Test vakcíny proti koronaviru na myších uspěl. Firma žádá o možnost zkoušet ji na lidech

Vědci z Pittsburghu tento týden oznámili, že otestovali potenciální očkování proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. U myší vakcína vytvořila množství protilátek účinných proti tomuto viru. Protilátek bylo dost na to, aby vir neutralizovaly. O výsledcích informoval odborný časopis EBioMedicine.

Autoři byli schopni očkovací látku připravit tak brzy především proto, že vycházeli ze základů, na nichž pracovali během dřívějších koronavirových epidemií.

„Měli jsme zkušenosti se SARS z roku 2003 a MERS z roku 2014. Tyto dva viry, které jsou novému koronaviru velmi blízké, nás naučily, že v imunitě proti viru je důležitý jeden konkrétní protein – takzvaný S (Spike) protein,“ uvedl spoluautor výzkumu Andrea Gambotto. „Ukazuje to, jak důležité je financovat výzkum vakcín. Nikdy totiž nevíte, kde se vynoří další pandemie,“ dodal. 

Očkování dostalo název PittCoVacc (Pittsburgh Coronavirus Vaccine). Od dalšího experimentálního očkování, které vstoupilo do fáze klinických testů, se liší v tom, že je konzervativnější, využívá zaběhlých postupů, pomocí nichž zvyšuje imunitu organismu proti konkrétnímu viru. Je tedy v principu podobné tomu, jak fungují současná očkování proti chřipce.

Stovky malých jehliček

Jediné přelomové je zařízení, jímž se látka dopravuje do těla: jedná se o soustavu čtyř stovek drobných jehliček, které umí dopravit S protein do kůže. Tyto jehličky jsou tvořené čistě proteinem a cukrem a v těle se kompletně rozpustí. „Navázali jsme v tom na výzkum očkování proti spalničkám, ale naše high-tech verze je účinnější,“ uvedli vědci. „A navíc je téměř bezbolestná,“ ujistili.

Očkování dorazí do dvou let

Systém je podle jeho autorů velmi dobře použitelný v praxi – očkování se dá škálovat podle potřeby a problémem by neměla být ani jeho masová výroba a distribuce. Dokonce není ani zapotřebí uchovávat jej při nízkých teplotách.

Při testech na laboratorních myších byla vakcína schopná tvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 už do dvou týdnů po očkování. Protože od začátku výzkumu uplynula příliš krátká doba, není jasné, jak dlouho taková imunitní odezva vydrží – vědci ale předpokládají, že u lidí by to mělo být nejméně jeden rok.

Autoři nyní  chtějí požádat americké úřady o možnost testovat vakcínu na lidech – to by mohlo začít během pouhých několika měsíců. „Normálně by to trvalo nejméně rok a možná i déle,“ uvedli vědci. „Ale současná situace je odlišná od čehokoliv, co jsme viděli, takže vlastně nevíme, jak rychle to celé bude probíhat. Ale nedávno oznámené úpravy těchto procedur naznačují, že bychom mohli pokračovat rychleji,“ doufají.

Není zdaleka jisté, že tato vakcína bude schválená nebo účinná. I kdyby se ukázala jako funkční, než by byla schopná dostat se k lidem, trvalo by to minimálně rok až rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...