Rostoucí emise skleníkových plynů ve dvacátém století udělaly z jižní Číny místo, které má ideální podmínky pro přenos koronavirů z netopýrů na lidi. Změna klimatu totiž podle nové studie pomohla růstu lesů i přesunu řady netopýřích druhů právě do míst, kde se poprvé objevil virus SARS-CoV-2 zodpovědný za současnou pandemii covidu-19.
Pandemii covidu-19 výrazně napomohly klimatické změny, ukázal výzkum čínských lesů
Klimatologové při studiu změn, které přinesly oteplování planety v průběhu dvacátého století, narazili na rozsáhlé změny vegetace v jihočínské provincii Jün-nan a také v přilehlých oblastech Myanmaru a Laosu.
Klimatické změny spočívající ve zvýšených průměrných teplotách, množství slunečního světla a vyšší koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře měly příznivý vliv na přeměnu tamního prostředí z křovinné vegetace na tropickou savanu a listnaté lesy. A to vytvořilo ideální prostředí pro mnoho druhů netopýrů, kteří žijí převážně v lesích, dokládají autoři studie zveřejněné v odborném časopise Science of the Total Environment.
Množství koronavirů v této oblasti podle výzkumu velmi těsně souvisí s počtem různých druhů netopýrů. Studie zjistila, že v minulém století se do jihočínské provincie Jün-nan přesunulo dalších 40 druhů netopýrů, kteří v sobě nosí přibližně 100 dalších druhů koronavirů – a ty se mohou potenciálně přenášet na lidi. A právě v této oblasti se podle dosavadních analýz zřejmě poprvé objevil i koronavirus SARS-CoV-2.
„Změna klimatu v minulém století vytvořila z řady lokalit v jihočínské provincii Jün-nan místa ideální pro více druhů netopýrů,“ uvedl doktor Robert Beyer, hlavní autor studie, který pracuje na univerzitě v Cambridge. „Pochopení toho, jak se v důsledku změny klimatu posunula celosvětová distribuce netopýřích druhů, může být důležitým krokem při rekonstrukci původu pandemie covidu-19.“
Mapa vegetace a migrující netopýři
Vědci nejprve vytvořili mapu světové vegetace, jak vypadala před sto lety. Využili pro ni záznamy o teplotě, srážkách a oblačnosti. Pak použili informace o ideálních podmínkách různých světových druhů netopýrů, z čehož vytvořili globální mapu rozložení jednotlivých druhů netopýrů.
Porovnání se současným stavem toho, kde netopýři žijí, pak umožnilo zjistit, jak se změnila bohatost druhů na různých místech Země právě v důsledku změn klimatu.
„S tím, jak změna klimatu měnila přírodu, některé druhy netopýrů opustily své původní oblasti a přesunuly se do jiných – a viry si vzaly s sebou. To nejen změnilo oblasti, kde se viry vyskytují, ale s největší pravděpodobností to umožnilo nové interakce mezi zvířaty a viry, což způsobilo, že se přenášelo nebo vyvíjelo více škodlivých virů,“ uvedl Beyer.
Netopýři a koronaviry
Netopýři po celém světě přenášejí kolem 3000 různých druhů koronavirů, přičemž každý druh netopýra v průměru nese 2,7 koronaviru – většinou jim tyto viry nezpůsobují žádné problémy. Pokud se v nějaké oblasti světa zvýší výrazně množství netopýrů, zvyšuje se tak logicky i pravděpodobnost přítomnosti, přenosu nebo vývoje koronaviru škodlivého pro člověka.
Drtivá většina koronavirů, které netopýři přenášejí, na člověka naštěstí přeskočit nemůže. Je ale velmi pravděpodobné, že několik koronavirů, o nichž je známo, že infikují člověka, pochází právě od netopýrů, včetně několika, které mohou způsobit úmrtí lidí: SARS CoV-1 a SARS CoV-2.
Oblast, kterou výše zmíněná studie označila za ohnisko přibývání netopýrů v důsledku klimatických změn, je obývána také luskouny – savci, kteří podle některých hypotéz mohli fungovat jako mezihostitelé viru SARS-CoV-2. Virus mohl přeskočil z netopýrů na tato zvířata, která byla posléze prodána na trhu s volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, kde se objevila prvotní nákaza u lidí.
„Pandemie covidu-19 způsobila obrovské sociální a hospodářské škody. Vlády se musí chopit příležitosti snížit zdravotní rizika infekčních nemocí tím, že přijmou rozhodná opatření ke zmírnění změn klimatu,“ dodala profesorka Andrea Manicaová z katedry zoologie Cambridgeské univerzity, která se na studii podílela.
