Experimentální vakcína na koronavirus má slibné výsledky, testy jsou ale teprve na začátku

Americká společnost Moderna, která vyvíjí vakcínu na koronavirus, zaznamenala slibné výsledky testované látky. Informují o tom americká média. Dobrovolníci, kteří látku dostali, si proti viru vytvořili protilátky. Jde ale teprve o neúplné výsledky první fáze výzkumu, ve které se vakcína testuje na velmi malém množství lidí. V tuto chvíli proto ještě není jasné, zda bude látka fungovat v reálném světě. Výsledky studie také zatím neprošly recenzním řízením.

Společnost Moderna vyvíjí vakcínu ve spolupráci s americkým Národním ústavem zdraví (NIH). Výzkum končí první fázi, ve které se látka zkouší na menším množství lidí, aby se zjistilo, zda je bezpečná a zda vyvolává imunitní reakci.

Látku, která neobsahuje samotný virus, dostalo celkem 45 zdravých dobrovolníků mezi 18 a 55 lety v různě silných dávkách (10, 25 nebo 250 mikrogramů) a v různých kombinacích dávek (vždy buď dvě stejné menší, či zatím jednu nejvyšší dávku).

Společnost ještě nemá kompletní výsledky měření pro všechny účastníky. U všech těch, v jejichž případě data k dispozici jsou, se nicméně vyvinuly protilátky, byť v různém množství. Například u osmi z dobrovolníků, kteří dostali vždy po dvou nižších dávkách, se podle výzkumníků vytvořily protilátky schopné neutralizovat virus v takovém množství, jež je stejné či vyšší než u lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.

U tří dobrovolníků, kteří dostali nejvyšší dávku, se dostavila horečka a příznaky chřipky. U osob, které dostaly nižší dávky, se žádné vedlejší účinky neprojevily, až na jednoho dobrovolníka, u nějž se objevilo zarudnutí v místě vpichu. Podle Moderny by se masová fáze testování prováděla s nižšími dávkami látky.

Vakcína v první polovině příštího roku?

Studie zatím neprošla recenzním řízením a nebyla publikována v žádném časopise. I když má látka slibné výsledky v laboratoři, není zřejmé, zda bude chránit lidi v reálném světě, upozorňuje web stanice CNN. Vědci také upozorňují, že stále není známo, jak vysoká hladina protilátek v krvi je třeba pro imunitu vůči viru.

Moderna se nyní chystá na druhou fázi výzkumu, v němž bude vakcínu testovat zhruba na šesti stech lidech, a v červenci by chtěla začít s třetí fází, která už zahrnuje desítky tisíc testovaných. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být vakcína podle společnosti dostupná mezi lednem a červnem příštího roku.

Zpráva povzbudila trhy

Akcie firmy Moderna po sdělení vyskočily o více než čtvrtinu. Zisky si přitom připsal také americký index Standard & Poor's 500, který zaznamenal největší nárůst od začátku dubna. Rostly však i další americké ukazatele.

Na zprávu zareagovali rovněž asijští investoři. Hlavní index tokijské akciové burzy Nikkei zpevnil o 1,5 procenta, australský S&P/ASX 200 zamířil vzhůru o 1,8 procenta, jihokorejská KOSPI o 2,2 procenta, hongkongský Hang Seng o 2,1 procenta. Trhy rostly rovněž v Indii, na Tchaj-wanu či v jihovýchodní Asii.

Podle řady expertů je objevení vakcíny jediným způsobem, jímž lze otevřít světovou ekonomiku bez obav z další vlny nákazy, která by si vyžádala nové zavedení společenských restrikcí, jež tvrdě dopadají na hospodářství. Na vývoji očkovací látky tak pracují stovky vědeckých týmů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...