Test vakcíny proti koronaviru na myších uspěl. Firma žádá o možnost zkoušet ji na lidech

Vědci z Pittsburghu tento týden oznámili, že otestovali potenciální očkování proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. U myší vakcína vytvořila množství protilátek účinných proti tomuto viru. Protilátek bylo dost na to, aby vir neutralizovaly. O výsledcích informoval odborný časopis EBioMedicine.

Autoři byli schopni očkovací látku připravit tak brzy především proto, že vycházeli ze základů, na nichž pracovali během dřívějších koronavirových epidemií.

„Měli jsme zkušenosti se SARS z roku 2003 a MERS z roku 2014. Tyto dva viry, které jsou novému koronaviru velmi blízké, nás naučily, že v imunitě proti viru je důležitý jeden konkrétní protein – takzvaný S (Spike) protein,“ uvedl spoluautor výzkumu Andrea Gambotto. „Ukazuje to, jak důležité je financovat výzkum vakcín. Nikdy totiž nevíte, kde se vynoří další pandemie,“ dodal. 

Očkování dostalo název PittCoVacc (Pittsburgh Coronavirus Vaccine). Od dalšího experimentálního očkování, které vstoupilo do fáze klinických testů, se liší v tom, že je konzervativnější, využívá zaběhlých postupů, pomocí nichž zvyšuje imunitu organismu proti konkrétnímu viru. Je tedy v principu podobné tomu, jak fungují současná očkování proti chřipce.

Stovky malých jehliček

Jediné přelomové je zařízení, jímž se látka dopravuje do těla: jedná se o soustavu čtyř stovek drobných jehliček, které umí dopravit S protein do kůže. Tyto jehličky jsou tvořené čistě proteinem a cukrem a v těle se kompletně rozpustí. „Navázali jsme v tom na výzkum očkování proti spalničkám, ale naše high-tech verze je účinnější,“ uvedli vědci. „A navíc je téměř bezbolestná,“ ujistili.

Očkování dorazí do dvou let

Systém je podle jeho autorů velmi dobře použitelný v praxi – očkování se dá škálovat podle potřeby a problémem by neměla být ani jeho masová výroba a distribuce. Dokonce není ani zapotřebí uchovávat jej při nízkých teplotách.

Při testech na laboratorních myších byla vakcína schopná tvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 už do dvou týdnů po očkování. Protože od začátku výzkumu uplynula příliš krátká doba, není jasné, jak dlouho taková imunitní odezva vydrží – vědci ale předpokládají, že u lidí by to mělo být nejméně jeden rok.

Autoři nyní  chtějí požádat americké úřady o možnost testovat vakcínu na lidech – to by mohlo začít během pouhých několika měsíců. „Normálně by to trvalo nejméně rok a možná i déle,“ uvedli vědci. „Ale současná situace je odlišná od čehokoliv, co jsme viděli, takže vlastně nevíme, jak rychle to celé bude probíhat. Ale nedávno oznámené úpravy těchto procedur naznačují, že bychom mohli pokračovat rychleji,“ doufají.

Není zdaleka jisté, že tato vakcína bude schválená nebo účinná. I kdyby se ukázala jako funkční, než by byla schopná dostat se k lidem, trvalo by to minimálně rok až rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 4 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...