Experimentální vakcína na koronavirus má slibné výsledky, testy jsou ale teprve na začátku

Americká společnost Moderna, která vyvíjí vakcínu na koronavirus, zaznamenala slibné výsledky testované látky. Informují o tom americká média. Dobrovolníci, kteří látku dostali, si proti viru vytvořili protilátky. Jde ale teprve o neúplné výsledky první fáze výzkumu, ve které se vakcína testuje na velmi malém množství lidí. V tuto chvíli proto ještě není jasné, zda bude látka fungovat v reálném světě. Výsledky studie také zatím neprošly recenzním řízením.

Společnost Moderna vyvíjí vakcínu ve spolupráci s americkým Národním ústavem zdraví (NIH). Výzkum končí první fázi, ve které se látka zkouší na menším množství lidí, aby se zjistilo, zda je bezpečná a zda vyvolává imunitní reakci.

Látku, která neobsahuje samotný virus, dostalo celkem 45 zdravých dobrovolníků mezi 18 a 55 lety v různě silných dávkách (10, 25 nebo 250 mikrogramů) a v různých kombinacích dávek (vždy buď dvě stejné menší, či zatím jednu nejvyšší dávku).

Společnost ještě nemá kompletní výsledky měření pro všechny účastníky. U všech těch, v jejichž případě data k dispozici jsou, se nicméně vyvinuly protilátky, byť v různém množství. Například u osmi z dobrovolníků, kteří dostali vždy po dvou nižších dávkách, se podle výzkumníků vytvořily protilátky schopné neutralizovat virus v takovém množství, jež je stejné či vyšší než u lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.

U tří dobrovolníků, kteří dostali nejvyšší dávku, se dostavila horečka a příznaky chřipky. U osob, které dostaly nižší dávky, se žádné vedlejší účinky neprojevily, až na jednoho dobrovolníka, u nějž se objevilo zarudnutí v místě vpichu. Podle Moderny by se masová fáze testování prováděla s nižšími dávkami látky.

Vakcína v první polovině příštího roku?

Studie zatím neprošla recenzním řízením a nebyla publikována v žádném časopise. I když má látka slibné výsledky v laboratoři, není zřejmé, zda bude chránit lidi v reálném světě, upozorňuje web stanice CNN. Vědci také upozorňují, že stále není známo, jak vysoká hladina protilátek v krvi je třeba pro imunitu vůči viru.

Moderna se nyní chystá na druhou fázi výzkumu, v němž bude vakcínu testovat zhruba na šesti stech lidech, a v červenci by chtěla začít s třetí fází, která už zahrnuje desítky tisíc testovaných. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být vakcína podle společnosti dostupná mezi lednem a červnem příštího roku.

Zpráva povzbudila trhy

Akcie firmy Moderna po sdělení vyskočily o více než čtvrtinu. Zisky si přitom připsal také americký index Standard & Poor's 500, který zaznamenal největší nárůst od začátku dubna. Rostly však i další americké ukazatele.

Na zprávu zareagovali rovněž asijští investoři. Hlavní index tokijské akciové burzy Nikkei zpevnil o 1,5 procenta, australský S&P/ASX 200 zamířil vzhůru o 1,8 procenta, jihokorejská KOSPI o 2,2 procenta, hongkongský Hang Seng o 2,1 procenta. Trhy rostly rovněž v Indii, na Tchaj-wanu či v jihovýchodní Asii.

Podle řady expertů je objevení vakcíny jediným způsobem, jímž lze otevřít světovou ekonomiku bez obav z další vlny nákazy, která by si vyžádala nové zavedení společenských restrikcí, jež tvrdě dopadají na hospodářství. Na vývoji očkovací látky tak pracují stovky vědeckých týmů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 20 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 22 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...