnění covidem-19 se jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 –⁠ enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. Vysvětluje to, proč se covid-19 projevuje tolika různými symptomy.

Šéf amerického svazu veřejného zdravotnictví Georges Benjamin studii považuje za významný přínos k pochopení koronaviru a léčby, protože se u covidu-19 často objevují komplikace, které nejsou u striktně dýchacích nemocí běžné.

Podobně kladně studii zhodnotil i šéf centra pro zdravotnické inovace Russell Medford. „Popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2. Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,“ sdělil.

Nemoc má nespočetně příznaků

Ředitel bostonské ženské nemocnice a cévního centra Mandeep Mehra poukázal na to, že s covidem-19 se pojí „myriády zdánlivě nesouvisejících příznaků“, které nejsou normálně patrné při nákaze vysoce nakažlivými viry SARS nebo H1N1. „Když dáte dohromady všechny údaje, které se postupně objevují, ukáže se, že jde zřejmě o vaskulotropní virus, což znamená, že postihuje cévy,“ řekl.

Než byla tato studie publikována, vědci se pozastavovali nad tím, že k běžnému symptomu koronaviru patří krevní sraženiny. Matoucí byly nikoli sraženiny samotné, ale fakt, že jim nezabránilo podávání látek proti srážlivosti krve a že lidé mohli zemřít na mozkovou mrtvici. V květnu se v jedné studii objevila informace, že se nebezpečné krevní sraženiny objevily u 30 procent pacientů s těžkým průběhem nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 15 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 17 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 18 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 20 hhodinami
Načítání...