Experimentální vakcína na koronavirus má slibné výsledky, testy jsou ale teprve na začátku

Americká společnost Moderna, která vyvíjí vakcínu na koronavirus, zaznamenala slibné výsledky testované látky. Informují o tom americká média. Dobrovolníci, kteří látku dostali, si proti viru vytvořili protilátky. Jde ale teprve o neúplné výsledky první fáze výzkumu, ve které se vakcína testuje na velmi malém množství lidí. V tuto chvíli proto ještě není jasné, zda bude látka fungovat v reálném světě. Výsledky studie také zatím neprošly recenzním řízením.

Společnost Moderna vyvíjí vakcínu ve spolupráci s americkým Národním ústavem zdraví (NIH). Výzkum končí první fázi, ve které se látka zkouší na menším množství lidí, aby se zjistilo, zda je bezpečná a zda vyvolává imunitní reakci.

Látku, která neobsahuje samotný virus, dostalo celkem 45 zdravých dobrovolníků mezi 18 a 55 lety v různě silných dávkách (10, 25 nebo 250 mikrogramů) a v různých kombinacích dávek (vždy buď dvě stejné menší, či zatím jednu nejvyšší dávku).

Společnost ještě nemá kompletní výsledky měření pro všechny účastníky. U všech těch, v jejichž případě data k dispozici jsou, se nicméně vyvinuly protilátky, byť v různém množství. Například u osmi z dobrovolníků, kteří dostali vždy po dvou nižších dávkách, se podle výzkumníků vytvořily protilátky schopné neutralizovat virus v takovém množství, jež je stejné či vyšší než u lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.

U tří dobrovolníků, kteří dostali nejvyšší dávku, se dostavila horečka a příznaky chřipky. U osob, které dostaly nižší dávky, se žádné vedlejší účinky neprojevily, až na jednoho dobrovolníka, u nějž se objevilo zarudnutí v místě vpichu. Podle Moderny by se masová fáze testování prováděla s nižšími dávkami látky.

Vakcína v první polovině příštího roku?

Studie zatím neprošla recenzním řízením a nebyla publikována v žádném časopise. I když má látka slibné výsledky v laboratoři, není zřejmé, zda bude chránit lidi v reálném světě, upozorňuje web stanice CNN. Vědci také upozorňují, že stále není známo, jak vysoká hladina protilátek v krvi je třeba pro imunitu vůči viru.

Moderna se nyní chystá na druhou fázi výzkumu, v němž bude vakcínu testovat zhruba na šesti stech lidech, a v červenci by chtěla začít s třetí fází, která už zahrnuje desítky tisíc testovaných. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být vakcína podle společnosti dostupná mezi lednem a červnem příštího roku.

Zpráva povzbudila trhy

Akcie firmy Moderna po sdělení vyskočily o více než čtvrtinu. Zisky si přitom připsal také americký index Standard & Poor's 500, který zaznamenal největší nárůst od začátku dubna. Rostly však i další americké ukazatele.

Na zprávu zareagovali rovněž asijští investoři. Hlavní index tokijské akciové burzy Nikkei zpevnil o 1,5 procenta, australský S&P/ASX 200 zamířil vzhůru o 1,8 procenta, jihokorejská KOSPI o 2,2 procenta, hongkongský Hang Seng o 2,1 procenta. Trhy rostly rovněž v Indii, na Tchaj-wanu či v jihovýchodní Asii.

Podle řady expertů je objevení vakcíny jediným způsobem, jímž lze otevřít světovou ekonomiku bez obav z další vlny nákazy, která by si vyžádala nové zavedení společenských restrikcí, jež tvrdě dopadají na hospodářství. Na vývoji očkovací látky tak pracují stovky vědeckých týmů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 57 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...