Experimentální vakcína na koronavirus má slibné výsledky, testy jsou ale teprve na začátku

Americká společnost Moderna, která vyvíjí vakcínu na koronavirus, zaznamenala slibné výsledky testované látky. Informují o tom americká média. Dobrovolníci, kteří látku dostali, si proti viru vytvořili protilátky. Jde ale teprve o neúplné výsledky první fáze výzkumu, ve které se vakcína testuje na velmi malém množství lidí. V tuto chvíli proto ještě není jasné, zda bude látka fungovat v reálném světě. Výsledky studie také zatím neprošly recenzním řízením.

Společnost Moderna vyvíjí vakcínu ve spolupráci s americkým Národním ústavem zdraví (NIH). Výzkum končí první fázi, ve které se látka zkouší na menším množství lidí, aby se zjistilo, zda je bezpečná a zda vyvolává imunitní reakci.

Látku, která neobsahuje samotný virus, dostalo celkem 45 zdravých dobrovolníků mezi 18 a 55 lety v různě silných dávkách (10, 25 nebo 250 mikrogramů) a v různých kombinacích dávek (vždy buď dvě stejné menší, či zatím jednu nejvyšší dávku).

Společnost ještě nemá kompletní výsledky měření pro všechny účastníky. U všech těch, v jejichž případě data k dispozici jsou, se nicméně vyvinuly protilátky, byť v různém množství. Například u osmi z dobrovolníků, kteří dostali vždy po dvou nižších dávkách, se podle výzkumníků vytvořily protilátky schopné neutralizovat virus v takovém množství, jež je stejné či vyšší než u lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.

U tří dobrovolníků, kteří dostali nejvyšší dávku, se dostavila horečka a příznaky chřipky. U osob, které dostaly nižší dávky, se žádné vedlejší účinky neprojevily, až na jednoho dobrovolníka, u nějž se objevilo zarudnutí v místě vpichu. Podle Moderny by se masová fáze testování prováděla s nižšími dávkami látky.

Vakcína v první polovině příštího roku?

Studie zatím neprošla recenzním řízením a nebyla publikována v žádném časopise. I když má látka slibné výsledky v laboratoři, není zřejmé, zda bude chránit lidi v reálném světě, upozorňuje web stanice CNN. Vědci také upozorňují, že stále není známo, jak vysoká hladina protilátek v krvi je třeba pro imunitu vůči viru.

Moderna se nyní chystá na druhou fázi výzkumu, v němž bude vakcínu testovat zhruba na šesti stech lidech, a v červenci by chtěla začít s třetí fází, která už zahrnuje desítky tisíc testovaných. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být vakcína podle společnosti dostupná mezi lednem a červnem příštího roku.

Zpráva povzbudila trhy

Akcie firmy Moderna po sdělení vyskočily o více než čtvrtinu. Zisky si přitom připsal také americký index Standard & Poor's 500, který zaznamenal největší nárůst od začátku dubna. Rostly však i další americké ukazatele.

Na zprávu zareagovali rovněž asijští investoři. Hlavní index tokijské akciové burzy Nikkei zpevnil o 1,5 procenta, australský S&P/ASX 200 zamířil vzhůru o 1,8 procenta, jihokorejská KOSPI o 2,2 procenta, hongkongský Hang Seng o 2,1 procenta. Trhy rostly rovněž v Indii, na Tchaj-wanu či v jihovýchodní Asii.

Podle řady expertů je objevení vakcíny jediným způsobem, jímž lze otevřít světovou ekonomiku bez obav z další vlny nákazy, která by si vyžádala nové zavedení společenských restrikcí, jež tvrdě dopadají na hospodářství. Na vývoji očkovací látky tak pracují stovky vědeckých týmů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 18 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
včera v 07:00‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.